Písek

Území píseckého katastru bylo osídleno již velmi dávno. První nálezy jsou z pozdní doby bronzové asi 1000 let před naším letopočtem. Obdobně jako na jiných místech na Chlumecku a Bydžovsku lze dle četnosti nálezů soudit, že zdejší kraj byl příhodný pro osídlení již v dávných dobách. Trvalé sídliště vzniklo v místě nynější obce patrně již před koncem prvního tisíciletí našeho letopočtu.

Dostupné prameny se zmiňují o vsi Písku většinou jako součásti menších nebo větších feudálních panství. První zmínka o hradišti v Písku je z roku 1386. Není pochyb, že to bylo sídlo Kuneše z Písku, kterýž se roku 1386 připomíná. „Tvrz stála na místě nynějšího čp. 7. Roku 1429 patřil již Písek k Představlkům. Dalším známým majitelem vsi byl Unka, který se připomíná roku 1429, kdy zapsal veškeré své dědictví, totiž Představlky s poplužím, ves Kosičky, platy z Káranic, Chudeřic, Staré Vody, Písku, kostel v Luhách, vsi Nutice a Cítkov Dobraňovi z Kochvic a Vaňkovi Kavalci z Lipoltic. Vaněk zemřel v husitských válkách. Kavalec předal zápisem v zemských deskách 1437 Představlky bratřím Jiříkovi a Karlovi z Pochorad. Dalším majitelem Představlk a Písku byl Epík z Krucemburku, který vyhrál spor o odúmrť roku 1454. Ke konci patnáctého století byla přikoupena část zboží představlckého ke Chlumeckému panství. V této koupi nebyly zahrnuty vsi Mlékosrby, Káranice, Chudeřice, Písek, Luh a Nutice. Roku 1521 byly Představlky i s Pískem prodány Vojtěchovi z Pernštějna. Za Pernštýnů byla vybudována soustava rybníků v bezprostředním okolí obce. Byly to rybníky Velkochlumecký (190 ha), který sahal až k západnímu okraji obce, hned za ním následoval rybník Písecký (114 ha) a Kosický (164 ha). Roku 1547 postoupil Jan z Pernštýna panství Chlumec císaři Ferdinandovi. Tak se stal Písek načas součásti komorního statku. V té době získal Chlumec četná privilegia, avšak na poměrech poddaných na vesnicích se nic k lepšímu nezměnilo. Chlumečtí si svoje práva žárlivě střežili. Svědčí o tom případ občana Kubíčka z Nového Města, který si zařídil v roce 1552 masný krám. Byl však nucen, na zákrok chlumeckého cechu řezníků, krám zrušit. V té době docházelo k silnému podmáčení píseckých pozemků, neboť katastr byl téměř ze tří stran obklopen rybníky. Písečtí se pokusili žádat o nápravu stížním listem císaři roku 1591. Byl to v té době mimořádný důkaz odvahy poddaných. Stížnost vrchnost zamítla s tím, že poddaní mají řádně čistit náhony.

V roce 1611 postoupil český král Matyáš panství Chlumec Václavu Vchynskému. Tento rod vlastnil Chlumec s menší přestávkou až do roku 1945.

Významnou událostí bylo založení sboru dobrovolných hasičů v Písku.

Požáry byly vždy velkou pohromou měst a vesnic. Ve starších dobách zachvátil oheň většinou více stavení a následky pro postižené bývaly katastrofální. Organizovanou obranu proti těmto pohromám možno sledovat na Chlumecku již v druhé polovině devatenáctého století, kdy vznikaly v obcích první hasičské sbory. V Písku byl dán podnět k založení sboru dobrovolných hasičů zakoupením stříkačky. Stalo se tak usnesením obecního zastupitelstva dne 17.prosince 1893. Stříkačka došla na jaře 1894 a po jistých průtazích byl 2. června na zařizující schůzi sbor založen.

Koncem devatenáctého století a počátkem dvacátého století se počal v obci rozvíjet čilý kulturní život, především zásluhou Čtenářsko hospodářské jednoty a později sboru dobrovolných hasičů. Čtenářsko hospodářská jednota byla původně společným spolkem pro Starou Vodu a Písek. Společenským střediskem byl hostinec Nová.

Znalost psaní a čtení byla základním předpokladem pro rozvoj vzdělanosti a národního uvědomění v obci. Jakým způsobem tuto znalost naši předkové získávali, nevíme. Že řada lidí v Písku uměla číst a psát již před zavedením povinné docházky je zřejmé ze zápisů v obecní kronice, založené v roce 1763. Některé, již dříve sepsané zápisy vložené do kroniky, jsou datovány již ve čtyřicátých letech osmnáctého století.

Před první světovou válkou vzrostl počet obyvatel obce i počet domů. Byty byly vesměs nevyhovující, přeplněné, rodiny většinou velmi početné. Značné množství rodin bylo postiženo tuberkulózou, na kterou umírali většinou mladí lidé. Mnoho lidí hledalo obživu u dvorů a v cukrovaru v Novém Městě. Z Čech odcházelo hodně lidí do Ameriky hledat práci. Z Písku odešel Antonín Znamínko a usadil se ve státě Ohio ve městě Cleveland.

Poměry v Evropě spěly k velkému konfliktu, který se tragicky dotkl i naší vesnice. Bylo to období velkých obětí a utrpení. Z Písku odešlo do války 85 mužů. Osmnáct jich padlo, šest se vrátilo jako invalidé, jedenáct bylo zajato. Pět píseckých občanů vstoupilo do legií. Ve válce padlo osmnáct mužů. Těmto obětem války byl postaven v roce 1920 na návsi pomník.

