Věrovany

Obec Věrovany byla pravděpodobně nazvána podle své místní polohy, podle pramenů minerální vody. Název obce Nenakonice měl jednodušší původ a historikové se shodují, že vznikl z osobního - a to slovanského jména Nenakon. Ani při stanovení jména obce Rakodavy není spor o jeho původu. Kdysi v okolí obce byly vynikající podmínky pro výskyt raků. Byla to řeka Morava a její četná ramena, potoky, ale i jezírka a tůně. Celé toto přírodní prostředí dávalo různým vodním, lučním i lesním živočichům možnost nerušeného vývoje. Praobyvatelé Rakodav dostali své pojmenování podle způsobu chytání raků rukama pro obživu.

Všechny tři obce měly na svých katastrech dvory své svrchnosti. V Nenakonicích se dvůr rozkládal v blízkosti zámku. Rakodavský dvůr vznikl přestavěním tvrze a již v 16. století byl důležitým ekonomickým centrem na katastru Věrovan a Rakodav. Nejmladší ze tří dvorů byl postaven na levém břehu Moravy. (dnes bývalý asanační ústav)

Zemědělství a mlynářství bylo dlouhá léta hlavním druhem zaměstnání obyvatel našich obcí a tato tradice nadále přetrvává. Mlýn Věrovany je důležitou dominantou i současné obce. Dalšími významnými stavbami je budova základní školy ve Věrovanech z roku 1878, hřbitovní kaple sv. Fr. Xaverského z roku 1690 a zámek Nenakonice z první poloviny 18. století. V obci se nachází řada dalších památek místního významu