Jestřebí

Živéobce.cz

Hledat firmy v obci Jestřebí, část obce Pobučí

Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace

Živé firmy v obci Jestřebí, část obce Pobučí 1 firma

RANCH POHODA - Pobučí č. 3, Jestřebí

Historie obce Jestřebí celá historie

Obec Jestřebí je prastarou osadou. Kdy byla založena nelze přesně uvést, protože písemné památky byly za častých válek, které se přes české země tolikrát a tak zkázonosně přehnaly, z velké části ztraceny a zničeny. Písemné zprávy jsou teprve ze XIII. století. První zmínka pochází z r. 1273, kdy biskup Bruno prodal ves Jestřebí mohelnickému fojtovi Hermannovi.Obec Jestřebí nese název po dravci jestřábu, ale bližší souvislost uniká. Původně bylo rozlišováno Velké a Malé Jestřebí, tj. Jestřebí a Jestřebíčko. Jestřebíčko bylo součástí Jestřebí krátkou dobu po r. 1848, tehdy i s Lupěným , a potom již trvale od r. 1923. Podstatný rozdíl spočíval v tom, že v Jestřebí mělo většinu české obyvatelstvo, kdežto na Jestřebíčku mělo rozhodující převahu obyvatelstvo německé s malou menšinou Čechů. Např. v roce 1930 bylo ve spojené obci 651 obyvatel, z toho 463 Čechů a 185 Němců. Tato situace se změnila až po odsunu německého obyvatelstva, kdy v r. 1950 klesl počet obyvatel až na 384 osob ve 123 domech.

Vznik Jestřebíčka spadá podle první zprávy z r. 1582 asi až do 16. století, i když není zcela vyloučena jeho dřívější existence. Po třicetileté válce bylo podle lánového rejstříku v Jestřebí 11 usedlíků a 8 poustek, takže ves byla silně postižena a v tehdy ještě českém Jestřebíčku bylo10 usedlíků a kupodivu žádné poustky.

Kolonizace Jestřebíčka a celého pohraničí začala za vlády posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků, krátkozrakou politikou těchto panovníků, která se později vymstila a jejíž důsledky pociťujeme dodnes.

Také zpráv o nejstarší škole Jestřebské se zachovalo jen poskrovnu. Roku 1791 se připomíná v křestní matrice Zvolské fary, že učitel z Velkého Jestřebí František Koruna byl kmotrem při křtu. Tím vzniká oprávněná domněnka, že škola v Jestřebí byla založena již v době panování císařovny Marie Terezie a Josefa II. Stará škola v Jestřebí stála naproti nynější kapli. Navštěvovaly ji děti ze tří osad – Jestřebí, Jestřebíčka a Lupěného. Prvním podle jména známým učitelem byl stařičký Nik. Ten předl a přitom učil mládež číst, psát a počítat. Asi v r. 1822 byla v místě dnešního obecního úřadu postavena nízká školní budova, která byla v r. 1863 přestavěna na jednopatrovou obecní školu. Tuto školu navštěvovali žáci z Jestřebí, Jestřebíčka, Pobučí a Lupěného. Vyučovací jazyk byl pro Čechy český, pro Němce německý. Tato škola byla v tehdejší době chloubou obce, protože okolní obce školu neměly. S rostoucími požadavky, a to jak po stránce hygienické, pedagogické a také pro rostoucí počet žáků, přestala škola vyhovovat a proto byla v letech 1927 – 1928 vybudována úplně nová česká škola uprostřed mezi oběma obcemi. Otevřena byla 19. července 1928 a 1. září 1928 v ní bylo zahájeno vyučování. Tato škola slouží dodnes. O vybudování této školy se nejvíce zasloužil učitel Jaroslav Kopa, který zde dělal správce od r. 1928 do r. 1938.

V obci jsou dvě kaple. Na Jestřebíčku je kaple zasvěcená Sv. Františku z Assisi, pravděpodobně byla postavena v letech 1865-1868, v Jestřebí je kaple zasvěcena Panně Marii Sněžné a byla postavena v r. 1865. Z této kaple byly za války v r. 1942 zrekvírovány zvony, v současné době daroval zvon, rolník z Jestřebí pan Josef Jokl. Zvon je zasvěcen Sv. Josefu a byl vysvěcen světícím biskupem Hrdličkou z Olomouckého arcibiskupství 28. října 1999.

V obci je též činný Sbor dobrovolných hasičů, který byl založen v r. 1897. O jeho založení se nejvíce zasloužil učitel Raimund Snášel, který přišel do Jestřebí 1. ledna 1893 a v Jestřebí vyučoval 31 roků, a který rovněž založil v obci Spořitelní a záloženský spolek v r. 1906. Velice činná je v obci Jestřebí místní TJ Sokol, která vznikla v r. 1967. Původně měla oddíly stolní tenis, fotbal, ZRTV. V dnešní době je činný oddíl kopané a stolního tenisu.

Z rodáků obce Jestřebí je nejznámější Oldřich Kašpar a jeho bratr Zdeněk Kašpar, kteří vydali historické zajímavosti, a to „Jestřebské obecní razítko“ , „První zpráva o škole v Jestřebí“ a „Odhalení pomníku K.H.Borovského v Jestřebí v r. 1906“.

Vznik místní části Pobučí se datuje r. 1275. Název obce Pobučí, dříve také Pobuč, vychází spíše z osobního jména POBUD, než z označení místa, kde byly nebo jsou buky. Nachází se uprostřed Mírovské vrchoviny, jižně od Zábřehu. Střední nadm. výška 442 m. Je přístupná po silnici ze severu přes Jestřebí a z východu od Zvole do vsi, potom na jihozápad přes Krchleby k Maletínu, Kopcovitý katastr má rozlohu 430 ha. Obec měla poměrně stabilní počet obyvatel. V r. 1900 zde žilo 400 obyvatel v 60 domech. Z nich se hlásila k německé národnosti rozhodující část. V r. 1930 zde bylo jen 14 Čechů. Po odsunu Němců v r. 1946 se počet obyvatel rapidně snížil, a tento stav trvá dodnes. V současné době má obec 115 obyvatel, je zde obchod se smíšeným zbožím.

V historických pramenech je Pobučí vedeno jako panství olomouckého biskupství. Později se, jako všechny okolní vsi, dostala k panství Mírov, u něhož setrvala až do r. 1848. Za třicetileté války r. 1644, bylo ve vsi 28 usedlostí, ale obsazeno bylo jen 10, což svědčí o značné zkáze. Tím obdivuhodnější je, že v r. 1677 tu už bylo 22 usedlíků a jen 5 poustek. Ještě v 17. století to byla ryze česká obec, která se poměrně rychle poněmčovala. V r. 1834 tu bylo 56 domů a 409 obyvatel, také škola a od počátku 19. století i kostel Sv. Jana a Pavla. Katolická duchovní správa zde byla zřízena až od r. 1852. Pro českou menšinu zde byla zřízena škola v r. 1925. Po r. 1848 připadle ves k soudnímu i politickému okresu Zábřeh. Od r. 1976 je připojena k Jestřebí.