Vizovice

Klášter osazen cisterciáckými mnichy dostal do držení kromě Vizovic ještě na pětadvacet dalších vsí.

14. století

1314 – vojsko uherského velmože Matúše Čáka Trenčanského poplenilo klášter i klášterní statky

15. století

1418 – okolní husitská šlechta vyplenila městečko i klášter. V kraji je rozšířeno a přijato Husovo učení.

1424 – další vyplenění městečka i kláštera, nastává jeho úpadek. V polovině 80. let 15. století klášter zaniká.

1483 – páni z Kunštátu získávají právo k držbě Vizovic

Jan Kuna z Kunštátu dává vizovickým měšťanům některá práva

1498 – právo odúmrti

16. století

1531 – získávají od vrchnosti právo vařit pivo a prodávat ho po celém panství

1549 – Vizovice přechází na pány z Boskovic

1565 – stanovil Jetřich Dobeš Černohorský z Boskovic, aby vdovy a sirotci nebyli nuceni k panské službě v klášteře ani ve dvorech.

Propustil z robot všechny mistry i tovaryše řemesla soukenického.

1567 – Koupil vizovické panství Zdeněk Říčanský Kafka z Říčan, který nechal na místě starého kláštera vybudovat zámek Nový Smilheim.

Byl to člověk chovající se velmi tvrdě k poddaným, nerespektoval jejich výsady, nutil je do nových robot, bránil jim v užívání „vizovských nerozdílných hor“. Nechal pobořit jejich pivovary a mlýny. Vizovští poddaní si na pana Kafku stěžovali u zemského hejtmana, ochranu hledají u samotného císaře.

1570 – Povýšení Vizovic císařem Maxmiliánem II. na město s dvěma výročními trhy.

Stalo se tak na žádost Zdeňka Kafky, čímž se pozitivně zapsal do dějin Vizovic.

1574 – koupila panství Anna Kropáčka z Nevědomí.

1582 – tato vrchnost dala všem svým obcím do opatrování sirotčí peníze a právo brát a prodávat dřevo z bukových lesů

1584 – potvrdila městu ještě právo odúmrti, povolila měšťanům obsazovat vizovickou faru jen kněžími evangelického vyznání.

1584 – 1594 vlastnil vizovské panství Václav Tetour z Tetova a na Malenovicích.

1594 – majitel panství uherský šlechtic Emerich Dóczy de Nagy Lucsie /Dóczy z Natluče/.

17. století

Nastala doba nového útlaku poddaných, podobně jako za Kafky z Říčan. Vyvstal jeden z velkých problémů poddaných s vrchností kvůli náboženství . Drtivá většina města byla evangelického vyznání. Vleklý spor o obsazování fary.

1600 – Dóczy, pro usnadnění rekatolizace se vzdal patronátního práva nad kostely ve Vizovicích, Jasenné a Pozděchově ve prospěch olomouckého biskupa kardinála Františka Ditrichštejna, který sem začal posílat na katolické misie jezuitské kněze. Setkali s tvrdým odporem obyvatelstva. Poddaní odmítali chodit do kostela, platit desátek na vydržování kněze.

1602 – vzbouření proti novému katolickému knězi. Poddaní odnesli ornáty a bohuslužebné náčiní z kostela na radnici a nechtěli je vrátit zpět. Nepomáhaly ani tresty.

1617 – císař Rudolf II. řešil spor poddaných s kardinálem Ditrichštejnem a zemský soud povolil evangelického kazatele.

Rekatolizační snahy jezuitů však pokračovaly na vizovickém panství i po bitvě na Bílé hoře.

V 17. století bylo Vizovicko těžce postiženo nájezdy povstalců ze sousedních Uher i válečnými operacemi třicetileté války.

1605 – vpád bočkajovců

1621 – vpád vzbouřených Valachů

1622 – žoldnéři Gábora Bethlena

K povstání Valachů se přidalo mnoho poddaných i na panství vizovickém. Melichar Dóczy, tehdejší majitel panství, jenž se přidal na stranu císaře musel uprchnout do Uher a vrátil se až po bitvě na Bílé hoře.

1663 – vpád Turků a Tatarů na Moravu. Ve Vizovicích vyhořelo tenkrát 13 domů, 15 lidí bylo zabito.

