Čtyři osady Drahlovice, Skuhrov, Hatě, Hodyně a dvě samoty Leč u pily a Ledrhaus tvoří obec Skuhrov pod hřebeny Brd, v nadmořské výšce 342 m. První písemná zmínka pochází z roku 1316.

Hledat firmy v obci Skuhrov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Skuhrov
Živé firmy - počet: 15, obec Skuhrov

ADAM KAŇA - Hatě č. 93, Skuhrov

AGP BEROUN-AGROPODNIK, a.s. - Skuhrov č. 18

ALEŠ KELBLER - Drahlovice č. 33, Skuhrov

COOP HOŘOVICE Skuhrov - Skuhrov č. 5

ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ, ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Liteň - Drahlovice č. 23, Skuhrov

IŠTVAN KAREL - Hatě č. 52, Skuhrov

JIŘÍ DUBEN - Hatě č. 76, Skuhrov

JIŘÍ URIÁNEK - Hatě č. 66, Skuhrov

JK-OBCHOD spol. s r.o. - Skuhrov č. 18

KYNDL PAVEL ŘEZNICTVÍ-UZENÁŘSTVÍ - Hatě č. 55, Skuhrov

MICHAEL ŠOTOLA - Hatě č. 89, Skuhrov

MIROSLAV BARNAS - Drahlovice č. 37, Skuhrov

OBEC Skuhrov - Hatě č. 46, SkuhrovwebFotografie u firmy

Čtyři osady Drahlovice, Skuhrov, Hatě, Hodyně a dvě samoty Leč u pily a Ledrhaus tvoří obec Skuhrov pod hřebeny Brd, v nadmořské výšce 342 m. První písemná zmínka pochází z roku 1316.

PETR ZÁLOM - Drahlovice č. 9, Skuhrov

ŽÁČEK JIŘÍ Ing. - Hodyně č. 12, Skuhrov

Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

OBEC Skuhrov - Hatě č. 46, SkuhrovwebFotografie u firmy

Čtyři osady Drahlovice, Skuhrov, Hatě, Hodyně a dvě samoty Leč u pily a Ledrhaus tvoří obec Skuhrov pod hřebeny Brd, v nadmořské výšce 342 m. První písemná zmínka pochází z roku 1316.

COOP HOŘOVICE Skuhrov - Skuhrov č. 5

ŽÁČEK JIŘÍ Ing. - Hodyně č. 12, Skuhrov

Historie obce Skuhrov celá historie

Pod lesnatým pásmem brd, nazývaném Hřebeny přibližně 4 km jížně od Litně leží malá vesnička Skuhrov. Již v minulém století se stala středem dvou sousedních osad Drahlovic a Hatí a později i Hodyně. Všechny uvedené osady leží při úpatí Hřebenů při silnici z Řevnic do Hostomic. Na východě sousedí se Svinaři, na severovýchodě s osadou Leč, na severu s Nesvačili a na západě sousedí s osadou Podbrdy, celá jižní strana jsou lesy. Zeměpisná poloha katastru obce má slabý sklon od jihu k severu až po potok „Vodice“, který je hranicí obce. Při vytvoření společného správního celku přenesl Skuhrov na ně i své jméno, který už od konce století bylo známé závodem na výrobu sladu. K obci patří i dvě samoty Leč u pily a myslivna zvaná Ledrhaus.

O pamětech zdejší obce těžko psáti neboť jen málo se dochovalo ze spisů, které by zaručovalo jejich pravost. Každá ves má svojí osobitou historii a tak každé věnuji svůj vlastní prostor.

Skuhrov

Skuhrovský dvůr byl odedávna spojován s Liteňským velkostatkem.

Už od pradávna zde stávala tvrz se dvorem na níž žil okolo roku 1316 Jetřich ze Skuhrova, který proslul soudními spory se sousedy. V letech 1380 a 1383 zde pobíval Jenec ze Skuhrova. Až do roku 1381 byl majetkem mocného rodu Buziců, posledním z tohoto rodu jest Jan řečený z Týnce.

V době husitských válek stáli skuhrovští vladykové na straně krále Zikmunda, který jim za odměnu „zastavil“ Vaňkovy ze Skuhrova a jeho společníkům roku 1436 úroky a dědiny v Hoholicích.Zápis o tomto rozhodnutí odevzdal Václav a jeho druhové roku 1447 pražské kapitule. Roku 1457 se tento Václav připomíná v rozličných jednáních, která se týkala vesnice Hostivice. Václav měl patrně nějaké „zboží“ u Rakovníka, neboť na Skuhrově sídlil Jan ze Skuhrova, který se přel o nabitý majetek se sestrou Eliškou.

