Obec Nová Ves se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský. Rozkládá se asi čtrnáct kilometrů západně od Mělníka a devět kilometrů severně od města Kralupy nad Vltavou. Žije zde přibližně 1 100 obyvatel.

Hledat firmy v obci Nová Ves, část obce Staré Ouholice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 2 513 firem

Nová Ves č. 70311 m

Všestudy č. 232,47 km

Ledčice č. 2333,17 km

Ledčice č. 2123,43 km

Jeviněves č. 84,20 km

Palackého 121, Veltrusy4,52 km

Sídliště 420, Velvary5,81 km

Podřipská 1, Horní Beřkovice5,91 km

Hostín u Vojkovic č. 766,07 km

O. Wichterleho 810, Lobeček, Kralupy nad Vltavou6,12 km

Školní 269, Velvary6,21 km

1. máje 22, Lužec nad Vltavou6,23 km

O. Wichterleho 816, Lobeček, Kralupy nad Vltavou6,38 km

9. května 325, Lužec nad Vltavou6,48 km

Mostní 747, Lobeček, Kralupy nad Vltavou6,68 km

Dřínov č. 157,20 km

Lobeček č. 732, Kralupy nad Vltavou7,24 km

U Dýhárny 946, Kralupy nad Vltavou7,49 km

Mostní 934, Kralupy nad Vltavou7,52 km

Hlavní 29, Úžice7,56 km

Historie obce Nová Ves celá historie

Ukázka z Pamětí obce Nová Ves, které v roce 1944 sepsal archivář a bývalý řídící učitel Josef Švejda, rodák z Nové Vsi.

"Po zrušení nevolnictví či jak se mírněji říkalo člověčenství a po tolerančním patentu z r. 1781, jímž uznána byla v zemi i jiná náboženská vyznání než jen římskokatolické, rozhodl se císař Josef II. i pro důkladnou reformu daňovou. Dosud byla jinak zdaňována půda selská /rustikální/ a jinak půda panská a církevní /dominikální/.

Císař chtěl zdaniti veškerou plodnou půdu stejnoměrně. Proto nařídil, aby všechna půda, poskytující nějaký užitek, byla vyměřena a zjištěn její průměrný roční výnos. U polí zjišťoval se výnos tříletý po jitrech a bylo bráno v úvahu trojpolní hospodaření, t.j. dva roky se pole osívalo ozim a jař - třetím rokem leželo pole úhorem. Ze součtu sklizně za dva roky se dělením třemi vypočítal roční výnos obilí či průměr roční a přepočítal se na peníze dle desetiletého průměru cen obilních. U pšenice se počítala průměrná cena za jednu dolnorakouskou měřici 1 zl 50 7/8 kr, u žita 1 zl 19 5/8 kr, u ječmene 55 3/4 kr, u ovsa 34 kr. Jiné plodiny se nebraly v úvahu. Takto zjištěný hrubý výnos bral se za základ pro výpočet nové kontribuce či pozemkové daně.

U luk a jim na roveň postavených kultur /zahrady, chmelnice, rybníky/ zapisoval se jen jednoroční výnos sena a otavy a přepočítal se dle sklizených centů a liber na peníze - seno počítáno cent za 45 kr, otava po 30 kr. U vinic udával se výnos na vědra vína, u lesů na ročně těžené sáhy dříví tvrdého a měkkého. Základem všech těchto prací bylo měření pozemků, které měli prováděti sami sedláci pod vedením vrchnostenského úředníka. Podle doplňovacích pokynů z dubna 1785 počalo se v létě s vyměřováním. Užívalo se sáhové latě a řetězové míry o délce 10 sáhů. Výpočty zněly na jitra a čtverečné sáhy - 1600 čtv. sáhů bylo jitro. Výsledky měření zapisovaly se v rozměrné archy s četnými rubrikami. Každý pozemek dostával topografické číslo /katastrální či parcelní/, zapsalo se jméno majitele a číslo gruntu, jméno pozemku s polohou /traťové názvy/ s udáním sousedů, dosavadní výměra na strychy neb míry, vyměření na délku a šířku sedláky /vedle byla rubrika pro vyměření zeměměřiči/, dále byly rubriky dle kultur s výměrou na jitra a čtv. sáhy, u polí rubriky dle druhů obilí a na výnos atd.“

V Pamětní knize obce Vepřku 1919 - 1939, kterou sepsal kronikář Karel Husník, je tento zápis:

V knize „Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Slánském od Ferd. Velce (vydané archaeologickou komisí při české akademii pro vědy, slovesnost a umění r. 1904) píše se o Vepřku: „Roku 1777 nalezeny zde dva kusy zlata stejné formy, hodnoty a zrna, jako ony u Podmoklí nalezené, z nichž jeden dva kremnické dukáty, druhý 1.15 zl. v ceně měl. Krolmus nalezl v r. 1853 okolo kostela za hřbitovem v zemi vypálené, velikým kotlům podobné hroby pohanské a v nich opálené hosti svinské s kančími tesáky a s popelem, v jiné mohyle vyhrabána popelnička s rozdrobenou popelnicí. Při orání nalezeny často stopy pohanských pohřebišť, tak např. nad Vltavou na poli „Sochornice“ zvaném. Na „Hebronu“ sídliště s jamami, popelovitá vrstva, střep s ozdobou píchanou, 6 kadlubů kam. na slévání bronzů, vedle hroby se skrčenými kostrami, dva dětské pohřby v nádobách. Až do roku 1800 zříti bylo u mlýna č. 10 (správně 19!) zbytky tvrze, které v témž roce ohněm zničeny byly, a které majiteli mlýna v hospodářská a obývací stavení přeměněny byly. Dle pověsti náležela tvrz Vepřeckému z Vepřku. Jméno Václav Vepřecký z Vepřku (Wepřpergh) přichází na pěkném vyobrazení znaku jeho na latinsko-české básni, oslavující rod Vepřeckých, uložené ve farním archivu k roku 1645. (V erbu nosili dvakráte dělený štít, jehož horní pole bylo barvy černé, prostřední stříbrné a dolní modré, ve štítě stříbrného lva s vyplazeným jazykem, k pravé straně obráceného a na třech zelených pahrbcích stojícího, v levé pazouře věnec a v pravé dva šípy držícího, přikrývadla po pravé straně štítu stříbromodrá, po levé pak stříbročerná, nad štítem kolčí helm s točenicí, z níž týž lev jako na štítě vyniká. Erbovním heslem Vepřeckých bylo: „Vive, ut deo vivas“ – (Pozn. tj. Žij, abys žil Bohu.)

„Byl zde i pivovar, z něhož některé části stavby ku mlýnu upotřebeny byly, pozůstaly z něho dosud ve mlýně rozlehlé, vodou naplněné sklepy, o kterých Schaller se domnívá, že to byla podzemní chodba 3 hodiny dlouhá, do Roudnice vedoucí!“

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.