Poštovice

V písemných dokladech se ves Poštovice jmenuje poprvé již roku 1186 - villa Positouiz (Profous). Ve vsi měl roku 1267 sídlo vladyka Petr a roku 1318 vladyka Družek.

Ve 14. století byla ves rozdělena na několik dílů a sedělo zde několik zemanů. V roce 1333 založil biskup Jan IV. z Dražic na svém roudnickém zboží pro řeholní kanovníky řádu sv. Augustina klášter Pany Marie a ti později, roku 1358, zakoupili jeden z dílů ve vsi Poštovicích. Majitelem tohoto dílu byl Chotěbor z Poštovic, který svůj díl prodal klášteru v Roudnici s přivolením manželky a synů Benáka a Beneše za 65 kop grošů pražských. Protože k prodeji došlo 4. prosince, žádal k tomu ještě náhradu za zimní osev a stejně tak cenu za svůj dům v Poštovicích. O rok později (1359) prodal roudnickému klášteru na radu manželky Anežky svůj dům a dědinu svou v Poštovicích také Petráň z Roudnice, syn Přibna z Hospozína. Cena byla 25 kop a verduňk grošů pražských. Svědky při tomto prodeji byli Přiben z Hospozína, Petr řečený kuře z Nabdína a Petr z Poštovic. Jinou část Poštovic tedy vlastnil Petr. K roku 1371 se jmenují Beneš z Veitmile, pražský kanovník, jako prebendář v Poštovicích a v roce 1377 Ježek z Poštovic. Klášterní část Poštovic je zmiňována ještě roku 1407. Roku 1421 byl roudnický klášter dobyt a zničen husity, probošt usmrcen a špitál obrácen na masné krámy. Na zbývající částí vsi a později i na bývalém zboží církevním hospodařili ještě na počátku 15. století vladykové z Poštovic. V 15. a 16. století se v držení Poštovic vystřídala zřejmě řada dalších drobných šlechticů, ale zprávy o Poštovicích v písemnostech chybí. Až roku 1595 je v misále v Kmetinevsi zápis, který říká : „Pan Adam Teyn z Poštovic vykoupivši poddané, na tom místě, kdež má sídlo a ze dvora po formanu sedláku co pobral chalupníku rolí, přijde vše sumy pšenice a žita 23 a půl strychu ". Synem Adama byl zřejmě Heřman Volf Týn z Týna, dalším majitel Poštovic, který na vsi roku 1602 věnoval své ženě Marjáně z Mirešovic, ale roku 1609 prodal celý statek Bohuchvalu Valkounovi z Adleru, pánu na Zlomcích.

Bohuchvald Valkoun z Adleru na Štafe, Poštovicích, Račiněvsi a Vráskově, katolík, dne 1. října 1619 vykonal přísahu podle snesení stavů povstalých o zavržení krále Ferdinanda II. a zvolení Fridricha Faltského, pročež byl při pobělohorských komisích odsouzen k manství. Na přímluvu knížete z Lichenšteina a královských rad při komoře české, byl za svou pomoc „ v mnohých komisích a pracích důležitých, kde se dal potřebovati „ a zvláště pak proto, že již před vzpourou na svém statku v Břešťanech všecky poddané své přivedl k náboženství katolickému, ponechán při svýchdědičných statcích Štafu (Zlomcích), Poštovicích, Račiněvsi a Vražkově, vedle císařskévýpovědi z 8. prosince 1622 proti složení pokuty peněžité k skutkům pobožným. Za pardon, který mu byl císařskou rezolucí 27. ledna 1623 udělen, se Valkoun uvolil složit pokutu 3.000 zlatých rýnských.

Bohuchvald Valkoun pak ještě před svou smrtí ( zemřel 1653 ) odevzdal svůj majetek včetně Poštovic synu Janu Jaroslavovi.

V Berní rule se roku 1654 uvádějí Poštovice pod panstvím Zlonice Jana Jaroslava Valkouna z Adleru. Je tu 69 strychů orných, jeden statek osedlý a osm prázdných, jedna chalupa osedlá

a pět chalup prázdných. Následky třicetileté války se tedy projevily i v Poštovicích. Jan Jaroslav zemřel 21. Června 1663 a valkounský majetek zdědil syn Bohuslav Bernard ( zemřel 1693 ). Poslední z řady Valkounů na Zlonicích, Václav Jan Vojtěch zděděné zboží zadlužil a roku 1707 o zlonické panství přišel. Zbyly mu pouze Poštovice a Hokov. O tom, jak Poštovice za panství Valkounů vzrostly, svědčí poznámka z roku 1707, kdy Václav Jan Vojtěch žádal o separaci Poštovic od panství Zlonice. V Poštovicích bylo v té době 153 strychů orných. Poštovice od posledního Valkouna koupil nový majitel zlonického panství Norbert Leopold Libštejnský hrabě z Kolovrat. Po jeho smrti, roku l716, zdědil majetek druhý syn Norbert Vincent, který panství včetně Poštovic prodal roku 1721 Filipovi hraběti Vchynskému ze Vchynic. V majetku rodu Kinských už Poštovice zůstaly.