Později přikoupili Skuhrov Mladotové ze Solopysk včetně sousedních vesnic k liteňskému panství. Od roku 1581 se Liteňského zboží ujímá Václav st.Vratislav z Mitrovic. V roce 1648 prodal Zdeněk z Mitrovic celé zboží Jaroslavovi hraběti Bubna a Sittiez. V roce 1728 byli majitelé Litně opět Vratislavové z Mitrovic, kteří ji prodali Josefu Brechlerovi jehož syn Josef byl v roce 1813 povýšen od císaře Františka I. do rytířského stavu s predikátem s Troskovic. Josefův syn Vincenc prodal zboží roku 1842 Karlu Ferdinandovi baronu z Puteany od něhož koupil celé zboží v březnu roku 1850 Jos. Frant. Doubek, jehož syn Josef Šebastián byl v r.1892 povýšen za rytíře a tato rodina jest majitelem celého velkostatku. Tvrz a pustá ves se uvádějí ještě ve spisech z roku 1571 a až od roku 1890 byl zdůrazněn význam Skuhrova, kdy rytíř Daubek zde nechal místo tvrze postavit velkou obchodní sladovnu, na tehdejší dobu velice moderní a hospodářsky výnosnou. Sladovalo se zde nepřetržitě od října do března, zaměstnanci byli většinou domácí, kteří po práci byli zaměstnáni ve dvoře jako zemědělští dělníci. Při sladovně byl vybudován nový poplužní dvůr, ve kterém vládl šafář, podléhající liteňskému správci. Pro deputátníky zde byly postaveny bytové jednotky. Důvodem umístění sladovny na Skuhrově byly především levnější zdroje pracovní síly než třeba v Litni. Po převratu byl zde zřízen lihovar na pálení švestek na slivovici. Ve světové válce, kdy byl omezen prodej ječmene na slad sušili se ve sladovně jablka, zelí a cibule a to v dost značném množství a majitel zde sušil chmel ze svých chmelnic.

Hatě

Hatě bývaly ve starších dobách zřejmě lénem hradu Karlštejna,neboť mezi many, kteří byli povinni vykonávat na hradě službu je zaznamenán i Adam Otta z Losů na Hatích. O samotných Hatích se však podrobnější údaje nezachovali. Za zmínku stojí obrovská lípa vyjímající se na návsi u kaple a veliký kaštan na dvorku usedlosti č.2.Hatě dosud největší osada, která vyjma pozemků pode vsí počínající od cesty zvané „hrušková alej“ (podle mohutných hrušek dříve se zde tyčících) patřící velkostatku až na hranice obce k potoku „Vrah“, byli obklopeny panskými pozemky a nade vsí, kde byla švestková zahrada od cesty ke starému zámku přes celou ves až za cestu vedoucí od Hatí k hájovně. Švestková zahrada zanikla při pozemkové reformě, půdu v zahradě měli v najatou domkáři, kteří byli na tuto půdu odkázáni a jako zemědělští dělníci museli nájemné u zdejšího dvora odpracovat. V lese nad Hatěmi jsou zbytky rozvaliny staré tvrze,dnes už zcela zarostlé a skryté náhodnému návštěvníku.Dodnes se tu říká „U starého zámku“ a podle pověsti na něm žila hraběnka Háta podle níž dostali Hatě jméno.

Drahlovice

I Drahlovice nají svojí dávnou historii. První zmínka pochází z roku 1271. Za Karla IV zde stály dva dvory (č.p.1), které byly vázány manskou povinností k hradu Karlštejn. Rozlehlí přízemní dům u silnice je přestavěným pozůstatkem někdejšího dvora. V zemských deskách je uvedeno, že v roce 1509 prodal Bedřich z Donína svůj podíl ve vsi Drahlovicích Litvínovi z Klinštejna, pánu na Hořovicích. Po něm dědila Lidmila z Klinštejna, která v roce 1554 prodala tento majetek Janu ml. Hořovskému z Říčan a jeho manželce Lidmile z Veitmile. Potom se zde vyskytují další Říčanští a jiné rody. Od roku 1588 v držení hraběcí rodiny Vratislavů z Mitrovic až do roku 1780, pak se zde vystřídalo několik majitelů a od roku 1818 znovu v držení rodiny Vratislavů. Pak přešel do majetku Vilhema Ubelly svobodného pána. Posledním majitelem řad šlechty byla hraběnka Umbeli.V roce 1912 z větší části rozprodán. Události z roku 1848 na Drahlovicích popisuje podrobně román Václava Kaplického: Zaťatá pěst. Pak se zde vystřídalo několik nájemců a to Doubek, Golč a Kerhart, který později Drahlovice odkoupil a v r.1911 většinu pozemků prodal. V roce 1913 koupil zbytek dvora Jan Srba z Prahy. V domě č.p.2 býval hostinec patřící V. Pintnerovi rodákovi ze Skuhrova, později byl Pintnerem postaven nový na okraji vsi u cesty na Skuhrov, tento hostinec funguje dodnes. 13.února 1898 se konala zakládající schůze sboru dobrovolných hasičů ve Skuhrově dnes SDH Drahlovice.

