Beroun

Královské město Beroun ležící na soutoku řek Berounky a Litavky láká k návštěvě nejen svými historickými památkami a bohatou kulturní a sportovní nabídkou, nýbrž i svým překrásným okolím. Je východiskem do dvou chráněných krajinných oblastí - Českého krasu a Křivoklátska. V oblasti, která byla osídlena již od pravěku, vznikla ve třináctém století při brodu přes řeku Mži (Berounku) osada. Procházela jí významná obchodní stezka vedoucí z Prahy do Plzně a dále do Bavor. První písemnou zprávu o městě nacházíme v listině Přemysla Otakara II. z roku 1265. Latinský název Verona byl do němčiny překládán jako Bern, do češtiny jako Berona, Berún a Beroun. Město však brzy zpustlo a musilo být znovu vybudováno za vlády Václava II. Byly založeny nové hradby a ochozy a byl založen i klášter dominikánů. V roce 1303 udělil panovník Berounu majestát, podle něhož se město mohlo spravovat právem Starého Města pražského.

Doba Karla IV. znamenala dobu rozkvětu města a jeho řemesel. Naši předkové byli proslavení hrnčíři, soukeníci, sladovníci, vinaři a pivovarníci. Ve městě žilo i německé obyvatelsvo, které se v době husitských válek soustřeďovalo okolo dominikánského kláštera a stálo na straně císaře Zikmunda. Žižka však Beroun v roce 1421 dobyl, dominikánský klášter zbořil a nepřátele kalicha dal upálit. Město se poté přiklonilo k husitskému bratrství.Za Jiřího z Poděbrad stáli Berounští na straně nového krále a pomáhali mu i vojensky. Největšího rozkvětu dosáhl Beroun za vlády Vladislava Jagellonského. Zhoubně působily na rozvoj města požáry, při nichž padla za oběť často většina domů. Ani povodně a epidemie či válečné drancování se Berounu nevyhnuly. Avšak lidé díky své houževnatosti vždy znovu své město dovedli oživit a obnovit jeho slávu.

Teprve od poloviny 18. století se město pozvolna zotavuje a vyvíjí do dnešní podoby. Je tu založena škola, městem projíždějící významné cizí návštěvy, vznikají také spolky, v roce 1862 je uvedena do provozu železnice Praha - Plzeň, počet obyvatel roste, Beroun se stává centrem oblasti. Na konci 19. století se rozvíjí průmysl typický pro tuto oblast - železářství, cementářství a vápenictví.

Dnešní Beroun má 17 476 obyvatel. Jeho dominantou je budova radnice na Husově náměstí, jejíž pseudorenesanční podoba pochází z roku 1903. Z velmi zachovalého městského opevnění z 1. poloviny 14. století se těší zájmu turistů Pražská a Plzeňská brána, zbytky hradeb, hradebního příkopu a bašt. Město proslulo i svými hrnčířskými trhy, na které se už sedm let sjíždějí nejlepší hrnčíři a keramici z celé republiky. Právě hrnčíři patřili ve středověku k váženým a uznávaným řemeslům. Velkou atrakcí je také berounská Městská hora s rozhlednou a medvědáriem, kde žijí od roku 2000 hrdinové televizního Večerníčku Méďové Matěj, Vojta a Kuba (snímek vlevo nahoře). Město Beroun má ve znaku a na svém praporu medvěda, a nyní se může pochlubit i medvědy živými.

Beroun je významným centrem lehkého a středního průmyslu. Svou průmyslovou zónu začal budovat už na počátku 90. let a zdejší podniky - Cembrit CZ, a.s. (výrobce střešní krytiny), Linde Frigera s.r.o. (výrobce chladírenské techniky) či PAI s.r.o. (výrobce automobilových součástek) patří společně s akciovou společností Českomoravský cement, člena skupiny HeidelbergCement Group v České republice mezi nejvýznamnější zaměstnavatele ve městě.

Skutečnou explozi zaznamenala v posledním období hromadná i individuální bytová výstavba. V současné době se v severozápadní části města staví bytové domy, v nichž by mělo v příštích letech vzniknout 323 nových bytů (snímek vlevo nahoře).

Berounští už řadu let spolupracují s několika partnerskými městy - holandským Rijswijkem, německým Goslarem a nově také s polským Brzegem. Ukázkou vzájemné spolupráce může být například výstavba obytného souboru v Havlíčkově ulici v centru města (snímek vlevo) dceřinnou společností významné holandské firmy na poli bytové výstavby Bouwfonds. Všechna partnerská města pak Beroun podpořila i v době nejtěžší, když se vzpamatovával z rozsáhlých škod způsobených ničivou povodní v srpnu 2002.