Šaplava

Teprve koncem 16. století je připomínána tvrz v Šaplavě. Tvrz stávala v jihozápadní části obce, kde byly ještě v roce 1912 zachovány příkopy a valy. Stavitelem tvrze byl zřejmě Jiřík Ostroměřský, který Šaplavu koupil v roce 1576. Později vystřídala několik majitelů a po konfiskaci Janu Zilvárovi ji získala Magdaléna Trčková z Lípy a v létech 1629-1634 Albrecht z Valdštějna.

V 18. století obec se výrazně rozšířila. Zemědělství přestávalo hrát zásadní roli, jako hlavní zdroj obživy se začala uplatňovat podomácká výroba, především tkalcovství. V roce 1775 byla založena škola pod čp. 24, což ukládal Všeobecný školní řád ("K této škole náleželo pět korců obecních polí a jeden a tři čtvrti korce louky a dříví"-viz kronika obce). Tato škola byla později zrušena a prodána. Poté obec koupila nový pozemek od rodiny Kumstovi pro stavbu nové školy. V roce 1886 obec dle obecní kroniky postavila novou jednotřídní školu. V územně-správním členění spadala obec pod hejtmanství Nový Bydžov, kde byla sídla i příslušných úřadů.

V Šaplavě je typickým dřevěným obydlím dům čp. 22, který se v oblasti stavěl

Tento typ domu měl následující podobu: přízemní roubený dům z tesaných trámů obílených vápnem i na vnějších fasádách, nebo omítaných se štítovým průčelím obráceným do veřejného prostoru, s dvojicí oken, která jsou obvykle sdružená, často však také samostatná, a bedněným či skládaným štítem bez podlomení, někdy nahoře zvalbeným. Dům má tradiční trojprostorovou dispozici se světnicí, sínía komorou, k níž se připojuje v jediné hmotě chlév, za nimž následuje stodola, pokud nestojí samostatně v závěru dvora.

Historická zástavba zůstala v Šaplavě vesměs dochovaná. Vzhledem k tomu, že se obec bouřlivěji nevyvíjela, nevzniklo mnoho novostaveb a nedošlo k výraznějším přestavbám. Proto Šaplava zůstala uchráněna neblahých vlivů minulého období, které tak často znehodnocovaly celá venkovská sídla.

V územně-správním členění přetrvávajícím de facto až do roku 1945 spadala Šaplava pod okresní hejtmanství Nový Bydžov. Poštovní úřad sídlil ve Smidarech, farnostně pak obec příslušela k Ohnišťanům.

Župní zařízení, které bylo formálně zřízeno v roce 1920 a v českých zemích se nikdy „neujalo“, přiřadilo Šaplavu do Královéhradecké župy. Po znovuzavedení krajského zřízení v roce 1949 byla přičleněna do hradeckého kraje coby součást novobydžovského okresu. Nové administrativní uspořádání z roku 1960 určilo Šaplavě příslušnost k východočeskému kraji a okresní spádovost k Hradci Králové (ta platí dodnes).