Řepníky

První historická zmínka v Řepníkách je již v darovací listině z r. 1167, kterouž nadání učinil kníže ( král ) Vladislav II. ( I. ) (panoval 1142 - 1173 ) novému latinskému klášteru Premnoštranskému v Litomyšli po odchodu Benediktinů z Litomyšle do Podlažic. V listině této, která prý je podložena a asi o 100 let později psána, stojí: " Ego rez Wladislavus dedi predium meum Repine ..." = " Já král Vladislav věnoval jsem statek svůj Řepnický ..."

Další historie: Ve 13. stol. náležely Řepníky k župě Vratislavskéa ve 14. stol. byly již osadou farní. Když bylo zřízeno biskupství v Litomyšli, statky klášterní tomuto biskupství většinou připadly a snimy i řepníky s farním kostelem v roce 1349. Když pak v roce 1398 biskup Boží dům (Nové Hrady) postupil klášteru Podlažickému, připadly s ním i Řepníky témuž klášteru a zůstaly při panství tam až do válek husitských. Po válkách husitských ( 1436 ) zapsáno jest panství biskupské, Podlažické a Novohradské pánům Kostkům z Postupic, kteří vynikali dary ( výborní diplomati ) a byli přívrženci Českých Bratří, k nimž se veřejně hlásili a je na svém panství podporovali ( Jan Augusta, tiskárna aj. ) Za vlády těchto vystavěn v Božím domě pěkný nový hrad, po němž osada Nový Hrad ( nyní Nové Hrady) nazvána. V roce 1559 postoupeno k zpupnému dědictví Janovi Žateckému z Vejkrštofu. Tehdy k tomuto panství také náležela rychta Řepnická ( Řepníky, Střemošice a Zádolí ). V roce 1583 koupil zámek Nový Hrad se všemi vesnicemi Mikuláš z Lobkovic. Zemřel 1588 a zůstali po něm dva nezletilí syni Jan Viktorin a Mikuláš. Později ( 1594 )bylo panství mezi ně rozděleno tak, že Janovi Vikt. dostala se tvrz Týnecká a sní rychta Řepnická.Obec Řepníky čítala r. 1790 63. čísel domovních. Do 1. října 1785 byla povinna robotou panství Hrochovotýneckému a to: 1248 dní potahy dvojspřežnými, 2184 dní potahy jednospřežnými a 1236 dní prací ruční. Mimo to odváděla dávky: za kuřatam 5 zl. 36 kr., za len 9 zl. 24 kr. a jiné celkové poplatky činily ročně 612 zl. 4 kr. 3/4 denáru.