Hledat firmy v obci Podsedice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Podsedice
Živé firmy - počet: 10, obec Podsedice

AMICUS PRAHA spol. s r.o. - Podsedice č. 15

FIREWOOD PROCESSOR - Obřice č. 32, Podsedice

KOČKA ZÁMEČNICTVÍ A KOVOVÝROBA - Podsedice č. 92

NEUBERT PETR - Chrášťany č. 20, Podsedice

OBEC Podsedice - Podsedice č. 29webFotografie u firmy

SDH Chrášťany - Podsedice č. 29

SLAVÍK MARTIN MUDr. - Podsedice č. 29

STÁJ GODOLPHIN PODSEDICE - Podsedice č. 61

SUCHOMEL PETR - Podsedice č. 50

ZŠ A MŠ Podsedice - Podsedice č. 85

Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

FIREWOOD PROCESSOR - Obřice č. 32, Podsedice

ZŠ A MŠ Podsedice - Podsedice č. 85

OBEC Podsedice - Podsedice č. 29webFotografie u firmy

Historie obce Podsedice celá historie

Z geografické situace polohy osídlení lze uvažovat o poměrně časném vzniku, i když archeologický materiál tohoto místa není nijak výrazný (Žemlička, Vývoj osídlení, 1980, s.43). V písemných historických pramenech se Podsedice připomínají v přípiscích tzv. zakládací listiny litoměřické kapituly, která je historiky zařazována do roku 1057 či 1058. Latinsky psaná listina byla vydaná českým knížetem Spytihněvem II. V souvislosti se založením kapituly při kostele Sv. Štěpána v Litoměřicích a jejím obdarováním. Zachoval se originální aktový záznam zhotovený kanovníky litoměřické kapituly. Součástí listiny jsou dvě skupiny přípisků doplněné v období ante 1169 – 1.čtvrtina 13.století. První skupina je na líci listiny pod vlastním textem a druhá je na jejím rubu. Na rubu listiny je přípisek, dotýkajících se Podsedic – „Guclinvs Bocudicich dedit terram“. V překladu – „Guclin v Podsedicích dal půdu“ (Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, Tomus I., Pragae 1904 – 1907, s.53 – 60, č. 55/A).

Někdy okolo roku 1280 měl listinu, která potvrzovala cisterciáckému klášteru v Alt-Zelle v Míšeňsku koupi statku v Sulevicích (Sulejovice), potvrdit „Vicemil z Posudic“. August Sedláček měl tuto informaci z lovosického archivu a přídomek „z Posudic“ identifikoval jako „z Podsedic“ (Profous, III, 1951, s.409). Cisterciáci kláštera Stará Cela (Alt Zelle) skutečně nakupovali v okolí Lovosic pozemky a pěstovali zde vinnou révu, protože v místě kláštera s ohledem na klimatické podmínky taková možnost nebyla. Klášter měl vinice například v Malých Žernosekách. Držení vsi Sulevice, či její části, staroselským klášterem je historický fakt, ale není zcela jisté, zda Vicemil z Posudic se skutečně psal po Pdsedicích. Zatím nebyla tato skutečnost potvrzena z jiných zdrojů.

Na pevnou půdu se dostáváme v roce 1436, kdy se připomíná Břetislav z Podsedic. Ten se znovu zmiňuje v roce 1454 jako „Bratislau de Podsedicz“ a týž se v roce 1462 píše také ze Želče (Želeč u Žatce). V 16.století byly Podsedice rozděleny na dvě části. Jedna patřila k panství Teplice pánů z Vřesovic a druhá k panství Skalka, které drželi Kaplířové ze Sulevic. V roce 1540 koupil Skalku Jan z Vřesovic, ale po čtyřech letech ji prodal Janovi Kaplířovi ze Sulevic. Teplický díl se v roce 1512 dostal do dědičného držení bratrů Jana a Albrechta z Valdštejna. Jejich matka Anna z Kováně byla nejdříve vdaná za Hynka z Valdštejna na Hradištku a Potštejně, od roku 1479 nejvyššího hofmistra Království českého (+př.r.1482) a podruhé se vdala za Albrechta Libštejnského z Kolovrat na Teplicích, Krupce, Ostrém, Bělé, Bílině, Lovosicích, Mělníku a Libštejně (+1510). Po jeho smrti získali značnou část kolovratského dědictví valdštejnské děti z prvního manželství Anny z Kováně. Valdštejnové, jako vlastníci Lovosic a příslušného panství, významným způsobem ovlivňovali dění v regionu. V roce 1522 zastavili teplickou část Podsedic Volfovi Kaplířovi ze Sulevic. K podstatné změně ve vlastnictví Podsedic došlo v roce 1549, kdy je vyplatil Volf z Vřesovic (+1569) a prodal ves i tvrz, která se v uvedeném roce připomíná poprvé svému bratrovi Albrechtovi z Vřesovic a na Blšanech (+cca 1568).

