Pavlov

Katastr původní obce Pavlov s osadou Lechovice měřil 648 hektarů, Pavlov byl založen v mírně kopcovité krajině na západ od údolí řeky Moravy a tzv. Mohelnicé brázdy, tam, kde zasahují poslední severovýchodní výběžky Bouzovské vrchoviny na sever od řeky Třebůvky. Ves se střední nadmořskou výškou 347 m je místními komunikacemi spojena na východ přes Žádlovice s Lošticemi, na západě je v osadě Zavadilka možno pokračovat po silnici jednak k severovýchodu do Mohelnice, jednak k jihozápadu do údolí Třebůvky. Lechovice tvoří skupina domů kolem rybníka směrem na jih od Pavlova.

Pavlov i Lechovice stihl osud v podstatě zemědělských, poněkud odlehlých míst, jejichž velikost se v posledních stoletích pomalu snižovala. Přibližně uprostřed tohoto období, v roce 1900, měla celá obec 93 domů a 504 obyvatel, z toho v Lechovicích to bylo 174 osob. Zajímavá byla zdejší národnostní situace. Ještě v druhé polovině 19.století se téměř polovina obyvatel hlásila k německé obcovací řeči, ale již roku 1900 to byla jenom šestina a nakonec v roce 1930 se 420 zdejších usedlíků přihlásilo k Čechům a jenom 30 k Němcům. Vzhledem k této situaci i možnosti přesídlit do okolních německých vesnic klesl v roce 1950 počet obyvatel na 352 v 99 domech.

Pavlov je uváděn roku 1355 u tehdejšího samostatného statku Líšnice. Tam původně patřily i sousední Lechovice s dvorem, které jsou však krátce po první zmínce v roce 1490 uváděny jako pusté. Pavlov se tehdy i s Líšnicí dočasně dostal k Bouzovu. Lechovice byly někdy v 16. století obnoveny, a to dokonce jako samostatný statek s tvrzí, dvorem, pivovarem, později i lihovarem a ovčínem, a také se vsí Pavlovem, Radnicí a Lhotkou. Roku 1667 bylo v Lechovicích 24 usedlíků, z toho 7 nových, a 25 pustých usedlostí, v Pavlově pak 20 usedlíků, z toho 10 nových, a 13 pustých domů. I z toho je zřejmé, jak velice byly obě vsi zničeny za třicetileté války.

V držení Lechovic se v poměrně krátké době vystřídalo mnoho majitelů, až toto zboží roku 1717 koupili olomoučtí kartuziáni k panství Doubravice. Po zrušení tohoto řádu roku 1782 byly pozemky lechovického dvora rozparcelovány a zanikly i zdejší hospodářské podniky. Pavlov měl v roce 1834 41 domů a 369 obyvatel, Lechovice 36 domů a 227 obyvatel. Škola je uváděna u Pavlova již počátkem 19. století.

Obě vesnice zůstaly u doubravického dominia až do roku 1848, potom byly začleněny do sousedního okresu Mohelnice a správního okresu Zábřeh. Byly to poměrně typické zemědělské lokality, vyjímku tvořila jen těžba grafitu v okolí (viz. Svinov). Pavlovská obecná škola byla původně tzv. utrakvistická, tj. učilo se zde podle potřeby česky i německy. Roku 1889 došlo k rozdělení na školu českou a německou, ale druhá z nich po roce 1918 zanikla. Také politické strany byly rozděleny podle národnosti, nejvíce voličů za první republiky získávaly česká strana agrární a lidová.

V letech 1938 a 1945 patřil Pavlov i s Lechovicemi k těm obcím na Lošticku, které nebyly začleněny do Sudet a zůstaly v ČSR, resp. v protektorátě Čechy a Morava. Určitá odlehlost těchto vesnic se po květnu 1945 ještě prohloubila. JZD v Lechovicích vzniklo již koncem roku 1950, potom následovalo JZD Pavlov a nakonec v roce 1957 JZD Radnice a Veselí; tato družstva vytvořila v roce 1960 celek, který se stal v roce 1974 součástí zemědělského družstva v Lošticích.

V současné době je v Pavlově základní škola nižšího stupně, ale jinak jenom jeden obchod a hostinec. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 mírně vzrostl počet obyvatel obce Pavlov na 206 obyvatel s 54 trvale osídlenými domy a obce Lechovice na 86 obyvatel s 26 trvale osídlenými domy.