Hledat firmy v obci Řemíčov, část obce Řemíčov
Nabídka práce v okolí 30 km 184 firem
Struhařov č. 7527,95 km
Obchodní 928, Soběslav III, Soběslav28,19 km
Na Červeném Hrádku 759, Sedlčany28,24 km
Mrázkova 700, Soběslav III, Soběslav28,39 km
Prosenická Lhota č. 4928,42 km
Bezděkova 122/17, Soběslav I, Soběslav28,52 km
Bezděkova 105, Soběslav I, Soběslav28,56 km
Palackého 94/2, Soběslav I, Soběslav28,62 km
Jirsíkova 33/15, Soběslav I, Soběslav28,62 km
náměstí Republiky 59, Soběslav I, Soběslav28,66 km
náměstí Republiky 55/23, Soběslav I, Soběslav28,72 km
Černoleská 1930, Benešov28,81 km
Křižíkova 1424, Benešov29,24 km
Křižíkova 1480, Benešov29,32 km
Sažinova 1339, Milevsko29,33 km
Křižíkova 2158, Benešov29,37 km
Nádražní 438, Sedlčany29,48 km
Na Pískách 420, Soběslav II, Soběslav29,51 km
Zátkova 495, Soběslav II, Soběslav29,53 km
Sedlecká 1176, Sedlčany29,68 km
Historie obce Řemíčov celá historie
Plat ze vsi Řemíčov věnoval roku 1339 Petr z Miličína Vyšehradské kapitule. Platy tu měla také vožická fara a v době husitských válek se jich zmocnili táborité, kteří byli donucení se jich vzdát až poté, co byla Vožice dobyta roku 1452 Jiříkem z Poděbrad. Vsi Řemíčov, Buková a Lhotka jsou zahrnuty v soupisu majetku, který byl pořízen v roce 1603, kdy Jáchym Španovský z Lisova prodal vožické panství Janu Bernardu Fünfkirchnerovi. Majitelem vožického panství se stal v roce 1678 rok Küenburgů. František Küenburg (1716-1793) zahájil dolování stříbených rud v okolí Řemíčova v polovině 18.století.
Největší zisky přinesly řemíčovské doly svým majitelům v prvních letech dolování. Přímo v Řemíčově, nedaleko od domu č.p. 1 byla otevřena dědičná Leopoldova štola. O něco jižněji, v místě, kde později vznikla hornická osada Starý Cech, vznikla štola Sv. Trojice. V letech 1757-1762 zde Küenburgové vytěžili 2 713 kg čistého stříbra. Historik Rudolf Cikhart uvádí, že řemíčovské doly patřily v polovině 18. století k nejvýnosnějším v zemi a že se zde dolovalo naposledy v období před francouzskými revolučními válkami, které vypukly v roce 1792.
Podle jiných pramenů zde dolování obnovil Leopold Küenburg (1740-1812) a pokračoval v něm až do své smrti v roce 1832 jeho syn Josef. Ovšem v té době již byly doly ve vrchních partiích vyčerpány a na průnik do větší hloubky nebyli finanční prostředky. Karel Küenburg předal v roce úmrtí svého otce doly beúplatně erární báňské správě, která tu podnikala s nevýrazními úspěchy ještě dalších 20 let.
Chronogram na domě č.p. 1
Na domě č.p. 1 v Řemíčově se nachází mramorová deska s latinským nápisem a chronogramem, který připomíná rok 1751, kdy zde byla za majitele vožického panství Františka Josefa Küenburga založena štříbrná díla. Dům byl původně mnohem větší a sloužil potřebám dolů nejen jako sídlo vedoucího úředníka tzv. cechmistra, ale i jako ubytovna horníků a také k dalším provozním účelům dolů.
Dveře mezi Schwarzenbergy a Küenburgy
To, že řemíčovské stříbrné doly patřily do majetku roku Küenburgů a doly v okolí Hlasivských Výlevů patřily Schwarzenbergům navozovalo kuriozní situace. Schwarzenbergové se obávali, že by konkurenční šlechtický rod mohl získat dědičné právo na jejich dílech, proto když se Leopoldova štola dostala v roce 1772 k hranicím jejich panství, odkoupili ji za 12 500 zlatých rýnských od Küenburgů. Podle uzavřené smlouvy se stala štola součástí schwarzenbergských dolů, ale její pokračování se provádělo vždy po dohodě mezi panskými důlními správami. Do štoly byly na hranicíh obou panství vsazeny dveře, od kterých měla každá strana svůj klíč.
Demografické údaje
OBEC Řemíčov
Řemíčov č. 37, 39143, Mladá Vožice
Osoby
- p. Thomková Iveta, starosta
Kontakty
- 381 214 162
- obec@remicov.cz
- www.remicov.cz
Vlajka