Po Albrechtovi dědil jeho syn Jan (+1605), který měl Libčeves a v roce 1599 dědil Vchynice. Jan měl dva syny, starší Vilém (+1640) byl v roce 1628 povýšen na říšského hraběcího stavu a dosáhl značného majetku. Mladší Volf Ilburk (+1634) dědil po otci Podsedice, Oltářík, Vršovice (u Loun), Kystru (u Loun), Trnovany ( u Teplic) a Nový hrad (u Jimlína). Protože neměl dědice, tak po jeho smrti dědil starší bratr Vilém a po něm jeho syn Jan Vejkart (+1659). Jan Vejkart z Vřesovic vlastnil Čížkovice, Libčeves, Vchynice a Bělou. Skalská část Podsedic patřil na počátku 17.století Hrzánům z Harasova. Když v roce 1628 prodávala Alžběta Haugvicová z Biskupic, vdova po Zdeslavovi Hrzánovi z Harasova panství Skalka svému švagrovi Janovi Hrzánovi, tak v zápise v deskách zemských se píše, že předmětem prodeje krom zámku Skalka byla také vsi Podsedice („Podsedicze“), Šepetely a Suletice (Profous, III, 1951, s.409). Podsedice se nakonec neznámým způsobem dostaly v roce 1646 do držení Oldřicha Františka Libštejnského z Kolovrat (+1650; Anděl, Hrady, III, 1984, s.386). Kolovrat zastával vysoké zemské úřady a naposledy byl nejvyšším hofmistrem (1646) a vlastnil celou řadu statků – Žichovice, Frymburk, Pakoměřice, Hoštice, Střelu atd. Byl ženatý s Lucií Otýlií hraběnkou z Martinic (+1651), které byl statek Podsedice po smrti manžela postoupen na uhrazení jejích pohledávek (zřejmě věno). Ještě v témže roce prodala Podsedice Janovi Putzovi z Adlershurnu. V roce 1719 získal Podsedice Ferdinand Hrzán z Harasova na Skalce, když se oženil s Marií Annou Putzovou, vnučkou nabyvatele vsi a dědičkou Dlažkovic. Díky tomu byly spojeny Dlažkovice, Skalka a Podsedice do jednoho panství (Sedláček, August: Hrady XIV., 1923, s.316; Sedláček, MSH, s.710).

Historie Podsedic se v následujících letech shoduje s historií místních částí Děkovka a Chrášťany (viz. tam). Poslední vrchností v Podsedicích byli Schönbornové.

V roce 1787 byly Podsedice součástí panství Dlažkovice v držení Karla Fridricha říšského hraběte z Hatzfeld-Gleichenu, pána ve Wiltenbergu, rytíře Řádu zlatého rouna a velkokříže uherského královského řádu Sv.Štěpána. Hatzfeld, ačkoliv byl původem Němec, uměl česky a zasloužil se na dlažkovickém panství o rozvoj zemědělství, obchodu s obilím a ovocem a především o zušlechťování českých granátů. Mezi Děkovkou a Lhotou bylo postaveno zařízení nazvané „granátové prádlo“ („granatenwäsche“), kde se propírala vytěžená granátonosná zemina, a v roce 1770 byla v Podsedicích založena panská „Granatenfabrike“, která sloužila k broušení a dalšímu zušlechtění českých granátů. Součástí této „fabriky“ byla i výroba šperků, které se krom tuzemského prodeje vyvážely také za hranice země. Ves v té době měla 62 domů (Schaller, 5, 1787, s. 84-85). V roce 1833 bylo v Podsedicích 70 domů a 416 obyvatel, přifařených do Dlažkovic. Ve vsi byl vrchnostenský hospodářský dvůr, s bytem pro hospodářského správce, 1 ovčín severozápadně za vsí s ovčárnou (obydlím pro ovčáka)a se stodolami, které se nazývají „Neuland“, 1 myslivna stojící v bažantnici. Je zde vrchnostenská provozovna na zpracování a zušlechťování českých granátů („Granatenbabrik“)., 1 rabizované hospodářství a nedaleko vsi u silnice granátové jámy („Granatengruben“; Sommer, 1, 1833, s.83). V roce 1890 bylo v Podsedicích 83 domů a 286 obyvatel české národnosti, a 150 německé národnosti, poplužní dvůr, parostrojní lihovar, aprní mlýn a v okolí naleziště „proslulých českých granátů“ (OSN, XIX, 1902, s.1031).

OBEC Podsedice

Podsedice č. 29, 41115, Třebívlice

Osoby

  • p. Kulichová Veronika, starostka

Kontakty