Škvořetice

Tato příhodná poloha údolí chráněného okolními kopci, přilákala sem již v pravěkých dobách první obyvatele. Někdy kolem roku 300 př. Kr. přicházeli sem na jih obyvatelé ze středních Čech, postupně vytlačováni příchodem keltských Bojů. Postupně zde vznikala sídliště tohoto lidu, tzv. kultury laténské, vyznačující se zejména plochými žárovými hroby. Jistě, že i k příhodné poloze přispěly stékající se potoky i bohatá naleziště hlíny a jílu, tehdy tak důležitého materiálu pro zhotovení nádob jak užitkových, tak kultovních i pohřebních. O rozsahu tohoto sídliště na jižním svahu Hradiště svědčí velké nálezy. V roce 1883 rolník Prošek nalezl při odstraňování plochých žulových kamenů z pole dvě bronzové nádoby. po čase se o tomto nálezu dozvěděl baron Koller, zeť majitele škvořetického zámku Hildprandta.

Nechal na místě kopat, ploché kameny, kryjící hroby odvezl a všechny hroby otevřel - prý jich mělo být na 500. Domníval se, že zde najde nějaké zlaté šperky, ale v hrobech byly jen hliněné střepy a některé zbytky ze železa a bronzu. Tehdejší odkryté hroby byly upraveny tak, že na povrchu se nacházel velký žulový plochý kámen, pod ním menší kameny upevněné do kužele do hloubky asi 1 m a o šířce 1/2 m. Na dně této jámy se spatřovaly na utvrdlé půdě hojné pozůstatky dřevěného uhlí, zbytky železné a bronzové škváry a někdy i kůstky. Uvnitř tohoto kamenného kužele se pak nacházely hliněné střepy s různými bronzovými nebo železnými předměty. Zklamán nálezy, postupoval baron Koller tak, že střepy nádob byly naházeny na hromady, pak sebrány do košů, a jak poznamenává archeolog Josef Siblík, ani při největší trpělivosti se zdejšímu učiteli Smolovi nepodařilo je složit a pak byly vysypány na smetiště. Takovým smutným koncem skončila historie této pravěké lokality.

V průběhu 1. století př. Kr. dochází k zalidňování Čech novými keltskými kmeny, jejich sídla byla zejména v okolí Prahy a u Stradonic u Berouna. Ti posílají své zvědy, aby pátrali po jednotlivých potocích po zlatu, nacházejícím se v písku. To pak bylo rýžováno. Při tom využívali především zdejšího, dříve usedlého lidu. Rýžováno bylo i na potocích na Blatensku, zejména při přítocích říčky Lomnice i podél ní. Dosud nacházíme zbytky hromad písku po rýžování - sejpy, i když mnohé již byly rozrušeny. Takové sejpy byly i při dolním toku Škvořetického potoka. V rýžování zlata pokračovalo i nové slovanské obyvatelstvo. Ale se stopami tohoto nového slovanského osídlení se setkáváme teprve v V. - VI. stol. po Kr., kdy na výšinách u Kocelovic, Chlumu, Bezdědovic a Dobšic nacházíme mohyly tohoto slovanského osídlení. Také u Škvořetic "U Mařenky" byly nalezeny stopy tohoto slovanského osídlení. Později v lese Obůrka vyrostla na tomto bývalém sídlišti malá osada, zvaná "Černá", po níž se ještě dlouho nacházely zbytky starých základů a rozvalin, prý kaple, která tady kdysi stávala. Nelze to však doložit přímo historickými doklady. Ověřené slovanské mohyly jsou v lese Kamenice, severně od Sedlice a tak lze říci, že zde sídlili i byli pohřbíváni přímí předchůdci obyvatel, kteří založili nejen Sedlici, ale i okolní osady.