Načeradec

Románská část kostela sv. Petra a Pavla je asi z r. 1120 a první písemná zpráva o chrámu se nachází v kronice kláštera Želivského ze dne 19. února 1184, kdy byla v kostele v Načeradci vystavena rakev opata Želivského – Gotšalka. Vedle kostela stojí jako pozůstatek opevnění kostela stará bašta z r. 1278, která je proměněna ve zvonici. Na této baště visí krásný zvon z r. 1512 vážící 15q. .

V Načeradci je jedna z nejvzácnějších českých pamětihodností, takzvaný Načeradský misál. Je na pergameně folio ozdobně psaný a pochází ze 13. století. V kostele je románská kruchta, varhany z r. 1660, dále pak křtitelnice – výtečné kovářské dílo z roku 1585, původní mramorová tumba, na které je vystaven oltář, obraz sv. Kateřiny na tvrdém prkně malovaný asi z r. 1360. Barokní zámek byl postaven roku 1734 a radnice 1738. V této době bylo postaveno i třináct kapliček Křížové cesty a socha sv. Jana Nepomuckého, která stojí u zámku. .

Načeradec,

Jedno z nejstarších obcí v kraji pod Blaníkem.

1126 Vladyka a vůdce Načerat je připomínán co posel knížete Soběslava k císaři Lotharovi.

1140 Vlivem Načerata je uveden na český stolev Vladislav II. (17.února).

1142 25. dubna umírá Načerat v bitvě u hory Vysoké nedaleko Kutné Hory. Potomci Načeratovi se zvali Vítkové a z toho rodu vyšli slavní pánové z Rožmberka. Vítek z Načeradce byl strýc známého z dějin Záviše z Falkensteina (1276).

1184 18. února 1184 umírá v Louňovicích opat Želivský – Gotšalk a 19. února bylo v chrámu sv. Petra a Pavla jeho tělo vystaveno a sloužena mše sv.

1178 Ve starém misálu je připomínán rod Šelmberků, kteří vystavěti dali hradbu kolem kostela a baštu (zvonice). Toto opevnění sloužilo hlavně k obraně proti Branivorům. Zbudovali tvrz Podolí, na které se usídlili. V erbu Šelmberků je sviní hlava.

1442 Načeradec koupil rytíř Mikuláš z Lípy.

1543 2. října 1543 zemřel Zdeněk Trčka z Lípy bez potomků.

1548 Kupuje Načeradec a panství Přech Dvořecký z Olbramovic.

1620 Rytíř Vilém Dvořecký nechal udělat v kostele rodinnou hrobku. Rod Dvořeckých byl poslední českou šlechtou na Načeradci.

1682 Od tohoto roku je Načeradec v držení vrchnosti cizozemské, která pohrdá a necítí s poddanými, pohrdá jejich rodem i jazykem.