Hledat firmy v obci Domoušice, část obce Solopysky
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 235 firem

Svinčice č. 36, Lužice28,81 km

gen. Klapálka 1635, Kladno28,82 km

H. Malířové 1802, Kladno28,83 km

Průmyslová 3342, Kladno28,83 km

Obchodní 22, Velebudice, Most28,83 km

Obchodní 23, Velebudice, Most28,84 km

Arbesova 673, Kladno28,84 km

Rooseveltova 1365, Kladno28,88 km

5. května 1870, Kročehlavy, Kladno29,04 km

Nučická 1500, Kladno29,04 km

Nučická 1483, Kladno29,04 km

Průmyslová 1343, Kladno29,06 km

Železničářů 885, Kročehlavy, Kladno29,10 km

Přečaply č. 64, Údlice29,13 km

Lipová 808/18, Most29,17 km

Huťská 370, Kladno29,19 km

Višňová 3272, Most29,26 km

tř. Budovatelů 1395/23, Most29,33 km

tř. Budovatelů 1395/23, Most29,33 km

Vítov č. 37, Žižice29,35 km

Historie obce Domoušice celá historie

Staré hradiště dochované na Rovinách ukazuje na osídlení zdejší oblasti již v dobách pravěku. O vzniku samotné obce i jejího názvu existuje teorie, podle které ves vznikla v dobách panování krále Jana Lucemburského (v první polovině 14. století). Lesy kolem dnešních Domoušic byly tehdy v královském majetku a představovaly pro panovníka vítaný zdroj příjmů. Aby mohl z těchto lesů čerpat, nechal král založit ves, původním jménem Tomášice. Tento název pochází z osobního jména Tomáš a ves jej dostala podle svých zakladatelů - Tomašiců, potomků podkomořího Tomáše.

Domoušice byly tedy od dob svého vzniku královským majetkem. Dne 4. listopadu 1325 je dal král Jan Lucemburský rytíři Chvalovi a jeho synovi Dětřichovi, aby ves vysadili právem německým. Toto právo na rozdíl od předchozího práva slovanského jasně stanovilo panská práva i povinnosti poddaných, díky tomu tak nedocházelo k ukládání příliš velkých břemen poddaným. Pro zdejší obyvatele byla tato změna dosti významná a obec si jí vážila natolik, že si ji nechala roku 1534 ověřit úřadem města Louny, aby zdejší obyvatele nemohl žádný z pánů, kteří ves po husitských válkách držel v zástavě, obtížit dalšími břemeny. Chval a Dětřich měli od krále dovoleno povolat si do vsi po jednom pekaři, řezníkovi, ševci, kováři a mlynáři, také zde směli mít veřejnou hospodu a obecnou rychtu. Rychta byla svobodná a dědičná, nemuseli z ní tedy nic platit a mohli s ní nakládat jak uznali za vhodné i bez souhlasu krále. Chval s Dětřichem tedy byli lidé svobodní, nejspíš zemané. Vedle toho také dostali zahradu o výměře 4 strychy a stejně velkou louku se stráněmi porostlými lesem, které mohli vymítit a změnit na orné pole. K tomu dal král Domoušickým ještě právo, které užívala i ves Nesuchyně. O tomto právu však bohužel nic nevíme.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.