K našim pamětihodnostem patří skanzen lidové architektury, romantický renesanční zámek s vodním příkopem a muzeum Moto-Velo. Přerov nad Labem je místem, kde se jeho obyvatelům dobře žije a kam se turisté rádi vracejí.

Hledat firmy v obci Přerov nad Labem
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Přerov nad Labem
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

PÁNEK OLDŘICH - Přerov nad Labem č. 445

VAŠÁT MICHAL Bc. - Přerov nad Labem č. 340

ŠKOLKY-MONTANO, spol. s r.o. - Přerov nad Labem č. 410

Historie obce Přerov nad Labem celá historie

První písemná zmínka o Přerovu je stará více jak 1000 let. Šlo o záznam o převodu vlastnictví obce – v roce 993 jej druhý pražský biskup sv. Vojtěch daroval i s několika dalšími vesnicemi benediktýnskému klášteru v Praze na Břevnově. Ten panství dále pronajímal. Podle pověsti měli přerovští nájemci povinnost udržovat brod přes Labe a cestu skrz bažiny v místech, kudy vedla jedna ze zemských stezek od Prahy na Lysou. V 13. století se Přerov dostal do nájmu královského podstolníka Kojaty z Hněvina Mostu, který obec roku 1227 odkázal svému panoši Konrádovi. Mezi držiteli následují Ranek z Přerova (1266) a Matouš z Přerova (1279). Za vlády Karla IV. byla přerovská tvrz spravována přímo klášterem.

14. století – Povýšení Přerova na městečko, rozvoj:

Klášter měl v plánu zde vystavět nové správní sídlo. Stavbu, která byla zahájena okolo roku 1380, se však nepodařilo dokončit. Noví nájemci Michal Drštka ze Sedlčánek (1400) a Petr z Trkova (1419) dostali za úkol stavbu zachovat a opravovat. Po smrti Petra z Trkova Přerov získal do vlastnictví císař Zikmund, který jej společně s Mochovem, Břístvím, Nehvízdky, Sedlčánky, Starým Vestcem a Vykání v roce 1437 zastavil nejvyššímu hofmistrovi Jindřichovi ze Stráže. V roce 1466 obec zdědil Jiří Strážský ze Stráže a Přerova, který zastával funkci nejvyššího soudce českého království. Jeho dcera Johanka se provdala za nejvyššího kancléře Království českého Jana ze Šelmberka. Tento majitel požádal krále Vladislava II. o povýšení Přerova na městečko, k čemuž došlo v roce 1499. Jeho dědic, nejvyšší komorník Království českého Jindřich ze Šelmberka prodal v roce 1524 Přerov spojeným pražským obcím. Těm byl v roce 1547 po konfiskaci obecního majetku po stavovském povstání zabaven a císař Ferdinand I. jej začlenil mezi královské statky. K prvním známým hejtmanům přerovského komorního panství patřil člen staré českobudějovické rodiny Jan starší Robmháp ze Suché (1560). V těchto časech dochází k významným rekonstrukcím přerovského zámku, na nichž se podílejí mimo jiné Bonifác Wolmut (1560), Matteo Borgorelli (1563) a Ettore de Vaccani (1574–1605). V tomto období byly vyzdobeny zdi východního křídla sgrafity, o čemž svědčí letopočet 1567 na dnešním severním nároží západní stěny východního traktu. Po dostavbě zámku se pozornost správce zaměřila na výstavbu a rekonstrukce hospodářských budov – pivovaru, starého mlýna, nového mlýna s pilou, dvora, vinice, chmelnice a rybníků.

16.–18. století – Úpadek po třicetileté válce:

Po roce 1598 došlo k postupnému rozprodání významné části přerovského panství, jehož zbytek byl v roce 1632 Ferdinandem II. připojen k brandýskému císařskému panství. Hospodářskou prosperitu Přerova podstatně narušila třicetiletá válka, během níž byl celý kraj válčícími stranami bezostyšně vyssáván. Zkázu dovršili v roce 1639 vojáci švédského generála Johana Banéra, kteří kromě Přerova vypálili i císařské statky Benátky a Lysá. Význam Přerova po třicetileté válce, nejen kvůli zkáze místního zámku, upadal. Až v roce 1671 došlo i na opravu zdevastovaného zámku stavitelem Santino de Bossim. Ani on však nedokázal zabránit zřícení severního a západního křídla zámku společně se severní části východního křídla. Zřícené části nebyly už obnoveny a zachovaly se v původním stavu ze 17. století. Kdysi reprezentativní objekt poklesl ve svém významu na lovecký zámeček. Možná díky tomu byl však jeho zbytek zachován do dnešních dní. Poválečná obnova místních lesů proběhla poměrně rychle a tento kraj stal oblíbeným místem pro císařské lovy a hony. Přerov byl proto několikrát navštíven císaři Leopoldem I. a Karlem VI. Návštěva prvního z nich, ke které došlo 20. června 1680, byla po několik století připomínána i na obecní pečeti. Za vlády Josefa II. docházelo k oživení oblasti pod Přerovskou hůrou, severně od ní na panských pozemcích vznikla osada Nový Přerov, kde se usazovali převážně drobní chalupníci a hospodáři.

19. století – Obnova:

Obec společně se zámkem ožila po roce 1860, kdy panství koupil toskánský velkovévoda Leopold II. Po jeho smrti zámek zdědil jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho nákladem byl opuštěný a značně zanedbaný přerovský zámek v letech 1872–1873 obnoven do původní podoby ze 16. století.

20. století – Časy slávy i bídy:

Dne 3. března 1903 došlo ke sloučení samostatných obcí Starý a Nový Přerov, které od tohoto data používají společný název Přerov nad Labem. Po smrti Ludvíka Salvátora Toskánského zámek koupil císař František Josef I., po něm jej zdědil v roce 1916 poslední rakousko-uherský císař Karel I. Po roce 1918 se Přerov nad Labem stal nezávislou obcí, přerovský zámek byl konfiskován českosloveským státem, který ho v průběhu 20. a 30. let pronajímal mládežnické organizaci YWCA. Během druhé světové války koupil zámek německý lékař Faifar, který zde zamýšlel vybudovat vodoléčebné sanatorium. Po osvobození v roce 1945 připadl zámek Fondu národní obnovy. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl zemědělský Přerov nad Labem postižen kolektivizací se všemi negativními vlivy na životní prostředí i na jeho obyvatele. Následky tohoto období se v současné době pomalu napravují.

Přerov nad Labem je společně s Dvorci, Jiřicemi, Lysou nad Labem, Ostrou, Semicemi, Starou Lysou, Starým Vestcem a Stratovem členem dobrovolného sdružení obcí Mikroregion Polabí.

OBEC Přerov nad Labem

Přerov nad Labem č. 38, 28916, Přerov nad Labem

Osoby

  • p. Baumruk Petr, starosta

Kontakty

1 části obce: