Rozsochatec

Roku 1615 koupil Rozsochatec Albrecht Bechyně z Lažan. Pro účast Abrahama Bechyně z Lažan ve stavovském povstání byl rozsochatský statek roku 1626 změněn v manství, trvající do roku 1651.

Ještě v témže roce za Rudolfa Viléma a Bedřicha Filipa, sirotků po Bohuslavu Bechyňovi, byl statek, k němuž tehdy náleželi čtyři vesnice, prodán Mikulášovi Šťastnému Bechyňovi z Lažan. Tehdy byla Rozsochatská tvrz označena jako sešlá, zmíněná naposledy. Z Bechyňů z Lažan na Rozsochatci vynikl František Leopold ( + 1737 ), na přelomu 17. a 18. stol. dlouholetý hejtman čáslavského kraje. Roku 1714 usiloval o to, aby v Rozsochatci byla postavena kaple ( N. Trojice ), jejíž návrh připravil sám Jan Blažej Santini, ale z realizace bohužel sešlo.

Po smrti barona Adolfa Emanuela Bechyně z Lažan, v roce 1869 byl rozsochatecký velkostatek pronajat až do roku 1892, kdy jej Emanuel Adolf Bechyně prodal Judr. Otto Mettalovi. Nový majitel dal opravit zámek a dal do pořádku zámecký park. Po smrti O.Mettala v roce 1921 zdědila velkostatek a zámek jeho dcera Marie, provdaná Greifová, od níž tento majetek roku 1950 převzal stát. Zámek přešel do správy místního národního výboru, od roku 1952 jej převzal okresní národní výbor v Chotěboři, který zámek adaptoval na domov důchodců. Od roku 1986 zámek sloužil potřebám sociální péče jako domov pro mentálně postižené.

Po roce 1989 byl zámek vrácen synovi Marie Greifové Janovi, který započal s opravami a dával majetek do původního stavu. Nyní je majitelkou jeho dcera Jitka Greifová, která v úpravách pokračuje a provozuje zde "Penzion na zámku", rekreanti mohou využít i tzv. agroturistiku jako jízdu na koních, lov zvěře, rybolov atd. Svým původem barokní zámek stojí ve středu obce.