Obec Skorošice společně se Základní školou Skorošice nabízí možnost sportovního vyžití v nové tělocvičně, která je součástí základní školy. Provozní doba pro veřejnost: 16-22 hodin, také v sobotu a v neděli od 9 do 17 hodin, cena 150,- Kč za hod.

Hledat firmy v obci Skorošice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Skorošice
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

JAGOS, spol. s r.o. - Petrovice č. 243, Skorošice

OBEC Skorošice - Skorošice č. 93webFotografie u firmy

Obec Skorošice společně se Základní školou Skorošice nabízí možnost sportovního vyžití v nové tělocvičně, která je součástí základní školy. Provozní doba pro veřejnost: 16-22 hodin, také v sobotu a v neděli od 9 do 17 hodin, cena 150,- Kč za hod.

BSTUDIO - Skorošice č. 10

Historie obce Skorošice celá historie

Český název je nesporně spojen s osobním jménem lokátora Skoroše, který je doložen jako zakladatel Skorošic a také Kolnovic. Šlo tedy zřejmě o slovanský původ, protože tomu napovídalo i původní německé označení Scoronsdorph, z kterého se nakonec vyvinul název Gurschdorf. V minulosti byly rozlišovány Dolní a Horní Skorošice se samostatnými katastry, přičemž do prvního náležela také osada Sedm Lánů (též Sedmlánů, německy Siebenhuben) a do druhé zase osada Kamenné (dříve též Kamenička, Steingrund, na novějších mapách též Kamenná). Ke Skorošicím byly po roce 1945 připojeny i dvě dříve samostatné obce, a sice od roku 1949 Petrovice a od roku 1960 Tomíkovice. Nakonec se sem dostala i osada Nýznerov, z níž původně patřila část k Žulové (Frýdberku) a část k Vápenné (Zigharticím). V roce 1976 byly Skorošice se všemi připojenými částmi spojeny administrativně se Žulovou, ale v roce 1990 se znovu osamostatnily, tentokrát ale bez Tomíkovic.

V roce 1991 měl katastr Skorošic, to včetně Petrovic a již bez Tomíkovic, mimořádně velkou rozlohu 4640 hektarů, z toho na původní Skorošice s osadami připadalo 3491 hektarů převážně lesní půdy. Tento katastr totiž zahrnoval celou jižní část Rychlebských hor od okolí hory Pomezný (924 m) k Břidličné (949 m), Kovadlině (989 m) až po nejvyšší Smrk (1125 m) na katastru Horní Lipové. Tento pohraniční hřbet nebyl osídlen, stejně jako od Smrku na sever směřující horský masív kolem Lví hory (1040 m), který je oddělen od pohraničního pásma Stříbrným údolím a horním tokem Stříbrného potoka. Vesnice a osady Skorošic jsou rozmístěny již v nižších polohách v severovýchodní části katastru, kde přecházejí Rychlebské hory do Žulovské pahorkatiny. Vlastní Skorošice se táhnou od Žulové na jihozápad údolím Skorošického potoka a podél silnice, ze které v dolní části vsi odbočují spojnice na západ do Petrovic a na jih k Nýznerovu, zatímco původní komunikace končí v horní části vsi směrem k horám a lesům; nadmořská výška vsi je udávána od 355 do 613 m (střední 404 m). Osada Kamenné vznikla jižně od Skorošic v horském údolí směrem k vrchu Břidličný, ale po roce 1945 zanikla. Na jih od sousední Žulové v údolí Stříbrného potoka leží skupina domů obou částí Nýznerova. Bývalá osada Sedm Lánů je dnes již také jenom skupinkou domů severně od Skorošic, s nimiž však nemá přímé spojení a je dostupná po silnici ze Žulové do Vlčic a dále do Javorníka. Jako část Skorošic jsou dnes uznávány jenom Petrovice.

