Hledat firmy v obci Proseč
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Proseč
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

RECYCLING-KOVOVÉ ODPADY Proseč u Skutče a.s. - Borská 75, Podměstí, Proseč

ACER-PROSEČ spol. s r.o. - V Plůtku 26, Proseč

ABZ-CZ s.r.o. - Miřetín č. 24, Proseč

Historie obce Proseč celá historie

Území dnešního Prosečska bylo v prvních stoletích minulého tisíciletí pokryto neobydleným pohraničním hvozdem, patřícím českému knížeti. Ve dvanáctém století začaly v procesu kolonizace vznikat postupně osady a vesnice, panovník předával některé oblasti do držby šlechticům nebo klášterům. Naše oblast patřila tehdy benediktinskému klášteru v Litomyšli a potom nejpozději od roku 1159 podlažickému klášteru, který krátce předtím vznikl založením vladykem Vrbatou pro litomyšlské benediktiny, kteří museli ustoupit novému řádu premonstrátů, ale část jejich majetku - právě naše oblast - jim byla ponechána.

Klášter měl hmotný zájem na zakládání osad, proto Proseč vznikla postupně patrně kolem útulku pocestných při stezce od Chrudimě na Moravu, pravděpodobně již v druhé polovině 12. století, bez zakládací listiny a bez jiných písemných dokladů nebo svědectví. Za hmotný doklad stáří obce lze pokládat dodnes zachovanou kapli sv. Václava v katolickém kostele, která je stavěna v rané gotice a kladena do 14. století, kdy tedy obec nabyla již takového významu a velikosti, že pro ni byl vystavěn kostel.

První písemná zmínka o Proseči je v listu arcibiskupa Arnošta z Pardubic z roku 1349, v němž se zmiňuje o kostele v Proseči a Proseč nazývá farní osadou. Druhá písemná zmínka je v litomyšlském archívu a hovoří se v ní o rozdělení území arcibiskupství pražského ve prospěch biskupství litomyšlského, v listině o rozhraničení majetku z roku 1368 se mluví o "oppidum Prossiecz", tedy o městu nebo opevněném osídlení Proseč.

Husitská vojska při velkém tažení na jaře roku 1421 dobyla na konci dubna Chrudim, vypálila podlažický klášter a odtud táhla k jihovýchodu, jednak na Litomyšl, jednak na Poličku. Tento druhý proud nepochybně táhl přes Proseč a zřejmě ji v předposlední či poslední dubnový den roku 1421 jako klášterní zboží též vypálil, ale Proseč byla znovu vybudována. Proseči vládli nejprve husitští hejtmané Kroměšín, po něm Jan Pardus z Vratkova a Zdeněk Kostka z Postupic, který vybudoval v obci Boží dům (nyní Nové Hrady) před rokem 1470 hrad. Od té doby má obec Boží dům jméno Nové Hrady a byla po několik staletí sídlem panství, k němuž náležela i Proseč.

V 16. století přechází panství do majetku krále Ferdinanda I. a ten je roku 1559 prodává Janu Žateckému z Vejkrsdorfu. Ze zápisu o převodu majetku na jeho dceru Annu, se v zemských deskách dovídáme poprvé jména dvaadvaceti prosečských usedlíků s jejich povinnostmi. Roku 1580 kupuje panství a tedy i Proseč Mikuláš ze slavného rodu Lobkoviců, které spravuje do roku 1599, po něm zůstává jeho sestře Anně, provdané za mocného rádce císaře Rudolfa II. Paula Sixta z Trautsohnu z Rakouska, nositele řádu Zlatého rouna, který po její smrti panství přejímá. Jeho rod zde vládne do roku 1750.

V roce 1750 prodal vídeňský arcibiskup Jan Trautsohn novohradské panství Anně Barboře von Sanning, ženě Jana Ludvíka Harbuvala z Chamaré. Zrušením vrchnostenské správy v druhé polovině 19. století přestává být Jan Ludvík Harbuval hrabě z Chamaré vrchnostenským pánem a zůstává jen majitelem velkostatku, nastupují státní úřady krajské a okresní. V roce 1913 kupuje prosečskou polovinu novohradského velkostatku baronka Leopoldina Nádherná, dcera továrníka Ringhofera ze smíchovské Tatry, a jezdí na Posekanec, místo kde v 19. století stála sklárna, na letní pobyty.

Důležitým mezníkem jsou léta kolem roku 1720. Tehdy bylo v Proseči a okolních obcích provedeno nové rozdělení půdy rovnoměrně mezi hospodáře. Současně s tím bylo v roce 1727 postaveno celé nové náměstí s jednotnými dřevěnými přízemními domky s podsíňkami na dřevěných sloupech, vytvořený obdélníkový tvar náměstí zůstal až doposud. Proseč byla sídlem rychty s rychtářem, patřili pod ni i obyvatelé vsí Záboří, Martinice, Paseky, Svatá Kateřina, Podměstí, Bor a Zderaz. Přibývá počet obyvatel.

V roce 1719 obdržela Proseč od panovníka Karla VI. první městské privilegium a právo nakonání dvou týdenních a dvou výročních trhů. Roku 1720 kníže Jan Trautsohn z Falkenštejna udělil Proseči městský znak, erb. Roku 1751 dává Marie Terezie již městu Proseči druhé městské privilegium, právo konání týdenních trhů každou středu na len, přízi, plátno a obilí.

Roku 1721 je založena škola proti kostelu, který byl rozšířen. V roce 1751 vystavěla novohradská vrchnost na náměstí sloup se sochou sv. Trojice a v roce 1754 výstavnou katolickou faru, která byla obdařena rozsáhlými pozemky. V létě r. 1812 je postavena nová zvonice u katolického kostela, spodek nynější věže. Vedle kostela stála hospoda Panský dům (nyní Hornička) a kromě ní zde bylo ještě několik hospod.

Velkým obratem jsou josefinské reformy, především toleranční patent, který umožňuje utvořit v roce 1783 evangelický sbor a založit vlastní školu, a dále patent o zrušení nevolnictví, rovněž v roce 1781, který dává bývalým poddaným osobní svobodu. V letech 1834 - 1838 byl postaven evangelický kostel. V roce 1804 dává Jan Antonín Harbuval postavit novou katolickou školu. V Proseči na náměstí vznikají v letech 1837 - 1838 první dva velké obchody v nových patrových domech. Velký požár ze dne 18. září 1868, jemuž padlo za oběť přes padesát stavení, znamená konec staré dřevěné feudální Proseče. V Záboří pak vyrůstá v roce 1897 nová budova evangelické školy. Roku 1869 byl zřízen v Proseči poštovní úřad s rozsáhlým obvodem a od roku 1870 jezdí koňská pošta z Proseče na Vysoké Mýto, sídla hejtmanství. Od roku 1872 je v Proseči i četnická stanice. V roce 1881 vzniká spolek hasičů. Roku 1888 je vystavěna na náměstí dvoupatrová škola, v níž nachází místo tehdy již čtyřtřídní obecná škola, která vznikla podle zákona z katolické školy. Současně byla zřízena průmyslová pokračovací škola. Dále zde působí dvoutřídní evangelická škola.

MĚSTO Proseč

náměstí Dr. Tošovského 18, Proseč, 53944, Proseč u Skutče

Osoby

  • Bc. Macháček Jan, starosta

Kontakty