Staré Jesenčany

Jméno obce pochází pravděpodobně po předku, zakladateli nebo dle polohy osady. Ta byla založena v jesénkách (jesínkách), tj. jesen – strom jasan. Tím by se vysvětloval i tvar Jesínčany z roku 1654. Původně byla obec nákolní osadou Slovanů na vodní ploše. Později, po rozšíření počtu obyvatel, byla tzv. okrouhlicí, tj. seskupení staveb kolem společné návsi.

První písemná historická zmínka o Jesenčanech pochází z roku 1384, i když je možné, že mohla být i dřívějšího data. Původní archiválie se nedochovaly, protože je zničil požár pardubického muzea, kde byly uchovány.

Z dalších písemných zpráv vyplývá, že obec Jesenčany zdědil po smrti Arnošta ze Staré na Bydžovsku roku 1340 jeho nejstarší syn, pozdější arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic. Od roku 1493 byla obec v majetku pánů z Pernštýna, kterým král obnovil též právo k výplatě Pardubic, Dražkovic, Mikulovic a dalších obcí v okolí.

Obec Jesničany (dle původního názvu) se skládala ze dvou osad - Starých Jesničan a Nových Jesničan. Nové Jesničany se rozrostly na počet obyvatel 1100 a z tohoto důvodu z iniciativy Starých Jesničan došlo v roce 1920 k rozluce. Pojmenování obce na Jesenčany vzniklo na popud profesora češtiny na chrudimském gymnasiu, místního rodáka Jana Markalouse. Upozornil na skutečnost, že jméno obce je germanismus (Jesnitschan), a proto byl zvolen název český – Jesenčany. Nové Jesenčany jsou nyní součástí Pardubic.

Již v roce 1860 se v Jesenčanech provozovalo pod vedením vlasteneckého faráře Theobalda Bulíčka z Třebosic ochotnické divadlo, které však po jeho smrti v roce 1866 zaniklo a nové bylo v činnosti až v roce 1920.