Jméno zakladatele vsi Skoroše se objevuje v listinách již v letech 1268 a 1271, ale existence stejnojmenné lokality je doložena až na začátku 14. století (datování k roku 1290 je problematické). Byla to ves dost velká, měla celkem 60 lánů, a byla tu také postavena drobná fortifikace, kostel a ještě snad i tvrz nad údolím Skorošického potoka. Skorošice tehdy patřily ke hradu Frýdberku a těžily z výhodné polohy při obchodní cestě od tohoto střediska do Kladska. Když byl frýdberský hrad roku 1358 vykoupen vratislavskými biskupy, dostaly se do tohoto poddanského svazku i Skorošice; vedle toho však patřil značný majetek také ke zdejšímu fojtství. V 15. století ves částečně zpustla. V následujícím období se tu objevuje sklárna, s níž byl také spojen svobodný statek, ale ten byl již koncem 16. století rozparcelován. Parcelací dalšího dvora vznikla kolem roku 1565 osada Sedm Lánů. Tehdy byly také rozlišovány Dolní a Horní Skorošice. Zdejší fara měla počátkem 17. století největší obvod na Frývaldovsku, patřily k ní i Frýdberk, Zighartice, Serksdorf a Vlčice. Škola je zde doložena již od konce 16. století, ale existovala asi ještě dříve.

Za třicetileté války byla tato největší vesnice na frýdberském panství velmi postižena pleněním vojsk, ohněm i morem. Potom se opět začala rozrůstat, zejména na jihu v Horních Skorošicích a po roce 1690 v nově vzniklé osadě Kamenné, i když usedlíci museli bojovat o každou skývu chleba s nepřízní přírody. Na druhé straně se obvod zdejší fary vznikem dalších farních úřadů v okolí postupně zmenšoval a na významu ztrácelo i skorošické fojtství.

V roce 1730 bylo ve Skorošicích (po morové vlně roku 1713) celkem 55 sedláků, 4 zahradníci a 57 domkářů. Vedle obživy z chudých polí a lesa se stále větší část obyvatel zabývala ovocnářstvím a přadláctvím. Objevili se tu i první kameníci. Po rozdělení Slezska roku 1742 ztratila na významu obchodní cesta do Kladska a ve vsi se ještě více rozšířilo přadláctví. Již v 18. století je ve Skorošicích doložena sochařská dílna, která zpracovávala místní žulu.

V první polovině 19. století patřily Skorošice nejen k největším vsím na Frývaldovsku, v roce 1836 tu bylo 1777 obyvatel a 264 domů, ale také k nejvýznamnějším střediskům přadláctví a obchodu s přízí; v tomto obchodě vynikla hlavně rodina Latzelů. Bylo tu dokonce až šest potašoven, velké bělidlo, také několik mlýnů, pila a olejna. Kostel i s farou musely být po požáru roku 1833 postaveny znovu; kostel sv. Martina byl dokončen až v roce 1844. Osada Sedm Lánů měla roku 1836 jenom 10 domů a 59 obyvatel, kdežto Kamenná již 38 dřevěných domků a 281 obyvatel; byla zde také potašovna a pro odlehlost skorošické školy byly děti vyučovány přímo v místě bydliště.

Po skončení feudálních pořádků se Skorošice dostaly do obvodu soudního okresu Vidnava v politickém okrese Frývaldov. Těžké podmínky pro obživu, zůstaly. Přadláctví ustupovalo do pozadí, i když několik textilních dílen či domáckých výrob se udrželo až do období první republiky. Rozvoj kamenického , průmyslu na Frýdbersku se dotkl této obce jenom částečně tím, že si zde několik firem z jiných míst otevřelo lomy na žulu. Z bohatství lesů těžil pilařský průmysl. V Nýznerově byla postavena poměrně důležitá vodní elektrárna. Německé obyvatelstvo za první republiky volilo napřed hlavně křesťanskosociální stranu, ale nakonec i zde většina podlehla slibům K. Henleina.

Osídlování českými rodinami po květnu 1945 se velmi protáhlo a obec ztrácela svoji bývalou velikost i pozici. Hadcový lom byl v roce 1978 uzavřen, takže zůstal jen kamenolom státních lesů. Bývalá družstevní vinopalna zanikla po roce 1948, udržela se však až do současnosti zdejší pila. V Nýznerově je lesní správa Lesního závodu Javorník. Zůstala zde pošta, škola nižšího stupně, katolická fara a v roce 1990 tu sloužily občanům čtyři obchody a jedno pohostinství.

OBEC Skorošice

Sídlo úřadu

Skorošice č. 93, 79066, Skorošice

Osoby

  • p. Kadlec František, starosta

Kontakty