Polerady jsou obec, která se nachází v okrese Most v Ústeckém kraji zhruba 6 km jižně od města Mostu v nadmořské výšce 218 m. Obcí prochází silnice č. 255 a protéká jí říčka Srpina.

Hledat firmy v obci Polerady
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Polerady 3 firmy

BEST, a.s. - Polerady č. 117webFotografie u firmy

BEST je výrobce betonových prvků pro vaši terasu a zahradu

OBEC Polerady - Polerady č. 113Fotografie u firmy

CHS Z KRÁLOVSTVÍ SNŮ - Polerady č. 119

Historie obce Polerady celá historie

Původně "Poljuradi" - název byl odvozen ze staročeského spojení "rádi za pole" ve vazbě přídavného jména "rádi - radi" s 3. pádem podstatného jména (pole - polju). Jazykovou modifikací a obecným vývojem českého jazyka se ve 13. století název vypuštěním hlásky "j" změnila na "Polurad", resp. "Polurady", a ve století následujícím na "Polirad" (Polirady, Polirády). Název obce byl později přizpůsoben místopisné jazykové normě a začal se používat moderní tvar Polerady (stejně jako např. Počerady). V průběhu historie obce se objevil ještě tvar "Polehrad" (Polehrady), u kterého došlo k posunutí významu nahrazením přídavného jména "rád" podstatným jménem "hrad".

První písemná zmínka o Poleradech je uvedena v listině českého krále Václava I. z roku 1250, kterou klášteru oseckému daroval část vsi. V roce 1254 konfirmuje toto darování Václavův syn Přemysl Otakar II.

Druhá část obce, která oseckému klášteru nepatřila, byla statkem vladyčím, což dokumentuje prohlášení Machka z Havraně z roku 1381 v královském městě Žatci. Toto prohlášení je zajímavé i tím, že je v něm

zmíněna jistá Anna z Polerad. Před rokem 1393 zdědil část majetku v Poleradech Petr ze Slavětína, po jehož smrti roku 1404 vznikl spor o dědictví mezi Janem Kacovcem z Vlkanic (Polerady v té době již patřily ke tvrzi ve Vlaknicích, kterou právě vlastnil Jan Kacovec z Vlkanic) a králem Václavem IV. Vlkanice s tvrzí zanikly v třicetileté válce (1618 - 1648) a jsou lokalizovány do místa nynějšího dvora Schmalzhof, kde jsou v budovách pozdějšího hospodářského dvora ukryty zbytky zdiva staré tvrze.

Za zmínku v souvislosti s událostmi 15. století stojí ještě fakt, že roku 1425 náleželo pět polehradských poddaných k mosteckému hradu. Z dochovaných materiálů je dále patrné, že v polovině 15. století byly Polerady vlastnictvím města Žatce, které je roku 1454 postoupilo, se čtrnácti poddanými, královské komoře. Později královská komora Polerady darovala Vřesovcům a roku 1540 se obec dostala do držení Bartoloměje

z Velebudic, tehdejšího majitele tvrze ve Vlkanicích, jehož potomci Křenové z Velebudic připojili Vlkanice s Polerady ke Koporči. Majitelem statku se roku 1568 stal Zikmund Šmolc ze Šmolcu, po němž údajně Němci pojmenovali Vlkanice Schmalzhofem (Šmolchofem - Šmolchovým dvorem). Od roku 1637 vlastnil Polerady, jako součást postoloprtského panství, hrabě Václav Michna z Vacínova. Za jeho panství, přesněji roku 1654, zde bylo dvanáct sedláků a deset chalupníků, kteří dohromady

obhospodařovali 927 strychů polí. V roce 1669 získali panství Postoloprty, včetně Polerad, hrabata ze Sinzendorfu, kteří je drželi až do roku 1692, kdy je prodali do vlastnictví Ferdinandovi, knížeti ze Švarcenberku. Švarcenberkové zůstali vrchností v Postoloprtech a tím i v Poleradech až do nedávné minulosti. V roce 1719, za Adama Františka ze Švarcenberka, bylo u Polerad objeveno a záhy v režii samotného knížete i dobýváno hnědé uhlí. Těžba se rozšířila hlavně za Josefa Adama ze Švarcenberka po roce 1770. Jako jinde, i zde se patrně uhlí kopalo v nehlubokých, nicméně hlubinných dolech se šachtami obdélného průřezu, z nichž se razily různými směry chodby přímo v uhlí, které se pak nosilo v putnách k jámám a na povrch se dopravovalo obvykle rumpály. Na výchozech uhelné sloje se uhlí dobývalo převážně povrchovým způsobem. V průběhu 19. století bylo v okolí Polerad nejméně osm dolů. Na počátku 20. století se stala nejvýznamějším dolem Moravia, v roce 1942 připojená k šachtě Mariana ve Skyřicích. U Polerad pracovala též cihelna, produkující ročně 50.000 cihel a střešních tašek. Vedle hornictví a cihlářství bylo hlavním zdrojem obživy místních obyvatel zemědělství,reprezentované především pěstováním chmelu a existencí šesti velkých statků. V roce 1890 došlo po správní stránce k osamostatnění Polerad, když předtím od roku 1849 patřily spolu s Kamennou Vodou k místní obci Židovice. Na konci 19. století měly Polerady včetně švarcenberského dvora

Schmalzhof 53 domů a 364 obyvatel. Poleradské děti chodily nejprve do trojtřídní školy v Lišnici, pozděj pak byla postavena dvojtřídní obecná škola přímo v Poleradech.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.