Sázavka

V latinských textech Zmurdow, Smrdow v německých Smrdow.

Dne 16. června 1964 byl Smrdov přejmenován na Sázavku usnesením KNV v Hradci Králové.

Smrdov se připomíná již r. 1226 za Přemysla Otakara I. (podle sdělení zemského úřadu). Býval svobodným městem (libera civitas). Býval zde hrad a tvrz. Smrdnov měl svobodný trh, vlastní hrdelní právo a spravedlnost. Část katastru se dosud nazývá „Na spravedlnosti". Městem byl do r. 1750, poté poklesl na ves, kterou zůstal až do dnešní doby. Proto se již dávno zapomněly všechny skutečnosti kolem městečka a jeho znaku. Jediným dokladem znaku jsou otisky gotického pečetidla z doby kolem r. 1500, které existovalo ještě před polovinou 19. století.

Hrad založili páni z Lichtenburku. 16. října 1307 Remud z Lichtenburku postoupil Smrdnov klášteru vilémovskému výměnou za jiné vesnice. V držení kláštera zůstal Smrdnov až do r. 1420 (1421). Pak po dlouhou dobu patřil k Lipnici a Světlé. Dle urbáře panství světelského patřilo městečko Smrdnov s výsadní rychtou, se clem, varnami, masnými krámy, lukami, řekou a lesy r. 1591 ke Světlé - Buryanu Trčkovi z Lípy císařskému radovi a nejvyššímu podkomořímu krále českého. Poté byl Smrdov děděn, za vojenské služby darován, prodáván i kupován až roku 1694 koupil od hraběnky Marie Alžběty z Věžník velkostatek Vrbici František Václav z Thámů, který ve Smrdnově založil faru a za faráře dosadil Hynka Korvína. Jak se dostal Smrdnov k panství vrbickému, není možné zjistit.