Leč u pily

Leč u pily jest značkou bývalého dřevařského podniku, patřící k velkostatku v Litni. Na západní straně je bývalý rybník z kterého zbyla už jen jáma s odvodní rourou na druhou stranu. Na východní straně stojí obrovský starý dub a 4 usedlosti, k jejichž stavbě podle pozemkových archivů dal souhlas vlastník půdy, velkostatek Liteň.

Ledrhaus

Myslivna „Ledrhaus“ odvozena od německého Jägrhaus leží na hranici zdejší a liteňské. Vznik této samoty se datuje k založení rybníka „Pustský“ u osady Leč, kdy majitel postavil domek hlídači, který dělal také hajného a odsud její název. jest zde i část zříceniny, která před svým zánikem byla majetkem žida Sojky, který zde pálil flus na mýdlo jež prodával velkostatku v Litni.

Hodyně

Ve 14.stol. náležela Hodyně se svinařským dvorem ke hradu ve Všeradicích, pak Janovi z Landštejna, roku 1483 Janovy z Proseče a v roce 1503 jí získává Jindřich Berka z Dubé. Podle desátků dávaných liteňské faře, byly v roce 1538 v Hodyni tři hospodářské usedlosti. V roce 1554 byla část vesnice prodána Václavu Holanovy z Jiljova. Po letech ji získal celou. Od něho ji odkoupil v roce 1605 Václav st. Vratislav z Mitrovic, pán na Litni. V roce 1640, kdy řádila v zemi třicetiletá válka byla Hodyně zpustošena vojskem. V roce 1651 patřila Hodyně suchomastskému pánu Vilému Františkovi z Talmberka. Od roku 1653 část vesnice příslušela ke všeradickému dvoru a roku 1706 prodal liteňský hrabě František Eusebius z Bubna Tuněchodským do Všeradic i zbytek osady. V roce 1713 zuřil v Hodyni mor, který si vyžádal 12 obětí, kteří byly 25. října pohřbeni u Božích muk. Po přestálém moru čítala Hodyně pouze 42 obyvatel. Hodyně zřejmě sdílela osudy Všeradic i po vymření rodu Tuněchodských z Poběžovic v roce 1731. Tehdy získal na jeden rok Hodyni rytíř Jindřich Václav Běšín z Těšína, ale v roce 1732 získávají Všeradice opět Mitrovicové, kterým patřilo téměř celé podhřebenské území, s nimi i Hodyni, která byla opět podřízena svinařskému dvoru. Obec měla už 15 poddanských usedlostí. Roku 1776 odprodal Vratislav z Mitrovic Svinaře patrně i s Hodyní Antonínu Maškovi z Maasburku. Po smrti svinařského pána z Maasburku roku 1814 se Hodyně dostala do rukou Janu Nádhernému a v roce 1825 Antonínu Oppeltovi, který byl posledním robotním pánem. Roku 1863 kupují svinařský dvůr se zámkem a všemi ostatními dvory a právy Bachofenové z Echtu a v roce 1900 zde nastupují poslední majitelé Khalerové. V té době už nemají velkostatkáři feudální práva, ale i tak v mnohém určují běh v bývalých robotních vesnicí. To se týká i Hodyně. U místních osadníků sílila tendence spojovat vývoj obce se sousedními obcemi Hatěmi, Skuhrovem a Drahlovicemi, které mají hospodářskou závislost na liteňském velkostatkáři. Pravděpodobně je přitahovalo vlastenectví liteňských Doubků, neboť svinařští páni se považovali za němce.. V roce 1890 má Hodyň 122 obyvatel. V té době už vyhlížela náves jako dnes. Jasan byl vysazen roku 1865 a kaplička postavena 1888. O společenský život se zde staral Sbor dobrovolných hasičů, který byl v činnosti od r.1895. Tehdy společný pro Svinaře, Halouny a Lhotku. Osamostatnil se před první světovou válkou v 1913. V roce 1910 měla Hodyně 19 čísel a 131 obyvatel. Do roku 1960 měla obec samostatnou správu, pak byla přičleněna pod MNV Skuhrov.