Po válce se situace v obci postupně stabilizovala. Významnou událostí, která podstatně zlepšila hmotnou situaci celé řady občanů, byla pozemková reforma. Bylo rozparcelováno 92 ha polí a luk od dvora Oktaviánova a louky od dvora Ostrova.

Další významnou událostí v obci bylo založení družstva pro rozvod elektrické energie. Rozvod elektřiny v obci byl uskutečněn v roce 1924.

Stále vzrůstající činnost spořitelního spolku Kampeličky si vyžádala stavbu vlastní budovy. Stalo se tak v roce 1932 nákladem 35.000 Kč. Bylo to v době, kdy svět postihla velká hospodářská krize. Kampelička poskytovala potřebné úvěry na nákup pro existenci občanů nutných prostředků, jako paliv, umělých hnojiv, osiv, hospodářských strojů a nářadí. Kampelička poskytovala úvěry na stavby obytných domů a hospodářských budov. Úvěry musely být kryty vklady a to byla velmi problematická záležitost. Hotových peněz bylo v obci málo, takže poměr mezi vklady a půjčkami byl stále napjatý. Pomohla solidarita rodáků, kteří ochotně převáděli svoje vklady do místní Kampeličky a pomohli tak zachránit řadě občanů jejich majetek. Činnost tohoto spolku, tak významného v minulosti pro život obce, skončila po druhé světové válce.

Ihned po druhé světové válce byl ustanoven místní národní výbor.

V roce 1946 byla vybudována železniční zastávka s názvem Nové Město-Písek. Občané Písku a Nového Města se tak dočkali po 72 letech železniční zastávky.

Telefonní spojení obce bylo uskutečněno v roce 1951.

Socializace zemědělství probíhala v Písku podobně jako v jiných vesnicích. Výsledkem přesvědčovacích akcí bylo založení družstva roku 1957.

V roce 1959 byl proveden radikální zásah do vodního režimu v katastru obce Písku a katastrů obcí sousedních. Řeka Bystřice byla regulována. Zmizely hluboké tůně vroubené starými vrbami a olšemi i velké bazény vhodné pro koupání. Změnila se i fauna řeky. Zmizely ryby i raci, kteří se dříve v řece vyskytovali. Zvláště patrné jsou změny na rozsáhlých plochách v povodí řeky. Někdejší vlhké louky byly vysušeny, snížila se hladina spodních vod regulací lučních náhonů. Louky byly proměněny na ornou půdu.

Významnou stavbou v katastru obce bylo vybudování nadjezdu v letech 1959 až 1962.

V luhách v blízkosti zaniklé obce Luhy rostl mohutný jilm. Byl dutý a údajně asi 800 let starý. Byl opředen pověstmi, z nichž je nejznámější „Jan za chrta dán“, která byla literárně zpracovaná. Strom měl jméno Morana. Jilm nepřežil bohužel naši dobu. Neopatrností pracovníků, kteří měli zajistit jeho další život, shořel.

Roku 1965 došlo ke sloučení zemědělských družstev Nové Město a Písek.

V letech 1965 až 1970 pokračovalo budování kanalizace. Rekonstrukce elektrické sítě byla provedena v roce 1978. V tomto roce obec instalovala veřejný rozhlas a rozšířila sportovní hřiště, které bylo vybudováno koncem dvacátých let a počátkem třicátých let dvacátého století, na místě bývalého hliniště, kde si lidé vyráběli cihly u nás spíše známé pod názvem bačkory. Dodnes stojí v obci řada domů vystavěných právě z těchto nepálených cihel.

V polovině sedmdesátých let byly v okolí obce prováděny vrty za účelem vyhledání vhodného podzemního zásobníku zemního plynu. Při jednom vrtu v písníku za obcí, byl v hloubce asi 350 metrů objeven pramen minerální vody. Podobný pramen byl zjištěn při pokusném vrtu mezi obcemi Chudeřice a Káranice.

V roce 1975 došlo ke sloučení JZD Rovina (Písek, Nové Město) s JZD Stará Voda, Chudeřice a Káranice.

Roku 1976 byla dokončena dešťová kanalizace, rekonstrukce rozvodné el. sítě a místního rozhlasu, rekonstrukce budovy kampeličky a vybudování nové prodejny JEDNOTA.

V noci z 24. na 25. července 1988 vichřice poničila mimo jiné i lípu „Svobody“ na návsi.

V roce 1996 byla obec plynofikována, byl vybudován vodovodní řad a položena nová telekomunikační síť.

Roku 1999 došlo k rekonstrukce budovy obecního úřadu včetně vnitřního zařízení, k opravě dřevěné zvoničky V Lipkách a k opravě budovy márnice na hřbitově.

21. srpna 2000 se přehnala přes obec silná vichřice, která způsobila škody na majetku, stromech i úrodě. V tomto roce se opravily hřbitovní zdi a kopule zvoničky márnice a zrestauroval se pomník obětem 1. světové války.

V červnu 2002 zasáhla obec vichřice, která poškodila majetek, stromy a ukončila život lípy „Svobody“, dne 2.listopadu na místě, kde stála lípa „Svobody“, byla občany obce vysazena nová lípa.

V roce 2007 bylo na návsi vystavěno dětské hřiště.

V roce 2008 byla vybudována infrastruktura pro nové stavební parcely za obcí směrem na Mlékosrby.

Odpočívadlo pro cyklisty V Lipkách vzniklo v roce 2009.

V roce 2011 se zrealizovalo veřejné osvětlení mezi obcí a vlakovou zastávkou v Novém Městě.

V roce 2012 byl postaven na hřišti za hřbitovem nový altán.

V závěru roku 2014 byl uveden do provozu nový bezdrátový obecní rozhlas.