Město leží na levém břehu řeky Labe. Město leží nedaleko hory Říp a asi 30 minut jízdy od Prahy. K městu patří obec Podlusky. Mezi nejcenější pamětihodnosti města patří Kratochvílova rozhledna, kaple sv. Viléma, kaple sv. Josefa, radnice.
Hledat firmy v obci Roudnice nad Labem
Živé firmy v obci Roudnice nad Labem 500 firem
Pracnerova 758, Roudnice nad LabemzavřenoJungmannova 660, Roudnice nad LabemzavřenoNeklanova 1806, Roudnice nad LabemzavřenoChelčického 1350, Roudnice nad LabemzavřenoJeronýmova 2528, Roudnice nad LabemzavřenoLibušina 1507, Roudnice nad LabemzavřenoKarlovo náměstí 23, Roudnice nad LabemzavřenoKarlovo náměstí 40, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1617, Roudnice nad LabemzavřenoJungmannova 669, Roudnice nad LabemzavřenoHavlíčkova 200, Roudnice nad LabemZavřenoŠpindlerova třída 263, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1474, Roudnice nad LabemzavřenoKratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Jungmannova 660, Roudnice nad LabemzavřenoNeklanova 1806, Roudnice nad LabemzavřenoChelčického 1350, Roudnice nad LabemzavřenoJeronýmova 2528, Roudnice nad LabemzavřenoLibušina 1507, Roudnice nad LabemzavřenoKarlovo náměstí 23, Roudnice nad LabemzavřenoKarlovo náměstí 40, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1617, Roudnice nad LabemzavřenoJungmannova 669, Roudnice nad LabemzavřenoHavlíčkova 200, Roudnice nad LabemZavřenoŠpindlerova třída 263, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1474, Roudnice nad LabemzavřenoKratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Neklanova 1806, Roudnice nad LabemzavřenoChelčického 1350, Roudnice nad LabemzavřenoJeronýmova 2528, Roudnice nad LabemzavřenoLibušina 1507, Roudnice nad LabemzavřenoKarlovo náměstí 23, Roudnice nad LabemzavřenoKarlovo náměstí 40, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1617, Roudnice nad LabemzavřenoJungmannova 669, Roudnice nad LabemzavřenoHavlíčkova 200, Roudnice nad LabemZavřenoŠpindlerova třída 263, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1474, Roudnice nad LabemzavřenoKratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Chelčického 1350, Roudnice nad LabemzavřenoJeronýmova 2528, Roudnice nad LabemzavřenoLibušina 1507, Roudnice nad LabemzavřenoKarlovo náměstí 23, Roudnice nad LabemzavřenoKarlovo náměstí 40, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1617, Roudnice nad LabemzavřenoJungmannova 669, Roudnice nad LabemzavřenoHavlíčkova 200, Roudnice nad LabemZavřenoŠpindlerova třída 263, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1474, Roudnice nad LabemzavřenoKratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Jeronýmova 2528, Roudnice nad LabemzavřenoLibušina 1507, Roudnice nad LabemzavřenoKarlovo náměstí 23, Roudnice nad LabemzavřenoKarlovo náměstí 40, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1617, Roudnice nad LabemzavřenoJungmannova 669, Roudnice nad LabemzavřenoHavlíčkova 200, Roudnice nad LabemZavřenoŠpindlerova třída 263, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1474, Roudnice nad LabemzavřenoKratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Libušina 1507, Roudnice nad LabemzavřenoKarlovo náměstí 23, Roudnice nad LabemzavřenoKarlovo náměstí 40, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1617, Roudnice nad LabemzavřenoJungmannova 669, Roudnice nad LabemzavřenoHavlíčkova 200, Roudnice nad LabemZavřenoŠpindlerova třída 263, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1474, Roudnice nad LabemzavřenoKratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Karlovo náměstí 23, Roudnice nad LabemzavřenoKarlovo náměstí 40, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1617, Roudnice nad LabemzavřenoJungmannova 669, Roudnice nad LabemzavřenoHavlíčkova 200, Roudnice nad LabemZavřenoŠpindlerova třída 263, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1474, Roudnice nad LabemzavřenoKratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Karlovo náměstí 40, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1617, Roudnice nad LabemzavřenoJungmannova 669, Roudnice nad LabemzavřenoHavlíčkova 200, Roudnice nad LabemZavřenoŠpindlerova třída 263, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1474, Roudnice nad LabemzavřenoKratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
třída T. G. Masaryka 1617, Roudnice nad LabemzavřenoJungmannova 669, Roudnice nad LabemzavřenoHavlíčkova 200, Roudnice nad LabemZavřenoŠpindlerova třída 263, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1474, Roudnice nad LabemzavřenoKratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Jungmannova 669, Roudnice nad LabemzavřenoHavlíčkova 200, Roudnice nad LabemZavřenoŠpindlerova třída 263, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1474, Roudnice nad LabemzavřenoKratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Havlíčkova 200, Roudnice nad LabemZavřenoŠpindlerova třída 263, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1474, Roudnice nad LabemzavřenoKratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Špindlerova třída 263, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1474, Roudnice nad LabemzavřenoKratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
třída T. G. Masaryka 1474, Roudnice nad LabemzavřenoKratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Kratochvílova 281, Roudnice nad LabemzavřenoChvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Chvalínská 2103, Podlusky, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
třída T. G. Masaryka 989, Roudnice nad Labemzavřenotřída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
třída T. G. Masaryka 1452, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinBořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Bořivojova 1765, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Alej 17. listopadu 812, Roudnice nad LabemZavřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
131 ulic:
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Demografické údaje
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- epodatelna@roudnicenl.cz
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
