Nové Sedlo

Podle domněnky přešel do majetku Kleinadelingen (vladyků), ale někdy na začátku 15. století tvrz Sedlo zcela lehla popelem a byla znovu nově vystavena, tehdy již jako Nové Sedlo. V roce 1444 se Nové Sedlo objevilo na mapě. V tomto roce odkoupil od vladyky Jana z Měrunic lenní statek Nové Sedlo Henrich Fuka z Krásného Dvora za 450 kop pražských grošů. V roce 1454 přechází Nové Sedlo do majetku hraběte Kolovrata Krakovského. Dalším majitelem se stává v roce 1508 Aggel z Witzthunu, jenž byl ale roku 1530 vykázán ze země kvůli penězokazectví a jeho statky byly zkonfiskovány. A tak roku 1533 císař Ferdinand I. přenechává Nové Sedlo s panstvím Rybňany jako zástavu na dluh 1400 českých kop Janu Žateckému z Vikýřovic.

V roce 1570 koupil statek Rybňany s Novým Sedlem a částí Přeskak Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a připojil je k Líčkovu. Později získal další rozsáhlý majetek včetně Drahomyšle, Deštice, Chomutova nebo Hoře Svaté Kateřiny a stal se jedním z největších držitelů pozemků v Čechách. Byl také správcem země Markrabství Dolní Lužice, od roku 1570 vrchní zemský soudce a roku 1576 se stal vrchním dvorním radou. V tomto roce nechal postavit po něm pojmenovaný Felixburg u Rašovic. Na svém panství také horlivě podporoval protestantské učení. Nahrazoval katolické faráře luteránskými kazateli a tím jednoduše vnutil lidu nové učení. Zemřel na svém zámku v Líčkově 27. srpna 1583. V tomtéž roce jeho syn a dědic Waldemar, kvůli velkému zadlužení prodává své panství včetně Nového Sedla Jiřímu Pogelovi z Lobkovic.

Ten naopak podporoval katolictví a v roce 1589 povolal do Chomutova Jezuity. Těšil se také přízni císaře Rudolfa II., ale když usiloval o úřad vrchního purkrabího, tak ho Rudolf nevybral a on podal stížnost u říšského sněmu. Byl za to kvůli velezradě postaven přes soud, odsouzen a byl mu zkonfiskován všechen majetek. Císařští komisaři prodali roku 1594 Nové Sedlo Adamovi z Valdštejna, který ho připojil k Sedčicím. Nedržel ho však dlouho, už roku 1598 ho prodal společně s Chudeřínem Jindřichu Strojetickému ze Strojetic za 6500 kop českých grošů.

Ten sídlil na nově zřízené pevnosti Nové Sedlo. Zúčastnil se r. 1618 na povstání českých stavů, které vedlo 23. května k pražské defenestraci a poté vypukla třicetiletá válka. Proto byl zkonfiskován dne 23.6. 1623 také majetek Nové Sedlo s vesnicí i pevností, včetně lesů, rybníků a mlýnů a roku 1624 přenechán Jezuitskému kolegiu v Chomutově.

Toto kolegium odstoupilo Nové Sedlo a Chudeřín v r.1629 svobodnému pánu Christianu z Pottpusch a obě osady zůstaly jeho dědici až do r.1754. Měl dva syny – Františka Karla a Leopolda. František Karel zdědil Chudeřín, Leopold Nové Sedlo. František Karel se oženil roku 1699 s Marií Klárou Kulhánek, která pocházela ze Žatce. Brzy však zemřel a po smrti jejich syna v roce 1734 zdědila všechen majetek Marie Klára. Koupila také od svého švagra Leopolda statek Nové Sedlo. V roce 1734 nechala v Novém Sedle postavit faru a v letech 1735-37 kostel Nejsvětější Trojice a svatého Václava a pod ním důstojnou hrobku pro svoji rodinu. Nové Sedlo nemělo dříve kostel, jen kapli sv. Vavřince při statku. Ta však byla v roce 1791 zrušena a zbořena. Po dostavbě kostela nechala do kostelní hrobky převézt ostatky svého manžela, dcery a syna. Kostel se zachoval v původním stavu, slohově neporušený a proto má velkou kulturně historickou hodnotu. Nikde v naší republice, ani ve střední Evropě nenacházíme obdobu tohoto díla. V roce nechává Marie Klára postavit v Novém Sedle školu. Po její smrti v roce 1754 jsou její ostatky rovněž uloženy v kostelní hrobce. Nové Sedlo a Chudeřín odkázala svému synovci Janu Kulhánkovi.

Jan František Kulhánek byl v roce 1773 povýšen do stavu hraběcího a r. 1799 zemřel a byl pochován v kostele v Novém Sedle. Jeho syn Rudolf prodal statky Nové Sedlo a Chudeřín zemskému advokátovi dr. Pavlovi Klinerovi. Ten je spravuje v letech 1799 až 1802, a poté je prodává rodině Schwarzenfeldů.

Ta si je předávala mezi svými rodinnými příslušníky až do roku 1896, kdy je koupil dr. Damm. V těchto letech byla vybudována okresní silnice Žatec – Kadaň (1858), železniční trať Plasy – Žabokliky – Březno a trať Žabokliky – Žatec (1873), nová dvoutřídní škola (1878). K povznesení hospodářství mnohopřispělo také založení „Hospodářského kasina“ pro Nové Sedlo a okolí (1884). V roce 1887 založený hasičský spolek poskytl mocný prostor rozrušeným živlům a zabránil mnoha požárním katastrofám. Založen byl také Sadový a Okrašlovací spolek v roce 1913. V letech 1898 až 1901 je vystavěn novorenesanční zámek s přilehlým parkem, který navrhl architekt Fuchs ze Žatce. Dále byla v obci vybudována okresní silnice (1901), vodovod z Chudeřína do Nového Sedla (1902), regulovaná řeka Ohře (1911), přestavěná fara (1912). Roku 1914 je založen park před farou, renovována střecha kostela a otevřen poštovní úřad.

Vypukla 1. světová válka, která zastavila slibný vývoj obce. Roku 1917 umírá dr. Damm. Po jeho smrti spravuje statky jeho manželka Amálka. 15.9. 1919 probíhají první volby do obecní správy podle nového volebního řádu. Zvoleno je 15 zástupců – 9 sociálních demokratů, 5 za svaz zemědělců.

V letech 1923 až 1931 je vlastníkem statku pan Jan Kolář. V průběhu těchto let je v obci postaven v parku před farou válečný pomník (1926) se jmény 18 občanů padlých v 1. světové válce, je zaveden rozhlas (1926), částečná výstavba kanalizace, vybudování rybníku (1927), probíhá pokus o elektrifikaci (1928), je zřizován telefon (1929). V tomtéž roce však začala hospodářská krize s vysokou nezaměstnaností.