Rudník

Místní horníci se prý společně s horníky z obou stran Krkonoš zúčastnili bojů křesťanského vojska s Tatary u slezské Lehnice. Rokem 1354 se připomíná existence farního kostela sv. Václava. Tehdy byla obec v držení pána Puty z Turgova.

V dobách husitských vlastnili obec Krušinové z Lichtenburka a od roku 1521 patří Heřmanovy sejfy Valdštejnům. Ti vlastnili obec až do roku 1706. Vedle zemědělské činnosti zůstává hlavní obživou obyvatel dobývání a zpracování kovů. Valdštejnové obec zvelebují. Rozvíjejí těžbu a zpracování rud, nechávají přebudovat kostel, začínají se stavbou horního zámku a v jeho sousedství stavějí dřevěnou budovu školy. V 18. století patří obec Schwarzemberkum, pánům ve Vlčicích. Přinesli místním obyvatelům nový způsob obživy - plátenictví. V roce 1790 kupuje vlčické panství a s ním i Heřmanovy sejfy podnikatelská rodina Theerů, baronů ze Silbersteinu. Ze starého mlýna budují papírnu, zámek v horní části obce přestavují na pivovar a vinopalnu, poblíž kostela stavějí v roce 1816 kamennou školu. Skromná stavení v sousedství budoucího bělidla nechávají přebudovat v honosný pseudogotický zámek s okázalým parkem, patřícím ve své době k nejkrásnějším na Vrchlabsku.

Za zmínku stojí připomenutí určité historické zvláštnosti. Po vydání tolerančního patentu r. 1781 vzniká roku 1834 v osadě Bolkov německá evangelická škola. Je v této době jedinou školou, která připravuje děti z celého krkonošského regionu ke studiu na vyšších evangelických školách, převážně na Slovensku. Od roku 1880 vlastní Heřmanovy sejfy s okolními osadami (Bolkov, Leopoldov, Terezín, Janovice, Lázně Fořt, Javorník) plátenická rodina Klugů. V obci budují bělidlo, barvírnu a mechanickou tkalcovnu. Jejich firma, firma J.A.Kluge, patří v

první polovině 20. století k nejvýznamnějším evropským výrobcům lnářského zboží.

Zajímavou součástí obce je lokalita zvaná Lázně Fořt. Skutečnými lázněmi s výstavnými budovami, parkem, lesoparkem, s léčivým minerálním pramenem, opředeným pověstí o zázračném uzdravení nevidomé dívenky, s vyhledávanými léčebnými kůrami, byly až do r. 1922. Vybudováním Prvního českého chemického závodu na výrobu umělého hedvábí v r. 1921 v jejich těsném sousedství ztratily na přitažlivosti a zanikly. Minerální pramen tu však dál vytéká z útrob země a je k dispozici všem kolemjdoucím.

Rudník, rozlehlá obec s více než dvěma tisíci obyvateli, mívala vždy průmyslově zemědělský charakter. Vedle tradiční textilní výroby, kterou zajišťovala firma J.A.Kluge a posléze Texlen, se tu rozvíjela i výroba umělého hedvábí v závodě Secheza. Za její existence vyrostlo v osadě Terezín nové sídliště. V šedesátých letech mění závod název i výrobní program a jako Rubena Rudník vyrábí pryžové výrobky převážně pro automobilový průmysl. Třetím závodem, který rovněž navazoval na strojírenskou výrobu z 1. republiky, byly VČDZ, později Dřevostroj. Vyráběl tzv. katry neboli vertikální pily pro dřevozpracující průmysl. Zemědělskou výrobu zajišťoval státní statek. Po roce 1989 tyto závody změnily majitele i názvy, jejich výrobní programy se však podstatně nemění.

HISTORICKÉ OSOBNOSTI

Hannibal z Valdštejna (strýc Albrechta z Valdštejna), majitel Heřmanových Sejfů na přelomu 16. a 17. století, vzdělanec, literárně činný, vydává knihu "Stematografie", přebudovává kostel, začíná se stavbou zámku, nechává postavit dřevěnou školu, roku 1622 pochován v místním kostele sv. Václava.

Jan Kadavý učitel na evangelické škole na Bolkově v letech 1834 - 1839, Čech, slovenský národní buditel, přítel a spolupracovník Jána Kollára.