Schořov

Mezitím se zde objevilo několik vlastníků až v roce 1394 koupil Tchořov (tak se obci říkalo) Beneš ze Smrdova. Od roku 1411 byl majitelem Schořova zeman Jan z Tchořovy. Dalšími majiteli byli bratři Petr a Prokop z Lukavce, Bernart Žehušický, obce Čáslav, které po katastrofě bělohorské byla obce vzata a prodána hraběnce Marii Magdaléně Trčkokvé z Lípy.

Roku 1636 byly hraběti Janu Trčkovi statky zkonfiskovány a Ferdinand III. je daroval generálu Arnoštovi de Suys. Syn generála prodal Schořov roku 1676 hraběnce M. Barboře z Pottingů, která je odkázala svému synovi Františku Karlovi. (Barbora z Pottingů vystavěla roku 1697 kapli u Schořova).

V třicetileté válce byla ves Schořov zpustošena a úplně zanikla. Katastr byl přivtělen do katastru obce Zbudovice. Na sklonku 17. stolení byla opět obnovena.

Roku 1739 bylo zadlužené tupadelské panství, kam patřila i obec Schořov, prodáno veřejnou dražbou kněžně Kateřině z Auerspergů a spojeno s panstvím žlebským. Roku 1850 postavili majitelé v přilehlém lese loveckým zámečkem, který byl zbořen a teprve před několika lety byl obnoven. Rodina Auerspergů vlastnila panství až do parcelace v roce 1924.

V roce 1841 byla v obci postavena škola, která byla provozována až do II, světové války. Po válce vystavěna škola nová fungující do roku 1974, kdy byla zrušena.

Roku 1963 je obcec politicky přečleněna k MNV v Tupadlech, kam náležela až do roku 1989.

Od roku 1990 je Schořov samostatnou obcí.