Z drobných zpráv další historie víme, že například 12. července 1748 stál v polích u Poštovic k oddechu třetí proud ruského vojska, táhnoucí proti Napoleonovi.

Koncem ledna roku 1820 ses stala velká zátopa vody v Hospozíně a Poštovicích, tak že panstvo muselo poddaným vypomáhat.

K roku 1889 se v Poštovicích uvádí 59 domů s 380 obyvateli českými, 176 mužů a 204 žen, 376 katolíků, 2 evangelíci a 2 israelité. Byl tu poplužní dvůr knížete Ferdinanda Kinského a mlýn.

O tvrzi v Poštovicích se mnoho nedochovalo. Některé prameny usuzují na možnost tvrze starší a druhé tvrze novější. Není známo zda tvrz v Poštovicích na přelomu 15. a 16.století navazovala přímo na starší tvrz z doby předhusitské, jejíž existenci lze předpokládat a která mohla být východištěm rodu vladyků z Poštovic a nebo zda šlo o stavbu novou, vzniklou až v 16. století.

Písemně potvrzena je tvrz až v době Heřmana Týna z Týna, který prodal „ Poštovice i s tvrzí k panství zlonickému panu Bohuchvalu Valkounovi z Adleru „jak již uvedeno roku 1609. Po připojení Poštovic k zlonickému panství přestala tvrz zřejmě sloužit jako šlechtické sídlo a ve třicetileté válce zcela zanikla. Není známo ani místo, kde původně stávala.

Další zápisy z obecní kroniky :

- 18.června 1933 bylo pořádáno první okrskové cvičení.

- 21. května 1935 byl u obecního rybníčku postaven sloup na sušení hadic.

- 18. srpna 1935 se konalo slavnostní předání a zkoušení nové motorové samočinné

stříkačky.

Stříkačka byla zakoupena od firmy Šmeral Slatiňany na protiúčet staré stříkačky, k tomu 340 metrů nových hadic celkem za 24.055,- korun.

- rok 1951 - Hasičský sbor měl 12 činných členů, velitel p. Josef Dragoun. Činnost sboru se

vyvíjela jen na výcvik mužstva.

Největší úspěchy měl hasičský sbor v 70. a 80. letech, kdy se umisťoval na předních místech v požárních soutěžích (např. 3. místo v krajské soutěži v Nymburce) a i dnes jsou místní hasiči ozdobou obce. Dne 9. srpna 2004 byla pořádána oslava 100. výročí založení hasičského sboru .

Historická místa

Na jih od obce, směrem na Tmáň, kde se od pradávna říká „Na kazatelně". Kdysi zde býval malý borový lesík, v němž se scházeli místní lidé s bývalými evangelickými duchovními, kteří zde kázali.

Na rozcestí ke Šlapánicům, kde se odchyluje odchyluje od silnice cesta ke Zlonicům, stával mohutný strom „Vaz „ . Na něm dříve visíval obraz ukřižovaného. Tam se prý loučívali exulanti z celého zlonického okolí a přitom se sloužily mše. Ta poslední (v roce 1661) byla prý dragouny přerušena a mnozí z exulantů pobiti a ztýráni.

Po levé straně silnice vedoucí od Poštovic k Šlapnicím stojí barokní socha sv. Donáta z roku 1724 s nápisem na podstavci:

S DONATE BISKUPE A MUČEDNÍKU PROS ZA NÁS ANNO 1724

Vesnice je známá celou řadou zajímavostí. Široko daleko nenajdete tak krásný prastarý dub,

chráněný státem, jako je tady. Kromě něho zde roste známá Švehlova lípa.

Kdysi proslulý hostinec „ U Čtrnáctých" dnes ještě připomíná cechovní řeznický znak na

tomto starém domě. V 1. světové válce padlo osm občanů Poštovic, kterým obec v roce 1921

odhalila pomník a dodnes se zde konají pietní akty k uctění jejich památky.

Býval tu mlýn, obecní váha a zajímávaje i místní kaplička .

Kaplička se slunečními hodinami z první poloviny 19. století - byla postavena roku 1849. Je obdélníková s apsidou. Průčelí je členěno vpadlým polem, prolomeno obdélníkovým vchodem a polokruhovým světlíkem a vyvrcholeno zvonicí.

V roce 2000 byl starý zvon odcizen a proto obec nechala vyrobit zvon nový u f. Zvonařství Manoušek Zbraslav. Na jaře roku 2001 byl nový zvon osazen. Celková rekonstrukce kapličky - nová střešní krytina, vnitřní a venkovní omítky vč. okolních terénních úprav byly provedeny v roce 2003.