1677 – Zuzana Dóczy postoupila vizovické panství pod nátlakem a podvodným jednáním sekretáři české dvorské kanceláře Gervasiusi Vilému rytíři Gollenovi. Spory s potomky příbuznými paní Zuzany se vlekly až do r. 1710. Vyústily ve prospěch Gollenů.

1680, 1683 – vpád povstalců z Uher, 21 osob zabito, 24 domů vypáleno včetně zámku, fary, školy

18. století

V 18. století téměř neustávaly vpády uherských vzbouřenců – kuruců.

1708 – kuruci – zabito 15 osob, 13 zraněno a 12 odvlečeno do zajetí, veliké škody na majetku

1710 – převzal vizovické panství Prokop Gervasius z Gollen.

Přikoupil ves Seninku, budoval nové hospodářské dvory(např. Prokopovský dvůr na Janové hoře), mlýny, vinné sklepy, hospody, zřídil cihelnu ve Vizovicích, papírnu v Želechovicích, sirné lázně, vápenné pece v Jasenné. Došlo k velkému zadlužení.

1711 – velké sucho, neúroda, velká vichřice poškodila porosty a domy

1712 – krupobití, velká povodeň. Poddaní nejsou schopni platit daně.

1742 – sedmiletá válka, Prušáci, kteří zde“mnoho sukna pobrali“. Následující roky museli obyvatelé Vizovic poskytovat rakouskému vojsku ubytování a přípřež.

Přidává se útlak náboženský

Rekatolizační kurz. Jezuitské misie se nadále snažily obracet obyvatelstvo na katolickou víru, a to i za pomoci různého nátlaku. Např. nekatolíci nemohli být podle cechovních artikulí z r. 1689 přijímáni do ševcovského cechu, při pohřbu se jim nesmělo zvonit ani zpívat.

1746 – vizovické panství prodáno v dražbě Minkvicburkům za 176 000 zlatých rýnských.

V polovině 18. století získal panství Heřman Hanibal svobodný pán (později hrabě) z Blümegen, kanovník olomoucký a pozdější biskup královéhradecký a jeho dědicové. Za jejich panství dochází ve městě i na panství k řadě změn.

1750 – 1770 vybudování nového zámku i s krásným francouzským a anglickým parkem na místě starého zámku brněnským architektem Františkem Grimem.

1777 – vypukly náboženské nepokoje – vinou misií. Jezuité, aby odkryli tajné evangelíky, vylákali na poddaných pod falešným slibem náboženské svobody přiznání se k protestantské víře. Z Vizovic se přihlásilo k evang. víře 280 osob. Poté, když se ukázalo, že šlo o podvod, vzbouřili se poddaní proti násilné rekatolizaci a odmítali poslušnost církevním i vrchnostenským úřadům. Do Vizovic byla kvůli klidnému vyšetřování událostí vyslána i vojenská asistence. Uklidnění náboženských poměrů však přineslo až vyhlášení tolerančního patentu.

1781 – (16.května) založila manželka hraběte Kryštofa Marie Antonie z Blümegen v sousedství zámku klášter Milosrdných bratří pro čtaři mnichy, při kterém byla zřízena i lékárna a nemocnice.

Kromě pomoci chudým a nemocným měli mniši za povinnost konat bohoslužby v zámecké kapli.

V době hraběte Kryštofa došlo k dohodě s majiteli okolních panství o rozdělení hor („nerozdílném hory vizovské“) jenž byly užívány do této doby společně poddanými.

Za Blümegenů se změnila i držba vrchnostenské půdy.

1790 – rozprodali polnosti patřící ke dvoru Prokopovskému nebo také janovohorskému a na Janové hoře zůstala jenom panská ovčírna. Budovy kdysi výstavného panského dvora se začaly rozpadat.

1791 – choroba podobná moru, důsledek neúrody a bídy(zemřelo hodně lidí).

1792 – v lednu vyhořelo na náměstí 10 domů

1793 – rozprodával se dvůr chrastěšovský – budovy i polnosti, který se tak stal základem k obnovení dříve pusté vsi Chrastěšov.

19. století

Ani v 19. století nebylo město ušetřeno požárů, živelných pohrom a epidemií.

1814 – velká povodeň, která poškodila mnoho domků a několik jich odnesla.

1836 – cholera, které za oběť padlo 263 lidí

Po Blümegenech zdědil vizovické panství Filip svobodný pán z Ratenic a ze Stillfriedu. Příslušníci tohoto rodu drželi vizovický statek až do r. 1945.

1843 - sčítání obyvatelstva žilo v r. 1843 ve Vizovicích 2 528 lidí, z toho 1254 mužů a 1 283 žen v 524 domech a tvořili dohromady 628 rodin.

1848 – konec poddanství, Vizovjané se začínali vykupovat z roboty

1849 – zřízena finanční stráž (město ležící blízko hranic)

1850 – úředně byla rozpuštěna národní garda , zřízená četnická stanice

1852 – téměř všichni byli vykoupeni z robotních povinností

1866 – prusko – rakouská válka, zásobování proviantem, ošetřování raněných a ubytování procházejících vojsk rakouských i pruských. Vypukla velká epidemie cholery.

1877 – 28. srpna – rozsáhlý požár. Zničil náměstí a větší část přilehlých ulic. Vyhořelo 129 domů, 4 stodoly, 104 chlévy. Vyhořela i stará dřevěná radnice s obecním archivem. 1000 lidí bez přístřeší.

1879 – požár zničil 7 domků a 2 stodoly

1887 - dne 28. srpna - Všechny písemné památky města Vizovic i bohatý archiv městský shořely v městské radnici, v domě č. 420 při hrozném požáru. Celkem lehlo popelem přes 300 objektů.

1890 – požár – 3 domky a 1 stodolu

1891 – 9. červena vznikla velká povodeň následkem dešťů z hor a zatarasením dřev u mostu. Voda vystoupila až ke stropu u stavení u vody ležících. Mnoho škod na domech, dobytku, polích , utonuly 2 osoby

1894 – požár . lehlo popelem 38 domků a 14 stodol naplněných úrodou

1900 – postihla Vizovice kromě malého požáru i povodeň a mimořádně krutá zima

20. století

1900 – Sčítání obyvatel. Vizovice mají 2706 obyvatelů národnosti české, z nichž jest náboženství katolického 2257, evangelického 227, izraelského 74

1906 Dne 1. prosince 1906 usnesl se k návrhu starosty Inocence Horáka obecní výbor v sezení, aby počátkem roku 1907 vedla se na obecním úřadě městská kronika.1910 – telefon zřízen při vizovické poště

1914 – 1918 – 1. světová válka

1914 - 28. července vyhlásilo Rakousko-Uhersko úředně válku Srbsku. 31. července byla vyhlášena v celé říši mobilizace branců do 38let.

Ve Vizovicích je 80 vystěhovalců z jižních Tyrol a 73 Židů z Haliče.

1917 – propuštěni z vizovického žaláře všichni vězni (obrovská drahota a nedostatek potravin)

Válka si vyžádala z řad vizovických občanů 48 obětí (30 padlo, 16 zemřelo na následky válečných útrap, 2 nezvěstní). Více než 40 Vizovjanů bojovaly v čs. legiích v rusku, Francii, Itálii.

1918 - 28. října byla založena Republika československá.

1921 – sčítání obyvatelstva z celkového počtu obyvatel města 2 872 osob československé národnosti, 10 německé, 20 židovské, 137 cizozemců. (V r. 1930 bylo 3210 obyvatel československé národnosti, 42 německé, 6 jiné, 71 cizozemců)

1924 – vybudován nový chudobinec

1925 – ukončena pozemková reforma. Pozemky velkostatku byly rozděleny takto: 28 ha 97 arů půdy mezi 103 drobných rolníků, 1 349 ha zůstalo velkostatku, Les na Janové hoře byl přidělen městu Vizovice (výměra 21 ha 81 arů). Dalším vlastníkem lesů byla Singulární společnost.

1926 – elektrifikováno město1928 - Dne 24.6. se podepsal do městské kroniky president – Osvoboditel T.G. Masaryk.

1933 - Dne 12. prosince přistoupila nemocnice Milosrdných bratří za člena společnosti československých nemocnic.

1939 – 1945 – II. světová válka

V době nacistické okupace působila ve Vizovicích odbojová organizace Obrana národa, z jejíchž řad zahynuli 3 vizovičtí občané, zasahovala sem činnost i jiných odbojových skupin.

Zahraniční armáda – bojovali zde čtyři Vizovjané, dva z nich v bojích padli – Josef Nerušil a Jaroslav Hala.

Partyzánské hnutí – operoval zde jeden z oddílů 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Kromě mnoha občanů pomáhali partyzánům vydatně i lékaři z místní nemocnice .

Velkým protivníkem partyzánů na Vizovicku bylo komando pro zvláštní určení ZbV 31 cvičené pro boj s partyzány, jehož část byla na jaře 1945 umístěna do Vizovic.

Další oběti okupace ve Vizovicích - devět partyzánů padlo v osvobozovacích bojích, 49 příslušníků zdejších židovských rodin, kteří zahynuli v koncentračních táborech.

Město bylo osvobozeno 4. května 1945.

1945 - Město podle zápisu bylo osvobozeno 4. května. Osvobození Vizovic se ale patrně podle pamětníků událo skutečně s datem 3. května, střetnutím vojáků Rudé armády s Němci přímo na náměstí, ale také podle svědků střetnutím s jednotlivci rumunské armády, kterou Rudá armáda hnala před sebou a to ze směru od Horní Lhoty. Svědkové potvrzují přítomnost rumunských vojáků zejména v pasekářských oblastech kolem Vizovic. Datum 4. května patrně zaznamenává až následná vystoupení sovětských vojáků ve Vizovicích.

K tomu viz ještě městská kronika viz rok 1947

1945 obnovena činnost Orla v čele se starostou Aloisem Jančíkem

9. prosince ve věku 55 let tragicky zahynul dlouholetý vizovický farář P. Antonín Vysloužil. Ten zemřel po pádu z vlaku na cestě do Prahy. Jeho smrt nikdy nebyla vyřešena, existují oprávněné domněnky o politicky motivované vraždě, jeho smrt vzpomínána v knize JUDr. Jaroslava Pospíšila: Hyeny

1946 Volby ČSL 694 hlasy, předseda NV pan František Jiříček, náměstci pan Divílek (nár. soc.) a pan Hrabina (soc. dem).

V toto roce se odehrálo též zbourání staré pošty a příprava ke stavbě nové pošty a školy

1. července byl jmenován novým farářem ve Vizovicích P. Ignác Bezděk.

Podzim – budována příjezdní cesta z Krňovské pro novou školu

Zápis je z roku 1947 ve dnech 2. výročí oslav osvobození města zapsaný kronikářem Gustavem Imrýškem: „Tentokrát vyšel průvod z Garažijky proto, že tímto směrem vstoupilo vojsko Rudé armády dne 3. května do našeho města.“

Dvouletka 1947 – 1948 postaveny základy nové školy, základy učitelských domů.

Zahájení stavby nové pošty.

Dne 23. května 1947 se konala ve Velké opeře v Praze premiéra opery Matka ve čtvrttónové hudbě. Autorem opery byl vizovický rodák, profesor Alois Hába.

Dne 26. února 1948 byl rozpuštěn dosavadní místní národní výbor a jeho funkci převzal akční výbor. Komunistická strana také převzala odpovědnost a dozor nad veškerým životem u nás.

V únoru čtyři ozbrojení občané přepadli orelskou schůzi v Lidovém domě, vyvedli přítomné osoby a násilně zabavili orelský majetek

V témž roce byla obnovena práce na stavbě trati Horní Lideč – Vizovice

Pokračování stavby pošty, učitelských domů, nového mostu u Razova

Budování vodovodu, dláždění ulic, městský rozhlas

Předseda MěV KSČ Jaroslav Zetěk

25. února ustaven akční výbor NF (Národní fronty), předseda národního výboru Antonín Matyáš.

V panské stodole zřízena drátěnka.

Buduje se nový most u Razova za fašistů zničený.

Zámek převeden do správy národní kulturní komise.

31. března 1948 byly sloučeny všechny tělocvičné spolky v jednotnou tělovýchovnou organizaci Sokol Byly to Dělnická tělocvičná jednota, Sportovní klub, Klub československých turistů. Zástupce Orla se omluvil pro zaneprázdnění.

Probíhá proces se členy Orla zatčenými z podezření za úklady proti republice

V neděli dne 30. května 1948 se konaly ve Vizovicích první volby s tak zvaným bílým lístkem. Kandidátka Národní fronty 1 237 hlasů, 752 bílých, 136 neplatných.

Dne 24. října 1949 vznikl požár na Pardubské ulici. Vyhořely dvě stodoly. Požár způsobily děti.

Z Vizovic přeložen okresní soud, berní a důchodový úřad

Od 1.1. zřízeno ředitelství státních lesů.

Zrušeny dvě soukromé pily.

Nemocnice začíná léčit TBC.

1.12. z živností byl zřízen komunální podnik, podobně znárodněny i obchody.

V bývalém panském dvoře byla zřízena státní traktorová stanice, budován vodovod, dokončena pošta s automatickou ústřednou, dokončeny učitelské domy a výstavba prvních městských činžáků.

17.12. zbourána první škola ve Vizovicích před kostelem č. 366

1950

počet domovních čísel vzrostl na 791

Zrušen klášter, řádové sestry přestěhovány do Čech a z kláštera zřízen dětský domov pro sirotky a děti opuštěné,

rozšířen most u pošty, u sokolovny postaven pomník partyzána, pomník též na hřbitově,

úprava Palackého náměstí, vybudován vodojem v trati nad městem.

Místní organizace KSČ má už 439 členů a pravidelné školení členstva,

zemědělci jsou přesvědčováni do JZD, ustavení zatím ztroskotalo.

Stavba trati Vizovice Horní Lideč zastavena

nová škola otevřena 10.9., také je stavba nazývaná vizovické Hradčany

ve stejném roce byly vykopány základy tělocvičny a vybudování vodojemu na Hrušovém,

dále zahájena výstavba dětského domova na Chrastěšovské ulici.

Od 10.5. do 13. 5. 1950 se konalo v Uherském Hradišti přelíčení s odbojovou organizací Světlana. Dva občané Vizovic byli odsouzeni na 10 let odnětí svobody.

Další občané Vizovic byli zatčeni v souvislosti se skupinou Jan Masaryk, která údajně operovala ve Vizovicích a v okolních obcích.

Od 1. ledna vede místní národní výbor matriky, přebírá tak činnost farních matrik.

Při kopání vodovodních kanálů byly v tomto roce odhaleny ve Vizovicích nálezy středověké keramiky u zámku, na náměstí Palackého a v Říčanské ulici. Rovněž byly odhaleny tři pohřby, dále gotické oblouny a výžlabky, zdobené kameny.

Dne 19. listopadu 1950 v sále sokolovny byla provedena instalace evangelického faráře Ve Vizovicích. Poprvé po více než 300 letech byl na zdejší faru uveden evangelický farář Václav Matoulek. Poslední evangelický kněz byl z Vizovic vyhnán roku 1624.

V roce 1951 bylo provedeno první metodické přesvědčování ke vstupu soukromě hospodařících rolníků do JZD.

Soudruh Matyáš se vzdal funkce předsedy MěNV, nový předseda Joachim Raclavský, dělník, člen KSČ, předseda MěV KSČ Eduard Kamas

Dokončeno bylo rozšíření mostu přes Bratřejůvku u bývalé radnice

Staví se opěrná zeď na Wilsonově náměstí (dnes Masarykovo náměstí)

Po úpravě v hotelu Lidový dům tam bylo přemístěno kino ze sokolovny

Dne 23. dubna 1951 byl ve Vizovicích v prostorách sokolovny veřejný proces s občany obžalovanými z protistátní činnosti. Bylo jich celkem dvanáct. Karel Kalenda starší, Karel Kalenda mladší, oba z Vizovic, Josef Kůstka z Domažlic, Jaroslav Hrabal z Vizovic, Tomáš Surý z Prlova. Jan Balusek z Vizovic, J. Hamšík z Vizovic, Josef Hamšík, jeho syn z Vizovic, Jaroslav Dvořáček z Vizovic, Josef Kozubík z Vizovic, Jaroslav Herman z Vizovic a Pavel Dědic ze Vsetína. Tresty zněly od 10 měsíců až po 21 let žaláře.

Soustavné přesvědčování členů KSČ a MNV vedlo v prosinci k ustavení přípravného výboru JZD.

1952

V tomto roce přípravný výbor JZD rozšířen s doplněn novými lidmi

socializace zemědělství si vynutila velké úsilí MNV, takže budovatelský ruch z části ochabl.

Městský vodovod rozšířen k sokolovně, pokračuje stavba tělocvičny

ve Vizovické škole se uskutečnila první vánoční besídka, po sovětském vzoru byl svatý Mikuláš vystřídán Dědou Mrázem a vánoční stromek „jolkou“.

1. června 1953 byla provedena měnová reforma a stanoveny jednotné ceny v obchodech. Dle záznamů v kronice se ve Vizovicích nesetkala s výraznějším veřejným odporem, jen ve Vizovicích bylo starého oběživa za 10 milionů Kč.

Zrušení potravinových lístků.

Nový předseda MěNV soudruh Ladislav Košař, úředník

Vypínání elektrického proudu, potíže v závodech i domácnostech.

3. 10. otevřena nová tělocvična u školy

1954

16.5. opět zvolen L. Košař

Ve Vizovicích zřízena jedenáctiletá střední škola,

zahájena výstavba technické pošty nad Garažijkou

Dne 26.3 a 27. 3. 1955 navštívil Gottwaldov president republiky Antonín Zápotocký, obdržel také dary z Vizovic, kolekci vizovického pečiva od staříčka Lutonského, velikonoční kraslice od stařenky Hnilicové a vizovickou slivovici v soudku.

Zrušena pobočka okresního soudu ve Vizovicích, zůstává jen notářství.

10. výročí osvobození Wilsonovo náměstí přejmenováno na náměstí Rudé armády

zahájení stavby bytových domů o 12 bytech ve Štěpské ulici a 14 rodinných domků,

buduje se vodovod v ulici Nádražní a na Těchlovách.

Otevření jeslí pro 15 dětí.

1956

V prosinci již šesté snížení cen,

V roce 1957 je již ve Vizovicích 6 televizorů

Ve Vizovicích je v roce 1957 805 bytových čísel. Všech bytů je 1011.

19.5. - volby vystřídán L. Košař Rostislavem Hábou.

Pod hájem zahájeno budování sportovního stadionu,

zrušena prodejna Pramene v Lidovém domě.

Nákupní horečky v květnu a v listopadu – pověsti o další měnové reformě

Ve školní kuchyni se vaří denně 300 – 42 obědů pro přespolní žáky a děti zaměstnaných matek

1958

Březen – politické prověrky v úřadech a na školách,

pokračuje budování stadionu,

městské jatky přebudovány na čtyři byty.

Zřízena první samoobsluha na náměstí Rudé armády (dnes Masarykově)

Konají se ve Vizovicích první potravinářské slavnosti.

1959

V JZD už 78 % půdy, nová tvář zcelených lánů, obilí posečeno za 14 dnů,

brigádnická pomoc v JZD.

Záškodníci zapálili stohy v Zádveřicích, v Rakové a ve Fryštáku

ve Vizovicích 3 921 obyvatel.

Zrušeno státní notářství.

980 radiopřijímačů, 54 televizorů ve městě.

Rozpočet města 1 200 000, Kč

občané vykopali 300 m vodovodních příkopů a položili i potrubí,

vyčištěn rybník v parku – nalezena munice z války.

Rozšířena Nová ulice s opěrnou zdí.

Pálenice na Říčanské ulici změněna na dřevařský závod.

Na Manství budovány cisterny a potrubí k vodojemu na Krňovské ulici

Na cestě k Chrastěšovu budován sklad léčiv „ Medika“

1960

Nové názvy ulic Jaroslava Haly (dříve Baslovec), Dělnická (dříve Amerika), Tyršova (dříve Habeš), Gottwaldovská (dříve Klášterní), Partyzánská (dříve zvaná Garažijka) a úplně nově ulice Pionýrů, Komenského, 3. května, nové sídliště čtvrt Julia Fučíka, kde byla zahájena stavba nového činžáku.

Ukončeno pohřbívání na evangelickém hřbitově.

Na Palackého náměstí zbourána stará zámecká zeď

12.6. Volby do národních výborů – předsedou zvolen Oldřich Heš, tajemníkem Rostislav Hába, místopředsedou Rastislav Fojtík

zrušen kraj Gottwaldov (Jihomoravský kraj)

1961

Oslavy 700 let Vizovic, sčítání lidu Vizovice 3 764 obyvatel

Místo odstoupivšího Oldřicha Heše nastoupil nový předseda Miroslav Zatloukal .

MěNV se přestěhoval do bývalé spořitelny na náměstí Rudé armády (dříve Wilsonovo, dnes Masarykovo) a státní lesy se přestěhovaly na Gottwaldovskou ulici (dříve Klášterní, dnes Zlínskou).

Na Janově hoře zřízena televizní zesilovací stanice.

V Chratěšovské ulici nový most.

Oslavy 700 let Vizovic zahájeno 22.4. koncertem Filharmonie pracujících, na programu představeny skladby vizovických rodáků prof. Aloise Háby a Karla a Emila Háby, kteří byly na koncertu přítomni.

14.5. na budově MěNV odhalena pamětní deska zakládajícím členům KSČ ve Vizovicích,

položen základní kámen nové mateřské škole.

Zemřel primář MUDr. Lapeš, který se zasloužil o vybavení nemocnice a za války pomáhal partyzánům.

Do provozu předán most na Chrastěšovské ulici,

upravována plocha stadionu, zahájena stavba Střední zemědělské technické školy a jejího internátu

1962

Dobudován most na Chrastěšovské ulici, pokračovala výstavba stadionu, dokončen most v Říčanské ulici, v Nové ulici vybudován chodník

Místo zámecké zdi instalovány mříže.

1963

Město má 3 875 obyvatel,

na náměstí Rudé armády zřízen přístřešek pro cestující autobusem,

restaurace a jídelny vybudovaly u sokolovny osadu pro rekreanty

1964

nové volby – předsedou opět Miroslav Zatloukal, náměstkem Antonín Matyáš, tajemníkem Oldřich Michálek.

Budování městské kanalizace v ulici Komenského a Lázeňské,

čistící stanice pro nemocnici v ulici Štěpské.

Ve Vizovicích registrováno 104 osobní auta, 250 motocyklů.

O prázdninách dostavěn internát Střední zemědělské technické školy,

pokračováno ve stavbě domu ve čtvrti J. Fučíka,

zahájena stavba nové mateřské školy.

Novým duchovním správcem katolické farnosti byl jmenován

P. Josef Kučera, který ale sloužil zde pouze rok

1965

22.12. zemřel v Brně ve věku 97 let Mr.Josef Čižmář, autor Dějin a pamětí města Vizovic a dalších mnohých článků o Vizovicích v různých časopisech

Novým administrátorem vizovické katolické farnosti byl jmenován P. Stanislav Dubina.

1966

Bylo pokračováno ve stavbě MŠ,

TJ Sokol vybudoval nové zděné šatny na koupališti,

JZD zahájilo výstavbu pro své členy.

Z místní osvětové besedy vytvořen střediskový kulturní klub.

1967

Upravovány ulice Krňovská, Komenského, náměstí Rudé armády (dnes Masarykovo), ulice 3. května (dříve Klášterní, dnes Zlínská).

Provedena přestavba zdravotnického střediska v domě č. 370,

v Lázních upraven Valašský šenk – jako rázovité pohostinství.

Ukončila činnost střední škola (SVVŠ).

Poprvé uspořádáno Trnkobraní.

1968

Složitá politickém situace v celé republice i v našem městě

Pokračovala úprava v ulici Pardubské, Růžové a Nové

Na stadionu dokončen travnatý povrch.

Zlepšeno osvětlení města,instalovány výbojky.

Otevřena mateřská škola pro 90 dětí, zbourána hospoda Na špici,

ve stavbě dva lesácké domy, v sídlišti J. Fučíka ve stavbě další činžák.

Nová benzinová pumpa zřízena u parku.

50 let ČSR vzpomenuto koncertem Filharmonie pracujících v sokolovně.