Věhlas přináší Starému Městu pořádání každoročních motocyklových závodů pod názvem Slovácký okruh o cenu Bohumila Kováře, jakož i mezinárodní šachový turnaj FIDE OPEN Staré Město, který patří k největším šachovým turnajům v naší republice.

Hledat firmy v obci Staré Město
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Staré Město
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

DEKRA CZ a.s. - Luční čtvrť 1824, Staré Město

TEMPEX, s.r.o. - Brněnská 1702, Staré Město

VKP TRANSPORT s.r.o. - Luční čtvrť 1867, Staré Městoweb

VKP transport s.r.o nabízí vnitrostátní a mezinárodní dopravu, spedici, stěhování, přepravu zboží, ale také opravy osobních i nákladních vozů.

Historie obce Staré Město celá historie

Se Starým Městem jsou především spojeny hmotné památky počátků české státnosti. Území dnešního města bylo osídleno v pravěku, v době římské i po příchodu prvních Slovanů. V 8. a 9. století zde vzniká jedno z center Velké Moravy, které svou velikostí, vnitřní organizací a obranným systémem nese znaky budoucích velkých měst.

V průběhu 9. století tu vyrostla řada zemědělských a především řemeslnických osad, jejichž centry se stalo hradisko Na Valách a sídliště Na Špitálkách a Na Dědině. Rozsah a bohatství archeologických nálezů – pozůstatků staveb, užitných předmětů, výzbroje a šperků – daly vzniknout oprávněné domněnce, že se jedná o jedno z důležitých správních center Velkomoravské říše, nazývané v letopisech fuldských „nevýslovnou pevností Rastislavovou“. V roce 1141 se ve známé listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka poprvé historicky připomíná osada Veligrad - Staré Město. Ve Veligradu - Starém Městě byl v té době hrad, jehož funkce již končila a areál byl postupně zastavován. Když moravský markrabě Vladislav Jindřich na počátku 13. století založil v blízkosti cisterciácký klášter, význam vesnice znovu vzrostl. Tehdy byla vybudována klášterní stavební huť, tržiště a fara při kostele sv. Víta, který byl v roce 1789 zbořen. V roce 1257 došlo z příkazu českého panovníka Přemysla Otakara II. k přenesení tržních práv z Veligradu a blízkých Kunovic na nově založené město na ostrově v řece Moravě, které dostalo nejdříve název Nový Veligrad a na počátku 14. století Hradiště ( od 17. století Uherské Hradiště). Od roku 1321 se původnímu Veligradu začalo říkat Antiqua civitas – Staré Město, a to v protikladu k nově založenému královskému městu Uherskému Hradišti. Původní název (Velehrad) přešel na osadu při cisterciáckém klášteře, který vznikl ve vzdálenosti 5 km západním směrem. Na něj byla přenesena i tradice velkomoravská a cyrilometodějská. Blízký vztah Starého Města k Uherskému Hradišti se udržel i v následujících staletích. Až do poloviny 15. století náleželo město pod staroměstskou farnost, naopak úpadek velehradského kláštera za husitských válek umožnil, aby se Staré Město stalo zemskodeskovým majetkem Uherského Hradiště. Staré Město mělo zvláštní význam pro hradišťské měšťany jako zemědělské středisko s hospodářskými dvory a výnosnými svobodnými statky. Od poloviny 19. století se charakter obce změnil. Roku 1841 byla uvedena do provozu Severní dráha císaře Ferdinanda, která spojila obec s Vídní a s průmyslovou severní Moravou. Založení cukrovaru bratří Mayů v roce 1868 a dalších průmyslových podniků vedlo k tomu, že se tu vedle zemědělského obyvatelstva objevila početná vrstva dělnictva.

Zájem o velkomoravské pamětihodnosti vedl již od šedesátých let minulého století k postupnému archeologickému výzkumu. Skutečným objevitelem velkomoravského sídliště se stal Antonín Zelnitius (1876 – 1957), jehož nálezy položily základ k soustavnému a profesionálnímu bádání na území celé uherskohradišťské aglomerace. Další výzkum po 2. světové válce byl spojen se jménem profesora Viléma Hrubého (1912 – 1985). Zvláště jeho zásluhou byl v roce 1960 otevřen ve Starém Městě Památník Velké Moravy.