Zdejší zajímavosti

Zdejší obyvatelé měli vždy blízko do hlubokých lesů ,které se staly vedle malých políček důležitým zdrojem obživy.Les,býval houbařským i borůvkářským rájem a tak i zde v minulosti kvetlo pytláctví,neboť alespoň tak si lid tímto způsobem vybíral jen část toho o co je vykořisťováním připravil liteňský pán,kterému patřila nejlepší pole a část lesů nad vesnicemi.Les nabízí i řadu romantických míst,mezi nejromantičtější patřila Bílá skála a Skalka nad Drahlovicemi v níž je zachovaná jeskyně s kamenným lůžkem a stolem,stůl se však do dnešních dob nedochoval.V této jeskyni v polovině minulého století přebýval poustevník Kadlec ,který chodíval do vesnic pro mléko za něž sliboval modlitby.

Mezi zajímavosti patří blízké rokle „Na rozhledně“ nad Drahlovicemi a „V roklích“ nad skuhrovskou hájovnou,ve které sídlil liteňský panský hajný.V roklích se těžil kámen na brusy a dlažební kostky pro Prahu. Většina místních domků z něj měla alespoň podezdívku.

Vlaková doprava

V roce 1895 se začalo s vyměřováním tratě Zadní Třebáň – Lochovice stavba započala roku 1900 a od roku 1901 mohou občané používat železniční přepravy.. Zastávka zvaná Skuhrov slouží především obyvatelům Leče, Skuhrov a Hatí,obyvatelé z Drahlovic to mají blíže na zastávku v Nesvačilích.

Pošta

Poštovní úřad byl v Litni,avšak listonoši nechodili jako dnes a tak si poštu musel vyzvednout každý sám nebo za malou úplatu poprosili někoho, kdo šel do Litně.V roce 1910 byla zřízena pošta ve Svinařích.

1.Světová válka

Přišel rok 1914 a válka ,hned z počátku narukovalo mladší mužstvo, doufalo se že válka nebude mít dlouhého trvání, ale byli povoláváni starší a starší ročníky od 18 do 50 let.V městech byla bída a tak většina lidí z větších měst i z Prahy jezdili do vesnic a shánělo co se dalo. Z válečných nemocí se dostavila zvl. v roce 1913 řádila španělská chřipka.

Poválečné období

Válka skončila a přišel převrat. Jedni pohlíželi na převrat s obavami jiní s nadšením,začalo se hodně debatovat, besedovat a číst,sledovalo se napjatě jednání revolučního národního shromáždění. O přímém hlasování do obcí se též vedli dosti ostré spory a o tom jak by mohl do obce ten,kdo nemá žádného majetku a neplatí daně volit. Svolávaly se schůze a začalo se agitovat.Programem byla „pozemková reforma“ a volba do obecního zastupitelstva, také se spisovalo kdo chce půdu a kolik korců. V červenci roku 1919 byli dle volebního řádu předloženy 2 volební kandidátky. 1 kandidátní listina českoslov.strany socialistické 2 kandidátní listina politicky neorganizovaných. K volbám přišlo 238 voličů.Kandidátka č.1 získala 200 hlasů a 10 mandátů,kandidátka č.2 38 hlasů a dva mandáty.Starostou byl zvolen Karel Pazdera a po převzetí obecního inventáře byla první schůze obecního zastupitelstva 24.srpna 1919 v Hatích.

V roce 1920 přišla 1 část pozemkové reformy a o rok později 1921 druhá část a to:Dlouhodobé nájmy a Nouzový příděl (nájem).

zdroje: čerpáno bylo z knih:

Z kronik Podbrdska napsal Zdeněk Zdrůbek

Obecní kronika I.díl sepsáno kronikářem Václavem Sudíkem

OBEC Skuhrov

Sídlo úřadu

Hatě č. 46, Skuhrov, 26727, Liteň

Osoby

  • p. Marhoul Josef, starosta

Kontakty