Srnojedy

Počátky lze ale nepochybně hledat již v období konce 12. stolení a začátku 13. století. Místní jméno "Srnojedy" vzniklo podle jazykovědců asi takto...

V okolních lesích první usedlíci vznikající obce lovili hojně srny: "srny jedli- tam co srny jedí".

Víc jak půl století historické prameny o obci mlčí, další zmínka se objevuje teprve roku 1462 a to v souvislosti s prodejem Krchlebské tvrzi spolu s majetkem, do něhož patřila i obec Srnojedy, bratřím Janu a Jiřímu z Ohnišťan tehdejším majitelem Janem Žákem. Potomek Jan mladší z Ohnišťan rozrostlý statek prodal v r. 1502 městu Chrudim. V té době stával u Srnojed mlýn, kousek od mlýna byl dědičný přívoz Košlan a chalupu zde měl i řemeslný rybář. Po prodeji se stali srnojedští na dalších 45 let poddanými vrchnosti města Chrudimi. Když v r. 1547 vypukly protihabsburské stavovské nepokoje, kterých se účastnily i delegace královských měst, byl jim po potlačení těchto nepokojů Ferdinandem I. zkonfiskován majetek. Tak se stalo i chrudimským.

Konfiskovanou tvrz Krchleby spolu se Srnojedy koupil od krále Jan z Pernštejna a připojil nový majetek k pardubickému panství. Obec se stala s ostatním majetkem součástí rozlehlého velkostatku, který s centrem Pardubic budoval od roku 1491 Vilém z Pernštejna. S pardubickým panstvím potom vesnice sdílela své osudy již natrvalo. Na panství vznikly rozsáhlé soustavy rybníků, tehdy jedny z nejvýznamnějších v Čechách. Srnojedy byly začleněny do rychty Jezbořické. V polovině 16. století bylo v Srnojedech 7 selských gruntů a jedna výsadní hospoda. V roce 1560 byl nucen Jaroslav z Pernštejna prodat zadlužené pardubické panství králi Ferdinandovi I. To se tak napříště stalo královským komorním panstvím. Pardubický zámek zůstal již jen sídlem vrchnostenského úřadu a občasných návštěv panovníka. Do třicetileté války se velikost a rozsah Srnojed příliš nezměnil. Srnojedy na panství patřily k malým vesnicím.

V průběhu třicetileté války většina statků zpustla, ale nedlouho po této válce sem přišli noví obyvatelé a vrátili se i někteří starousedlíci. V průběhu dalších století rostl počet obyvatel pomaleji, než v okolních obcích.

Největší změny ve vývoji obce nastaly ve 20. století. Rozrostl se počet obyvatel obce, ve třicátých letech byla zavedena elektřina. Největší zemědělská usedlost Srnojedský dvůr, který stojí jakoby osamocen v polích na příjezdu směrem od Pardubic, v průběhu let změnil několik majitelů, posledním majitelem byl pan Václav Bukač, jehož potomci dnes žijí v Americe. Dnes je z této usedlosti průmyslový areál. V roce 1933 vzniká v obci Hasičský sbor a začíná se stavět hasičská zbrojnice, hasiči si pořizují i hasičskou stříkačku. Do obce je zaveden telefon. Staví se zdymadlo na Labi s odpadním kanálem F. Ve 40. letech se začíná budovat vodní elektrárna. V padesátých letech si občané začínají stavět nové rodinné domky na pozemcích, které patřily k Srnojedskému dvoru. Vzniká tak nová zástavba (dnes ulice: U Tunic, V Zahrádkách, V Polích, Popkovická, Na Mokřinách, Svítkovská, K Čekárně, U Struhy). V této době také staví Jednota v centru obce nový obchod se smíšeným zbožím. Začátkem 70. let si občané svépomocně staví pohostinství v obci (vedle obchodu) a následně po prodeji Jednotě, dostavují velký kulturní dům.