Stará Ves nad Ondřejnicí

Nejvíce obec v minulosti poznamenala vláda slezského rodu Syrakovských z Pěrkova. Dokladem ctižádosti i úspěšnosti rodu je historická dominanta obce - překrásný zámek. Nechává si jej stavět v letech 1560 - 1570 Jaroš Syrakovský, pán Staré Vsi a Proskovic. Po Jarošově smrti na nedokončené dílo navazuje jeho syn Ctibor, nejvyšší písař markrabství moravského. Rostoucí kariéra a majetek mu dovolují rozšířit renesanční zámek o reprezentační prostory a jeho zásluhou vzniká i klenot zámecké budovy - výzdoba fasády tehdy módní technikou figurálního sgrafita. Před našima očima tak dodnes defilují turečtí bojovníci, šlechtici, biblické postavy i vesničané, jak nám je v 16. století zachytili neznámí mistři. Zásluhou Syrakovských prodělává významnou přestavbu také kostel, který se stává důstojným místem odpočinku obou stavitelů zámku a jejich manželek. Podoby stavitelů umělecky ztvárnili kameníci v pískovcových reliéfech. Interiér kostela dotváří renesanční freska s biblickým výjevem objevená v roce 2000.

Po době největšího rozkvětu přichází doba změn a zmatků dovršených hrůzami 30leté války. Z rukou Syrakovských přechází držba léna na Kryštofa Karla Podstatského z Prusinovic, za jehož vlády se poprvé ocitá díky J. A. Komenskému na mapě Moravy. Třicetiletá válka se vepsala i do místních pověstí. Podle ústní tradice švédská vojenská posádka vyrabovala roku 1643 zámek i kostel, ale menší oddíl Švédů byl prý zahnán rozlícenými vesničany do zámeckého sklepa a tam pobit. Sklepení nese proto název Švejďák

Po téměř 300letém panování Podstatských přebírá velkostatek Starou Ves i se zámkem olomoucké arcibiskupství, od roku 1930 se stává majetkem města Moravské Ostravy a v roce 1991 přechází do majetku obce.