Obec Hvožďany leží v podhůří jižních Brd a na severním okraji Blatenské pahorkatiny 533 m n. m. Bývalý brdský pralesní hvozd dal jméno i obci, neboť Hvožďany jsou vsí lidí žijících ve, nebo u hvozdu. Nejstarší písemná zpráva o obci pochází z r. 1352.

Hledat firmy v obci Hvožďany, část obce Roželov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 229 firem

Chocenice č. 1620,75 km

Brodská 496, Příbram V-Zdaboř, Příbram20,76 km

Brodská 100, Příbram VIII, Příbram20,90 km

Krsice č. 68, Čimelice20,90 km

Žežická 522, Příbram VII, Příbram20,94 km

Brod č. 47, Příbram21,33 km

Na Svahu 336, Příbram VI-Březové Hory, Příbram21,35 km

Budovatelů 138, Příbram VIII, Příbram21,35 km

Bratří Čapků 235, Příbram VII, Příbram21,44 km

Milín č. 35421,51 km

Žákava č. 16221,53 km

Bratří Čapků 278, Příbram VII, Příbram21,61 km

Bratří Čapků 277, Příbram VII, Příbram21,65 km

K Dolu Marie 154, Příbram VI-Březové Hory, Příbram21,67 km

Politických vězňů 301, Příbram VII, Příbram21,79 km

Mariánská 85, Příbram VI-Březové Hory, Příbram21,84 km

Husova 188, Příbram VI-Březové Hory, Příbram21,94 km

Brod č. 45, Příbram21,97 km

Husova 267, Příbram VI-Březové Hory, Příbram21,99 km

U léčebny 500, Mirošov22,09 km

Historie obce Hvožďany celá historie

Dlouhá a zajímavá je historie tohoto kraje na pomezí středních a jižních Čech. Brdské pohoří a přiléhající území, kryté hlubokým lesem, s půdou nepříliš vhodnou pro zemědělské využití, bylo poměrně pozdě osídleno.

Ve starší době kamenné (paleolitu, 40.000 - 9.000 let př. n. I.) nebyla námi sledovaná oblast pravděpodobně obydlena. Podobná situace panovala i ve střední době kamenné (mezolitu, 8 - 5.tis. př.n.l.). Z této doby nejsou historické nálezy příliš výrazné. Jediným nálezem v okolí je sekeromlat nalezený u obce Řiště. V pozdní době kamenné (eneolitu, 4. - 3. tis. př. n. I) bylo jižní podhůří Brd stále velice slabě osídleno. Teprve v době bronzové (2. tis.př. n. I.] začíná osídlení houstnout, zejména díky nástupu kovových nástrojů, které napomáhají rozvoji hospodářství. To dokládá nález bronzových předmětů u blízkých Pročevil.

Mohylová středodunajská kultura (1500-700 let př.n.l.] proniká k nám na jih a setkáváme se tu jak s pohřebišti, ve Hvožďanech a ve Vacíkově, tak i se sídlišti u Zadního Poříčí na Březnicku. Ve Vacíkově našli v roce 1925 dělníci, vyvážející kámen ze skály, malý sklípek. Pod vrchním plochým kamenem objevili osm zbytků nádob pocházejících z této doby.

Další vývoj osídlení je doložen ve starší době železné (halštatské, 7.- 5.století př.n.l.). Z toho to období jsou známá naleziště žárových pohřebišť u Pňovic v Hlubyni a Pročevilech. Objevuje se i hradiště - Stražiště na Březnicku.

Nastupující mladší doba železná (laténská, 4.-1. stol. př.n.l.) je dobou expanze historicky doložených Keltů. V této době vytvořili Keltové na našem území podle svého kmenového názvu Bójové - útvar zvaný Boiohaemum, z kterého se stala později Bohemia - starý název naší vlasti. Z jižní části Podbrdska známe laténská (keltská] sídliště v Březnici a v Pročevilech. V naší bezprostřední blízkostí je z této doby známá keltská čtyřúhelníková svatyně na jihovýchodním svahu návrší Budín (u Záhrobí).

Tato svatyně vytváří čtverec o straně 100 m obklopený výraznými valy a příkopy. Byla významným centrem Keltů, kteří zde pravděpodobně dohlíželi na rýžování zlata na Závišínském potoce - například v Jamkách, nebo v dalších lokalitách (u Újezdce a Závišína). Nedávný archeologický průzkum přinesl nálezy částí keramiky z laténské doby a v příkopu byl odkryt žernov (mlýnský kámen) z této doby.

V prvních třech stoletích našeho letopočtu, když ovládli území Čech germánské kmeny Markomanů a Kvádů, nebylo jimi území Podbrdska pravděpodobně osídleno.

V období od 4. do 6.stol. n.l. začíná slovanské osídlení. V roce 1934 byly v Bělčicích odkryty tři slovanské kostrové hroby s nádobkou a stříbrnými náušnicemi, rytými pásy, náhrdelníkem ze skleněných perel a železným nožem. Tyto nálezy pocházejí podle archeologů z 8. - 9. stol. n.l. a jsou uloženy v Národním muzeu v Praze.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.