Šelešovice

V roce 1585 osoda vyhořela a biskup poddaným poskytl úlevu na platech. Třicetiletá válka se osady výrazně nedotkla. Velké škody způsobil požár v roce 1665. Při požáru od blesku 19. června 1867 shořelo 8 domů. Další požáry následovaly v říjnu 1852, 16. dubna 1862 uhořelo několik lidí a mnoho dobytka a v listopadu 1868 shořelo 22 domů. Od roku 1838 se pořádalo na památku velkého ohně vždy 19. června procesí k nětčické kapličce.

Pohroma v podobě cholery postihla obec v roce 1831, v obci byl zřízen hřbitov pro zemřelé nakažené nemocí na obecním pozemku nazývaném Ostuda.

Asi v roce 1838 byl nalezen v č. 12 obraz Pany Marie, ke kterému byly hned konány čatná procesí a začaly sbírky na stavbu kostela. Obraz i vybrané peníze byly později věnovány ve prospěch nětčické kapličky. Již při svěcení nětčické kapličky roku 1748 byl nad oltáříkem zavěšen obraz Bolestné Matky Boží, který na prosbu ratajského kaplana daroval šelešovický sedlák Matěj Bílek. Obraz býval dříve u bočního oltáře v ratajském kostele odkud jej sedlák koupil, když se kostel nově zařizoval.

Kardinál Ferdinand Troyer zřídil 27. listopadu 1747 dědičnou rychtu na gruntě č. 30 Jana Cholavy. Osvobodil ji od poddanství a udělil jí právo výčepní. Dne 19. dubna 1819 dovolil vrchní úřad kroměřížský, aby se právo výčepní od rychty odtrhlo a přešlo na dům č. 8.

V roce 1840 se z roboty vykoupili první podsedníci č. 21, 38 a 47 výkupem jednou pro vždy 240 zl.. Výkup z poddanství činil v roce 1851 z pololánu 25 zl. a 2 kr. roční renty, z podsedku 4 zl 43 6/10 kr.

Školní budova byla postavena v roce 1857. Do té doby se vyučovalo ve výpomocné škole v chalupě č. 58 na Zabrání, ta byla zřízena v roce 1817, vyučoval na ní ratajský školní pomocník čtení, psaní a počítání. Měl roční plat dvacet zlatých vídeňské měny a na stravu chodil po chalupách. Na školní budovu obec zakoupila za 400 zl. stavební materiál z pobořené Kovářské brány v Kroměříži. Škola se stala samostatnou jednotřídkou v roce 1858 a začal na ní vyučovat Karel Červinka, bývalý ratajský školský pomocník. V roce 1907 byla zřízena na zkoušku druhá třída, ta byla prozatímně umístěna v budově hostince. Nová školní budova byla postavena asiv roce 1909, měla dvě třídy, kabinet, byt pro řídícího učitele a pokojík pro pomocného učitele.

V I. světové válce 1914 - 1918 padlo 16 občanů Šelešovic. V roce 1920 byl jejich památce odhalen pomník, kamenný obelisk u okresní silnice. Na pomníku jsou uvedena jména padlých: Inocenc Adamec, Jan Galatík, František Geliger, Josef Jamař, Metoděj Kunčar, Inocenc Majda, Alois Mrhálek, Alfons Novotný, Josef Opluštil, inocenc Pišťáček, Stanislav Řezníček, Alois Straka, Štěpán Straka, Štěpán Vrána, Eduard Vaněk, Alois Tvrdý. Z dvojverší na pomníku: " Zemřeli jsme za svobodu naší drahé vlasti - cizí hrouda v dálné zemi kryje naše kosti" musela být za německé okupace odstraněna slova "za svobodu naší drahé vlasti".

V roce 1925 byla postavena Sokolovna. Na její stavbě se podíleli občané Šelešovic, Jarohněvic a Drahlova. Později byl přistaven hostinec a byt pro hostinského. Pro velkou zadluženost prodali v roce 1941 členové Sokola budovu rodině Orálků.

Na jaře roku 1926 se začala stavět silnice z Rataj do Šelešovic a byla dokončena v roce 1928. Vojtěch Zezula vyoral v roce 1926 na svém poli řadu hrobů, asi hřbitov z XI. století.

V letech 1932 - 33 byla postavena Orlovna, u ní hřiště které bylo po okraji osázené ořechy. Byla posvěcena v roce 1933 a současně bylo uspořádáno okrskové cvičení.

Ve II. světové válce 1939 - 45 bylo osm občanů totálně nasazeno na nucené práce v Německu. Dva, kteří z prací upchli, se zkrývali až do konce války. V roce 1943 zahynul ve službě příslušník 311 perutě RAF, šelešovický rodák Josef Bláha, který byl vyznamenán AFM (letecký kříž). Prvního května 1945 večer začal boj o Šelešovice. Němci drželisvá postavení v Šelešovickém háji a na Hvězdě. Šelešovice byly osvobozeny od Němců po těžkých bojích dne 3. května.Při osvobozování byl zasažen výbuchem granátů občan Josef Navrátil a oslepl na obě oči. Střepina granátu zasáhla Bohumila Dvořáka, který oslepl na jedno oko. Padlo osm rumunských a šestnáct německých vojáků, kteří byli pohřbeni na šelešovickém hřbitově. Vboji o Kroměříž byl zastřelen 5. května šelešovický občan Alois Orálek. Dne 10. května se konal pohřeb 19-ti letého Josefa Kvasničky, který padl jako dobrovolník v osvobozovacích bojích o Břest.