Skoronice

Živéobce.cz

Skoronice

Skoronice (německy Kunewald) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 4 km jihovýchodně od Kyjova. Severozápadní částí obce protéká potok Hruškovice.

Hledat firmy v obci Skoronice

Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace

přidat firmu

Živé firmy v obci Skoronice 10 firem

AUTOJEŘÁBY ŠVÁBEK - Skoronice č. 57web
V oboru nejsme žádný nováčci, máme několik let jeřábnických zkušeností pod firmou. Nasbírané zkušenosti přetváříme v nejlepší způsob, jak naši práci dělat správně, spolehlivě a jak celý proces vám i nám zpříjemnit.

OBEC Skoronice - Skoronice č. 102web
Skoronice (německy Kunewald) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 4 km jihovýchodně od Kyjova. Severozápadní částí obce protéká potok Hruškovice.

MŠ Skoronice - Skoronice č. 94

NĚMCOVÁ SIMONA-KADEŘNICKÉ STUDIO - Skoronice č. 148

COOP Skoronice - Skoronice č. 16

HOLCMAN PETR-STOLAŘSTVÍ - Skoronice č. 61

MAGNOLIA - Skoronice č. 186

Historie obce Skoronice celá historie

Skoronice se poprvé v dokumentech připomínají jako slovanská osada roku 1322. Původní ves byla založena v místech nynější části Dědina. Materiálním dokladem o středověkém osídlení území obce jsou nálezy dobové keramiky nalezené ve výkopech při stavbě nových domů. O osudech starých Skoronic až do konce 16. století víme jen tolik, že byly předmětem kupů a sporů mezi drobnou i bohatší šlechtou. Známe jména několika osadníků a víme, že roku 1599 osada vyhořela. V milotickém urbáři z roku 1611 se dochoval záznam sedmadvaceti gruntů, které tvořily spolu kovárnou a pastuškou původní osadu. V době třicetileté války, v říjnu roku 1623, byly Skoronice zpustošeny a vylidněny vojsky Gábora Bethlena.

Rokem 1653 se začínají psát nové dějiny obce. Vlastník milotického panství /tedy i Skoronic/ Gabriel Serenyi povolal do osady dvacet tři rodin z Kunwaldu, svého nově nabytého panství na Novojičínsku. Mateřskou řečí kolonizátorů byla němčina a svůj jazyk si snažili zachovat i ve slovanském obklíčení. Ještě v 18. století jezdil do obce kněz, který vyučoval děti osadníků řeči předků. V té době však už obec netvořila izolovanou německou enklávu, čilé styky a sňatky s obyvateli okolních obcí přivedly do Skoronic slovanskou krev i příjmení – Vašíček, Mráz, Brázda. Tříleté osvobození od daní a úlevy na robotě po dobu 10 let umožnily novým osadníkům zvelebení gruntů a zabezpečily dostatek pracovních sil do začátku hospodaření.

Roku 1886 byl ve Skoronicích dostavěný kostel zasvěcený sv. Florianovi. Kult tohoto světce se ve Skoronicích ujal už v polovině 18. století, o čemž svědčí spis nalezený ve staré sakristii při opravě kostela. Prostý mobiliář kostela zdobí vzácná dřevořezba sochy Panny Marie. V roce 1905 byla obci postavena škola, která je pěknou ukázkou venkovské secese. Pohnutou i slavnou historii obce od začátku minulého věku popisují poutavě obecní a školní kroniky psané od roku 1910. K nejvýznamnějším stavebním počinům v poválečné historii obce patří vybudování obecního domu v letech 1957 – 1958, jehož stavba vyrostla svépomocí občanů. V letech 1998 a 2013 byl zrekonstruován nejstarší dům v obci z roku 1903, který dnes hostí obecní muzeum. Část expozice představuje skoronskou jízdu králů, starobylý zvyk, který byl v roce 2011 zapsaný na reprezentativní seznam nehmotného dědictví lidstva pod ochranou UNESCO. Druhou část expozice tvoří ukázka lidového bydlení na Slovácku v 1. polovině 20. století.

V roce 2000 získaly Skoronice modrou stuhu za bohatý kulturní a spolkový život v soutěži o vesnici roku Brněnského kraje. Ocenění bylo obci uděleno za udržování lidových tradic a zvyků, které tady nejsou „folklórem“, ale společně prožívanou tradicí.

Pečetní znak Skoronic

9. května 2006 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky znak obce, jehož návrh vychází z historické pečeti obce datované rokem 1677. Černou orlici na stříbrném štítě doplňuje zlatě korunovaný had jako atribut rodu Serényiů, zakladatelů nově osazené obce.