Přibyslav

Kdy byla obec založena se nedá přesně určit, ale jsou zprávy, které říkají, že zde v jedenáctém století stály chalupy. Zdejší obyvatelé se po mnoha staletí živili zemědělstvím a lesnictvím. Také zde byly provozovány různé řemeslné práce jako např. kovářství, truhlářství, tkalcovství atd. Až v minulém století při rozkvětu průmyslu začali někteří lidé docházet do továren spádových měst – Náchoda a Nového Města nad Metují.

První zmínka o kulturním životě v obci se váže ke knihovně, která byla založena v roce 1836. První knihy byly darovány nebo koupeny ze sbírky peněz vybranými občany. Půjčování knih a časopisů pokračuje i v dnešní době.

Nejstarším a dosud činným spolkem v obci jsou hasiči. Sbor dobrovolných hasičů byl založen r. 1890 počtem 21 členů. Sbor se zúčastňoval veřejných slavností a župních zájezdů. Pořádal zábavy, plesy, posvícení.Také se zde od r. 1919 hrálo divadlo, které bylo hlavním činitelem veřejného a kulturního života. Poslední představení bylo sehráno před válkou, která hraní přerušila a již nebylo obnoveno.

V průběhu let byly v obci založeny spolky jako Svaz žen, Červený kříž, Tělovýchovná jednota, Svaz mládeže a Myslivecké sdružení. Byly pořádány různé přednášky, mikulášská nadílka, dětský den, karnevaly,turistické pochody, tajné výlety, nedělní odpolední čaje, májové vínky i vítání občánků.

V současnosti je aktivní pouze Sbor dobrovolných hasičů, který má soutěžní družstva mužů, žen, starších a mladších žáků. Od r. 1993 pořádá vlastní soutěž „Přibyslavský pohár“, na kterou jsou zvány sbory z okolních vesnic. Hasiči jsou pořadateli hlavně tradičního posvícení se „Stínáním kohoutů“, které je proslaveno v širokém okolí.

Veškeré kulturní a společenské akce byly pořádány v místním hostinci, který během několika let prošel mnoha rekonstrukcemi.

Ke sportovnímu vyžití místní mládeže slouží menší víceúčelové hřiště. Také zde máme obecní prodejnu se smíšeným zbožím a koupaliště, které vybudovali místní občané.

Největší rozkvět obce nastal v posledních asi třiceti letech, kdy se opravovaly a přestavovaly rodinné domky. Také se začaly stavět nové, což stále pokračuje a tím přibývá mladých a studovaných lidí, což je ku prospěchu obce. Opravila se prodejna, hospoda, hasičská zbrojnice, budova OÚ, vybudovalo se hřiště, koupaliště, vyasfaltovaly se všechny obecní cesty, byla provedena generální oprava rozvodu elektřiny a veřejného osvětlení. V posledních letech byl také po celé obci proveden rozvod vody.

Také stojí za zmínku, že z tak malé obce jako je Přibyslav pochází mnoho významných osobností jako např. továrníci Antonín a Stanislav Holubcovi, armádní generál Antonín Rada, generálmajor JUDr. Václav Rousek, plukovník Josef Kosář, podplukovník Jaroslav Macháně, major František Novák a spousta dalších.

Přes obec se také přehnalo několik válečných bitev např. 12. 9. 1745 za vsí směrem k Peklu se střetla císařská vojska s Prusy, kde bylo zabito a pohřbeno 400 mužů. Na tomto místě byl postaven dřevěný kříž, který byl později nahrazen kamenným. Ve válce roku 1866 se také bojovalo v lesích směrem k Bražci. Ranění a mrtví vojáci byli sváženi do Václavic. Ve druhé světové válce se v okolních lesích ukrývali partyzáni, které místní obyvatelé zásobovali potravinami. Když toto zjistili němci, hrozilo Přibyslavi vypálení a postřílení všech mužů. Muži shromážděni na popravu, jen je postřílet, zachránil němec, který byl v tu dobu u starosty obce pana Hanuše, který se za obec zaručil a tím vše zachránil.