Pečky jsou město ležící v okrese Kolín asi 15 km severozápadně od Kolína. Žije zde přibližně 4 900 obyvatel. V roce 2011 zde bylo evidováno 1312 adres. Součástí města Pečky je i sídlo Velké Chvalovice.
Hledat firmy v obci Pečky, část obce Pečky
Živé firmy v obci Pečky, část obce Pečky 123 firem
Old. Dobiáše 577, PečkyzavřenoVoda, topení, plyn a stavební práce. Provádíme také hledání úniku vody, topení a jejich chemické zatěsnění. Provádíme čištění topných soustav a radiátorů.Lobňanská 1071, PečkyzavřenoNabízíme krby, krbové vložky, krbová kamna - poradenství - projekce - prodej - stavby - vytápění.Žerotínova 1159, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 38, PečkyzavřenoTř. Jana Švermy 674, PečkyzavřenoJ. A. Komenského 184, PečkyzavřenoTř. Jana Švermy 342, PečkyzavřenoTahiti 818, PečkyzavřenoLobňanská 1071, PečkyZavřenoMasarykovo nám. 78, PečkyzavřenoPetra Bezruče 1078, PečkyzavřenoFrantiška Voláka 1130, PečkyzavřenoMikoláše Alše 749, PečkyzavřenoChvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Lobňanská 1071, PečkyzavřenoNabízíme krby, krbové vložky, krbová kamna - poradenství - projekce - prodej - stavby - vytápění.Žerotínova 1159, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 38, PečkyzavřenoTř. Jana Švermy 674, PečkyzavřenoJ. A. Komenského 184, PečkyzavřenoTř. Jana Švermy 342, PečkyzavřenoTahiti 818, PečkyzavřenoLobňanská 1071, PečkyZavřenoMasarykovo nám. 78, PečkyzavřenoPetra Bezruče 1078, PečkyzavřenoFrantiška Voláka 1130, PečkyzavřenoMikoláše Alše 749, PečkyzavřenoChvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Žerotínova 1159, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 38, PečkyzavřenoTř. Jana Švermy 674, PečkyzavřenoJ. A. Komenského 184, PečkyzavřenoTř. Jana Švermy 342, PečkyzavřenoTahiti 818, PečkyzavřenoLobňanská 1071, PečkyZavřenoMasarykovo nám. 78, PečkyzavřenoPetra Bezruče 1078, PečkyzavřenoFrantiška Voláka 1130, PečkyzavřenoMikoláše Alše 749, PečkyzavřenoChvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Masarykovo nám. 38, PečkyzavřenoTř. Jana Švermy 674, PečkyzavřenoJ. A. Komenského 184, PečkyzavřenoTř. Jana Švermy 342, PečkyzavřenoTahiti 818, PečkyzavřenoLobňanská 1071, PečkyZavřenoMasarykovo nám. 78, PečkyzavřenoPetra Bezruče 1078, PečkyzavřenoFrantiška Voláka 1130, PečkyzavřenoMikoláše Alše 749, PečkyzavřenoChvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Tř. Jana Švermy 674, PečkyzavřenoJ. A. Komenského 184, PečkyzavřenoTř. Jana Švermy 342, PečkyzavřenoTahiti 818, PečkyzavřenoLobňanská 1071, PečkyZavřenoMasarykovo nám. 78, PečkyzavřenoPetra Bezruče 1078, PečkyzavřenoFrantiška Voláka 1130, PečkyzavřenoMikoláše Alše 749, PečkyzavřenoChvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
J. A. Komenského 184, PečkyzavřenoTř. Jana Švermy 342, PečkyzavřenoTahiti 818, PečkyzavřenoLobňanská 1071, PečkyZavřenoMasarykovo nám. 78, PečkyzavřenoPetra Bezruče 1078, PečkyzavřenoFrantiška Voláka 1130, PečkyzavřenoMikoláše Alše 749, PečkyzavřenoChvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Tř. Jana Švermy 342, PečkyzavřenoTahiti 818, PečkyzavřenoLobňanská 1071, PečkyZavřenoMasarykovo nám. 78, PečkyzavřenoPetra Bezruče 1078, PečkyzavřenoFrantiška Voláka 1130, PečkyzavřenoMikoláše Alše 749, PečkyzavřenoChvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Tahiti 818, PečkyzavřenoLobňanská 1071, PečkyZavřenoMasarykovo nám. 78, PečkyzavřenoPetra Bezruče 1078, PečkyzavřenoFrantiška Voláka 1130, PečkyzavřenoMikoláše Alše 749, PečkyzavřenoChvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Lobňanská 1071, PečkyZavřenoMasarykovo nám. 78, PečkyzavřenoPetra Bezruče 1078, PečkyzavřenoFrantiška Voláka 1130, PečkyzavřenoMikoláše Alše 749, PečkyzavřenoChvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Masarykovo nám. 78, PečkyzavřenoPetra Bezruče 1078, PečkyzavřenoFrantiška Voláka 1130, PečkyzavřenoMikoláše Alše 749, PečkyzavřenoChvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Petra Bezruče 1078, PečkyzavřenoFrantiška Voláka 1130, PečkyzavřenoMikoláše Alše 749, PečkyzavřenoChvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Františka Voláka 1130, PečkyzavřenoMikoláše Alše 749, PečkyzavřenoChvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Mikoláše Alše 749, PečkyzavřenoChvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Chvalovická 1076, PečkyzavřenoV. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
V. B. Třebízského 656, PečkyzavřenoTř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Tř. 5. května 185, PečkyzavřenoChvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Chvalovická 1042, PečkyzavřenoMasarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Masarykovo nám. 42, PečkyZavřenoJ. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
J. A. Komenského ul.184, PečkyZavřeno
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
2 části obce:
92 ulic:
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
Demografické údaje
Historie obce Pečky celá historie
Pečky neoplývají historickými památkami. Nenajdete zde ani hrad, ani zámek, dokonce ani tvrz nebo jen náznak opevnění. Nenajdete zde ani žádnou stavbu postavenou v některém z historických stavebních slohů. Důvod je prostý. Nevznikly jako město, ale v město se rozrostly z nepatrné zemědělské osady. Přesto není jejich historie bez zajímavostí a zvídavý návštěvník zde najde nejednu architektonickou zajímavost.
Z nejstarší historie
Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:
"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.
V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.
Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.
Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.
Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.
MĚSTO Pečky
Masarykovo nám. 78, Pečky, 28911, Pečky
Osoby
- p. Paluska Milan, starosta
Kontakty
- 321 785 051
- mupecky@pecky.cz
- www.pecky.cz
Vlajka