Přehled dějin města:

869 ve fuldských análech zmínka o „nevýslovné pevnosti Rastislavově“

1141 Veligrad – první doložená písemná zmínka

1220 trhová ves cisterciáckého kláštera na Velehradě

1250 kolem poloviny století přestavěna velkomoravská rotunda na farní kostel sv. Michala

1321 obec nazvána Staré Město

1423 klášter na Velehradě zastavil ves městu Uherskému Hradišti

1550 Staré Město připojeno k uherskohradišťskému velkostatku

1645 obec vypálena švédským vojskem

1734 obnoven kostel sv. Michala

1805 po bitvě u Slavkova obsadilo Staré Město francouzské vojsko

1841 železniční spojení Severní drahou císaře Ferdinanda

1868 postaven místní cukrovar

1909 dokončena stavba nové radnice

1925 založena továrna na výrobu barev Kirschner

1945 obec osvobozena rumunskými vojsky

1949 první objev základů kamenné stavby z 9. století na území obce

1951 obnovena samostatná farnost

1960 otevřena expozice Památníku Velké Moravy

1990 na základě lidového referenda se Staré Město odloučilo od Uherského Hradiště

1997 katastrofální povodeň, v jejímž důsledku zbouráno 93 domů

1997 Staré Město povýšeno na město

Staré Město patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám České republiky. Spolu s Uherským Hradištěm patří svou rozlohou k největším sídlištím tehdejší Velkomoravské říše, i přestože toto území není zdaleka probádáno, protože je stále obydleno. Rozsáhlými výzkumy , které započaly ve 30. letech našeho století A. Zelnitiusem, od roku 1948 vedenými doc. dr. V. Hrubým, byly odkryty doklady rozsáhlého slovanského osídlení. V roce 1949 byly v lokalitě Na Valách nalezeny, pozůstatky základů kostela z 9. století, první v ČSR. Výzkumy pod vedením dr. L. Galušky v současnosti pokračují, přestože jsou komplikovány hustou novodobou zástavbou. V roce 1960 byl ve Starém Městě v lokalitě Na Valách vybudována národní kulturní památka - Památník Velké Moravy. Budova památníku kryje základy kamenného velkomoravského kostela, který byl vybudován v polovině 9. století na starém pohanském pohřebišti ze 7. století. Stálá expozice představuje dějiny Velkomoravské říše, jejího centra, které se nacházelo v nejbližším okolí. Památník Velké Moravy nabízí doklady o vysoké řemeslné, ale i duchovní úrovni tehdejších Slovanů: nálezy tavicích pecí, nářadí, keramiky, zbraní, šperků a pozůstatky zděné architektury. Provozní doba památníku je duben – říjen, v zimních měsících je uzavřen.

Veřejnosti volně přístupná je národní kulturní památka, archeologická lokalita Špitálky, kde je možno spatřit část základů podélného kostela z 9. století.

Významnou památkou Starého Města je římskokatolický farní kostel sv. Michaela, který se nachází uprostřed hřbitova. Je to pozdně románská stavba podélného typu z 1. poloviny 13. století. Původní stavba byla zaklenuta a přestavěna roku 1734. Ve vnitřní části kostela byly objevena část základů okrouhlé velkomoravské rotundy z 9. století. Tato rotunda byla vlastnickým kostelem správce města nebo vladaře, protože v její blízkosti byly nalezeny pozůstatky základů paláce velmože. Hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele je pozdně románskou kaplí, původně kostnicí z poloviny 13. století.

V současné době se začíná pracovat na realizaci archeologické stezky pro pěší i cyklisty, která by spojovala nejvýznamnější archeologické památky. Archeologická stezka by směřovala k Velehradu a měla by tři odbočky – k Památníku Velké Moravy, na tzv. Špitálky a lokalitě z doby kamenné na Špílově, kde se prováděly v osmdesátých letech výzkumy. Ze všech tří lokalit by mohla vzniknout návaznost na okolní obce a jejich dominanty. Archeologická stezka by měla být o délce čtyř až pěti kilometrů.

Nelze ani opomenout blízké dominanty, hrad Buchlov a kapli Barborku, zámek v Buchlovicích a rekreační oblast Salaš. Pěší cestou ze Starého Města směřují poutníci na posvátný Velehrad, znamenající na duchovní mapě Evropy ohnisko šíření víry a obnovení jednoty církve.

MĚSTO Staré Město

Sídlo úřadu

náměstí Hrdinů 100, Staré Město, 68603, Staré Město u Uherského Hradiště

Osoby

  • p. Bazala Josef, starosta

Kontakty

1 části obce: