Město Jílové se nalézá v Ústeckém kraji, nedaleko měst Děčína, Ústí nad Labem a Teplic. Další části obce jsou Jílové, Kamenná, Martiněves, Modrá, Kamenec, Sněžník. Město leží ve vyhledávané oblasti Českosaského Švýcarska.

Hledat firmy v obci Jílové, ulice Pod lesem
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 461 firem

Chuderov č. 1188,44 km

Vrchlického 630/5, Děčín II-Nové Město, Děčín8,53 km

Benešovská 432/3, Děčín II-Nové Město, Děčín8,71 km

Dobkovice č. 838,80 km

Horní 194, Mojžíř, Ústí nad Labem8,88 km

Březová 62/137, Děčín III-Staré Město, Děčín8,91 km

Krokova 794/10, Děčín I-Děčín, Děčín9,00 km

Škroupova 302/17, Děčín II-Nové Město, Děčín9,23 km

Folknářská 1246/21, Děčín II-Nové Město, Děčín9,40 km

U Tonasa 666, Neštěmice, Ústí nad Labem9,76 km

U Tonasa 172/2, Neštěmice, Ústí nad Labem9,85 km

U Tonasa 172/2, Neštěmice, Ústí nad Labem9,85 km

Mezní 3312/7, Severní Terasa, Ústí nad Labem9,92 km

Petrovická 34, Božtěšice, Ústí nad Labem9,93 km

U Radnice 229, Neštěmice, Ústí nad Labem9,93 km

Valtířov č. 113, Velké Březno10,01 km

Šrámkova 3305/38a, Severní Terasa, Ústí nad Labem10,01 km

Turistická 307, Neštěmice, Ústí nad Labem10,20 km

Rozcestí 798/9, Krásné Březno, Ústí nad Labem10,21 km

Stavbařů 2823/2, Severní Terasa , Ústí nad Labem10,22 km

Historie obce Jílové celá historie

Z období do 14. století jsou naše poznatky o městě fakticky nedoložené. Domníváme se, že vzniklo podél obchodní lužické cesty a navázalo tak na vývoj děčínské a ústecké oblasti. K roku 1126 se připomíná bitva mezi českým knížetem Soběslavem I. a německým císařem Lotarem III. svedená u nedalekého Chlumce. Legenda s touto událostí spojuje mj. také Lotarův vrch.

První doložená zmínka tehdejšího názvu města - Eulow - pochází z roku 1348, kdy král Karel IV. listinou schválil, že ústečtí měšťané dobyli a zničili zřejmě opevněné dvorce nejmenovaných majitelů v Jílovém a dalších místech.

Později zde bylo léno hradu Lipého (Česká Lípa), seděli na něm postupně rytíři z Naptic, z Lungvic, z Gersdorfu ve službách děčínských Vartemberků. V 16. stol. se uvádí jako součást panství Blansko, následně jílovské větve rytířů z Bünau. Roku 1629 bylo panství prodáno k Děčínu rodině Thunů.

Tvrz je bezpečně doložena až roku 1554. Kolem roku 1574 byla rytíři z Bünau přetvořena ve stylu saské renesance, ve 2. polovině 17. století přestavěna na zámek - byla zbourána stará věž a stavba se celkově navýšila. Park v romantickém stylu s klasicistním pavilonem byl zřízen o dvě století později. V letech 1842 - 1922 sloužil zámek jako přádelna bavlny. Roku 1932 nechali děčínští Thunové zámek novorenesančně upravit jako své nové sídlo a bydleli zde do jara 1946. V 2. polovině 20. stol. sloužil celý areál ke školským účelům. Od roku 2000 je v majetku města. Prochází rozsáhlou přestavbou na společenské a kulturní centrum města. Zámek obklopoval vodní příkop přemostěný naproti hlavnímu vchodu starým kamenným mostem. V r. 2001 bylo veřejnosti zpřístupněno opravené přízemí. Návštěvníkům zde slouží vstupní hala s veškerým zázemím, obřadní síň (slavnostní sál), městská knihovna

Na území města jsou dvě pamětihodná církevní místa. Barokní kostel Nejsvětější Trojice postavený v roce 1682, přestavěn v historizujícím stylu po požáru (1859), a kaplička Panny Marie na Sněžníku (1909).

Až do roku 1765 byl ve městě veden hrdelní soud. Do poloviny 19. století zde byly provozovány trhy.

Jednotlivé části dnešního města existovaly nejdříve jako samostatné obce. Přirozeným vývojem se však postupně připojily a společně vytvořily tzv. lánovou obec. Již kolem roku 1455 vznikly části Martiněves a Modrá. Část Kamenná vznikala kolem roku 1530, Kamenec kolem roku 1830.

Železniční trať Podmokly – Osek - Duchcov vedoucí přes Jílové byla zavedena v roce 1871.

V místě se připomíná ovocnářství, tradici má těžba nekovových rud. Na některých místech jsou dodnes ve skalách zachovány hornické nápisy a značky, známé jsou lokality s bývalými šachtami. Dodnes se na Jílovském potoce zachovaly pozůstatky mlýnů a hamrů. Na začátku 20. století zde byly nejrůznější výrobní aktivity.

V minulosti používané názvy města: Eulow, Ylau, Ylauia, Gilow, Eule, Eulau, Jilové.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.