Skořenice

To trvalo do roku 1822, kdy místo už počtu dětí nestačilo a vyučování se zanedbávalo, proto „…Vyslyšavše milostivá vrchnost poníženou prosbu naši se vší ochotností nařídila, aby se bez prodlení v obci naší škola stavěla, což roku 1822 stavět se započala a 1. května 1824 od Jeho důstojné velebnosti P. P. Antonína Rákosníka, ten čas faráře v Chocni, s velikou slavností a přítomností představených i obyvatelů řádně posvěcena byla.“ Podle staré fotografie stála jen přední část se třídami a bytem v přízemí, schodiště bylo v přístavku z jihu.

V roce 1924 rozhodlo obecní zastupitelstvo v rušném zasedání o rozšíření budovy do dnešní podoby v rozpočtové ceně 220.000,- Kč. Se stavbou bylo započato v půli května a na podzim skončeno!

„Vyučovalo se do roku 1988, kdy okresní školský úřad navrhl pro nízký počet dětí a jejich klesající tendenci školu zavřít. Toto projednala 26.4. základní organosace Komunistické strany a jako poslední 5.7. schválila rada Místního národního výboru. Po dvoustech a devíti letech tak skončilo ve Skořenicích řádné vyučování, jehož zřízenía provoz naši předkové věnovali nemalé úsilí. Bohužel!!“ (zápis v obecní kronice, IV. díl, str 9-10).

Nejdéle působýcím kantorem byl Miloslav Zelenka s manželkou od roku 1953, tedy 35 let.

Znovuotevření školy bylo hlavním požadavkem občanů v anketě Občanského fóra v březnu 1990.

Škola byla znovu otevřena 1.9.1993. Bylo třeba udělat ve škole různé opravy a úpravy dle požadavků hygieny (vybudování sociálního zařízení, veškeré obklady v kuchyni, nátěry všech oken) – náklady 150.000,- Kč. Musel se dovézt nábytek ze zvláštní školy. První ředitelkou byla schválena paní Kršková Marie a školnicí paní Koďousková Vlasta.

Výňatek z kroniky obce:

Do roku 1865 stával na místě nynějšího chrámu kostelík kamenný s dřevěným stropem. Vznik tohoto kostelíku se datuje do dob Karla IV. U kostela stála zvonice ze dřeva se třemi zvony.

V roce 1850 byla podána vrchnosti žádost o opravu padajícího stropu kostela. Až za 14 let po podání žádosti tj. roku 1864 na podzim byla schválena výstavba nynějšího chrámu, v novorománském slohu, dle projektu vídeňského architekta Stacheho.

S pomocí Boží byl dne 19. října Léta Páně 1865 položen základní kámen k novému chrámu Páně svaté Máří Magdaléně za účasti nesčetného zástupu věřících ze Skořenic a širokého okolí. Základní kámen položil osobě Ferdinand Kinský. Stavbu řídil stavitel p. Anton Pasovský z Kostelce nad Orlicí.

Rozpočet byl 18.000 zlatých, avšak stavba stála 30.000 zlatých rakouských. Ve Skořenicích bylo tenkrát náramně hlučno, sta řemeslníků a dělníků nahrnulo se ke stavbě. Plat měli malý, řemeslník 40 krejcarů a dělník 30 krejcarů za den. Taktéž strava byla skromná, k obědu mléko s chlebem, proto je Skořenice všechny opatřily.

V roce 1867, tj. za dva roky, bylo dílo dokončeno. Ze starého kostela byly vyjmuty z dlažby dva náhrobní kameny z doby prvních Pernštejnů. V nynějším kostele jsou zazděny v zadní stěně chrámové lodi.

Samostatná duchovní správa však byla zřízena až po vizitaci biskupa Josefa Jana Haise v r. 1876, který se vyslovil pro zřízení samostatné duchovní správy. Po dostavbě fary přijal místo prvního skořenického faráře choceňský kaplan Jan Cvrk a nastěhoval se 20. dubna 1879. Prázdná byla fara i kostel, kde byl jen hlavní oltář, kazatelna a křtitelnice. Vše ostatní vybavil důstojný pán Jan Cvrk, za přispění občanů farnosti.

Návštěva chrámu při mši svaté bývala hojná, hudbu chrámovou řídil synovec důstojného pána Jana Cvrka – Cyril, katolický učitel.

První skořenický farář J. Cvrk odešel zpět do Chocně 5.8.1894, dal do pořádku chrám Páně, hospodářské pozemky, stromoví, budovu farní. Není proto divu, že se mu ze Skořenic nechtělo. Pan děkan Jan Cvrk zemřel v Chocni 1.6.1914, pohřben je v kapli na Hemžích.

Dalšími, kteří působili v naší farnosti byli: farář Alois Broul, d. p. Josef Haška, d. p. Jan Hnátek, který ve Skořenicích působil 24 let, po něm krátce působil Augustin Michálek, kaplan Choceňský, kterého dne 5.11.1922 vystřídal d. p. Karel Stehlík, který po 24 leté obětavé práci duchovního pastýře ve Skořenicích zemřel 30.12.1946. V posledních padesáti letech působili kněží: děkan František Beneš, p. Josef Uhlíř, p. Jan Bárta, p. Antonín Mervart, d. p. Flégr, p. Jiří Zábranský, d. p. Bohuslav Půlkrábek, krátce p. Miroslav Dítě, nyní od 1.8.2010 p. Jiří Pešek.