Radostín nad Oslavou

Živéobce.cz

Římskokatolický farní kostel svatého Bartoloměje je sakrální stavba v Radostíně nad Oslavou. Jedná se o farní kostel radostínské farnosti, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Hledat firmy v obci Radostín nad Oslavou

Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace

přidat firmu

Historie obce Radostín nad Oslavou celá historie

Radostín se poprvé připomíná roku 1365 ve Vlastivědě moravské Augustina Kratochvíla, a to hned jako městečko (stará obecní kniha shořela i s radnicí v roce 1748, v roce 1857 pak shořely s farou i farní zápisy). Patří k němu osada Zahradiště, o níž je nejstarší písemně doložená zmínka z roku 1351.

Před rokem 1350 patřil Radostín pánům z Tasova. Roku 1350 jej Jan z Tasova odkázal zčásti své sestře Anně z Konice, která jej roku 1366 prodala Janovi z Meziříčí, a zčásti Václavovi z Myslibořic. Jeho část odkoupili páni z Meziříčí od Zikmunda z Myslibořic v roce 1390.

•1390-1410 páni z Meziříčí a z Lomnice

•1410-1447 páni z Kravař

•1447-1528 opět páni z Lomnice

•1528-1552 páni z Pernštejna

•1552-1592 Heldtové z Kementu

•1592-1649 páni z Dubé a Lipé

•1649-1676 páni z Kounic

•1676-1735 Petr z Ugarte

•1735-1742 vévoda šlesvicko-holštýnský

•1742-1760 jeho dcera Marie Eleonora, vévodkyně z Anastally

•1760-1816 její neteř Eleonora, provdaná za Karla z Lichtenštejna

•1816-1837 jejich syn, kníže Mořic z Lichtenštejna

Jeho dcera Leopoldina, provdaná za Ludvíka, knížete z Lobkovic, ho získává v roce 1837 a patří jí až do roku 1848, kdy je Radostín zbaven vrchnostenské povinnosti vůči Lichtenštejnům – jako jiné obce vůči svým pánům.

Na podzim roku 1913 káceli lidé v panských lesích stromy a dobývali pro sebe pařezy. Při vykopávání pařezu po mohutném stromu v lese u bývalé cihelny se vyvalily ze stříbrné skříňky dukáty. Nález, který byl ukryt kolem roku 1620, popsal Dr.Vladimír Němeček. Dukáty činily 11% pokladu, tolarové mince 89%; české mince byly v popsané části zastoupeny 43%, cizí mince 57%. Nález zakopala zřejmě bohatá osoba. Tou mohl být Tomáš Soběhrd z Kozlova, který roku 1609 od Václava z Radostína koupil na Ostrově tvrz a ves Ostrov s příslušenstvím. Tomáš Soběhrd se zúčastnil stavovského povstání a jeho pocit nejistoty byl pochopitelný.