Rožná

Kostel sv. Havla, stojící na kopci, se připomíná poprvé v kronikách roku 1398. Původní fara byla postavena vrchností na počátku 17. století. Farní matriky jsou vedeny od roku 1708. Odborná prohlídka kostela, provedená roku 1993 Památkovým úřadem, stanovila jeho zařazení do druhé poloviny 13. století. Kostel je spojen s farou železnou lávkou nad cestou na Dolní Rožínku. Fara se připomíná roku 1573. Avšak již roku 1590 je farnost filiálkou k Bystřici a fara postupně chátrá. Od roku 1650 je filiálkou Strážku. Samostatná duchovní farnost byla v Rožné znovu zřízena listinou z 31. července 1749, v níž majitel panství Josef šlechtic Stockhammer dotoval nově zřízenou faru. Nynější podobu má farnost od roku 1765, kdy byla vrchností vystavěna nynější jednopatrová fara. Přifařeny jsou obce Jabloňov, Milasín, Bukov, Josefov, Rodkov, Střítež, Věžná, Zlatkov, Pernštejneské Janovice. Z původní stavby kostela je zachován pouze starý vchod v gotickém slohu. Kostel měl hlavní oltář a dva poboční, dále pak kůr, varhany, oratorium a sakristii. Nynější výbava kostela pochází z doby novější. Pozornost upoutá především mramorová křtitelnice s letopočtem vzniku 1684 a obraz svatého Havla, který byl původně umístěný na hlavním oltáři. Věž má hodiny a měla původně tři zvony. První dva byly odevzdány v první světové válce na válečné účely. Dne 7. září 1924 byly opět vysvěceny a zavěšeny nové tři zvony, které byly za druhé světové války opět zabaveny. Kolem kostela je hřbitov (horní hřbitov), který byl rozšířen v roce 1937(prostřední hřbitov) a znovu v roce 1987 (nový hřbitov). Z roku 1937 pochází i márnice stojící u brány na prostřední hřbitov. Postavení kostela nad vesnicí se ukázalo jako nevýhodné v roce 1894, jak o tom doslova píše kronikář: „Blesk udeřil do věže zdejšího chrámu Páně při bouři dne 22.května. Nezapálil, ale strhl taškovou krytbu věžní, prorazil strop lodě chrámové na dvou místech, zanechal po sobě stopy ve stropě, kdež maltu z hřebíků odrazil, okysličil pozlacený rám na oltáři Panny Marie Lurdské, pak roztříštil zadní dveře kostelní. Škoda tím způsobená odhadnuta byla na 125 zlatých, z kterýchž společnost pojišťovací vyplatila 124 zlatých.“

Učitel byl v Rožné r. 1771, měl od obce pole „na Stolničkách“ na 4,5 míry, za něž platil 18 krejcarů a dostával 13 měr žita. Škola byla zřízena r. 1789 a r. 1883 rozšířena na dvojtřídní. Učitel míval v 19. století 120 zlatých, potom 259 zlatých. Do školy zde chodily děti z Rožné, Milasína a Jabloňova, v roce 1907 jich bylo 130 (více viz ZŠ a MŠ Rožná).

Stará pečeť roženská má ve znaku v horním poli zubří hlavu, pod ní radlici a nápis „Richta rozienska 1692“.

Popis obce kronikářem v roce 1953:

Rožná leží v nadmořské výšce 461m, v kotlince severozápadně poněkud otevřené, obklopena téměř ze všech stran lesy. Domy stojí ponejvíce vedle sebe a tvoří nepravidelně se vinoucí ulice a návsí. Od sebe jsou místy odděleny hrazenými dvory a zahradami. Několik domů je postaveno po různu a nepravidelně. Lesy s romantickým okolím tvoří z obce vhodné letovisko. Lipová alej pod Šmerdovou zahradou, která krášlila vzhled obce, byla při stavbě silnice v r. 1934 vykácena. Obec je převážně zemědělská a veškerý hospodářský život tíhne nyní k okresnímu městu Bystřici nad Pernštejnem, které je vzdáleno 6 km.

Název obce souvisí s rozžínáním strážních ohňů na staré cestě z Brna přes Pernštejn do Bystřice, Dalečína, Jimramova, Poličky a dále do Čech.