Růžová

V roce 1407 se stává území majetkem rodu Berky z Dubé. V roce 1450 se stává majitelem Johann Vartenberg. Dne 15. dubna 1511 kupuje celé Vartenberské panství Mikuláš Trčka z Lípy a Lichtenbergu za 60 000 kop grošů. Dne 24. července 1515 celé území kupuje za 70 000 kop grošů Jan Salhausen z Wehlenu v Sasku. Dne 30. září 1522 rozděluje Hans Salhausen panství mezi své dva bratry Volfa a Fridricha. Volf je vyplacen penězi. Fridrichovi připadá obec Růžové s okolními obcemi. Vznikají nové tvrze v Benešově a Velké Bukovině a rozšiřování poplužních dvorů.

Dne 3. ledna 1545 musel Fridrich Salhausen zastavit svůj majetek bratřím Hansovi a Niklasovi, kterým dlužil 2600 kop grošů. Dne 21. dubna 1562 po smrti Fridricha Salhausena bylo panství rozděleno mezi jeho dva syny Fridricha a Hanse. Obec Růžová připadla Hansovi. V roce 1575 po Frichově smrti se násilně usadil na hradě Ostrý jeho bratr Jáchym s bratrancem Volfem. Po zdlouhavém jednání o dědictví se v roce 1583 stává majitelkou celého panství Fridrichova dcera Magdalena provdaná za Adolfa Hagena. Po smrti Adolfa se stává majitelem jeho syn Christoph Hagen, který 15. března 1590 umírá a celé panství dědí jeho teta Marie von Salhausen provdaná Starchedelová, ta 29. dubna 1594 umírá a veškerý majetek dědí Humbolt von Starchedel. V roce 1596 dědí majetek bratr Humbolte Antonius von Salhausen, pro finanční potíže celé území prodává v roce 1612 Johannu von Vartenbergovi, který sídlil na Kamenici. Dne 11. června 1614 kupuje celé panství,včetně Kamenice za 176 000 kop grošů svobodný pán Radslav z Vchynic a Tetova. Tento nový majitel se vyznačoval neústupnou tvrdostí k svým poddaným až došlo k selskému povstání v roce 1615, vzbouřenci proti vrchnosti se shromáždili na vrchu Hutbergu u Růžové. V roce 1619 Radslav z Vchynic umírá bez zanechání potomků, a tak panství získává jeho synovec Vilém Kinský - zapřisáhlý protestant.

Vilém Kinský byl 25. února 1634 zavražděn v Chebu společně s Albrechtem Valdštejnem a jeho veškerý majetek propadl královské komoře v Praze. Dne 23. července 1635 část panství s Kamenicí obdržel synovec zavražděného Johann Oktavián Kinský. Část panství s Růžovou, Býnovcem, Benešovem byla darována za věrné služby polnímu maršálovi, generálu Říšskému kancléři Johannu Aldringenovi, který padl při válečném tažení 22. července 1635 u Landshutu. Panství připadlo jeho dědicům. Dne 13. srpna 1644 bylo provedeno rozsáhlé dělení celého panství. Panství Benešov s Růžovou, Býnovcem připadlo jeho třetí sestře Anně Aldringenové, která se provdala za Hieronyma von Clary. Vzniká rod Clary Aldringenů. V roce 1653 se panství dělí na 4 díly: Benešov, Býnovec, Růžová a Vysoká lípa. Růžovský díl připadl Marii Elisabeth Clary Aldringenové. V roce 1683 za majitele Karla Clary Aldringena je Růžová připojena k Býnovci. Dalším majitelem byl Jan Jiří Markus Clary Aldringen - zemřel 4. dubna 1700. V roce 1702 se stává majitelem František Karel Clary Aldringen. V roce 1767 dědí panství František Václav Clary Aldringen, který byl 2. února 1767 povýšen do knížecího stavu. Po jeho smrti v roce 1788 dědí panství kníže Jan Clary Aldringen. Dne 3. ledna 1826 umírá a nástupcem se stává Carlos Clary Aldringen.

Dne 31. května 1831 panství dědí kníže Edmund Moric Clary Aldringen, který v roce 1856 prodává Benešovský zámek s pozemky lékaři Karlu Lumbemu za 80 000 zlatých guldenů.

Kníže Edmund Moric Clary Aldringen byl velkým příznivcem rozvoje turistiky, zpřístupňuje Pravčickou bránu, soutěsky Kamenice. Nechal vybudovat první vyhlídkovou věž s restaurací na Růžáku. V roce 1894 dědí celé Býnovecké panství Carlos Clary Aldringen. V roce 1920 přechází majetek na knížete Sigrída. Býnovecké panství spravoval jeho syn Alfons Clary Aldringen. V letech 1920 - 1923 byl majetek postupně předáván státu.