Olbramkostel

Jméno samo je dosti vzácné, obdobně byl pojmenován zaniklý Sekyrkostel někde u Podivína. Okolní vsi jsou starší, byť některé byly dočasně pusté, jako Žerůtky a Hostěrádky, nebo dokonce zcela zanikly, jako vsi Telčice, Vlkov, Hipice a Šimperk v okolí zříceniny hradu Šimperka. K nejstarším místům, doloženým na počátku dějin Moravy, patří v okolí předně Hradiště Sv. Hipolyta a samotné Znojmo; v bližším okolí Vranov a Kravsko. Zajímavá je i obdoba Olbramkostela a jinak mnohem staršího zmíněného Hradiště, obě místa měla stará světská proboštství neznámého původu.

Počátky Olbramkostela můžeme klást do souvislosti s nedalekou zříceninou hradu Šimperk, která leží nad zákrutou potoka západně od obce. Východiskem k přibližnému pokusu určení stáří obce je samo jméno Olbramkostel, stejně tak jako jméno Šimperk. Obě jména musíme spojit s rodinou Schenků, původem asi z Rakous, která byla ve službách moravských markrabat, předně jako purkrabí na hradě Děvičky na Pavlovských vrších, zde se připomíná Lutold z rodu Schenků v letech 1234 a 1235.

Jméno otce Olbrama se pak promítá i do naší krajiny, písemné zprávy o tomto Olbramovi známe z let 1218 a dále až do poloviny třináctého století; z druhé čtvrti téhož století máme zprávy o jeho synech Lutoldovi, Markvartovi, Vilémovi a Olbramovi, z nichž Vilém byl kastelánem na hradě Vranově roku 1239. Jména čteme společně. Vezmeme-li v úvahu ještě vzdálený Kostelec (v pramenech německy Wolframs) až na zemské hranici u Jihlavy, vezmeme-li k tomu předpoklady o stavebních počátcích olbramkostelského chrámu na konci období, kdy se ještě stavělo románským a pak pokračovalo gotickým stavebním slohem, zvážíme-li spojení jména Olbram s jistě tehdy významnou a v krajině nápadnou stavbou nového kostela, jsme (bez ohledu na větší upřesnění ) někde v polovině třináctého století. Písemné prameny jsou někdy sporné, jejich datování bývá nejisté a tak při jejich užívání je velké opatrnosti. Z rozmanitých písemných zpráv, uváděných v souvislosti s Olbramkostelem a tehdejším zdejším světským proboštstvím, nutno volit až ty poslední, ke konci století, kdy máme zcela jistou zprávu o tomto sídle z roku 1293.

Sledování osudů Olbramkostela v době od založení až po přelom prvé a druhé čtvrti šestnáctého století je možné jedině v souvislosti s uvedeným proboštstvím. Zprávy se týkají buď samotných proboštů, nebo proboštského statku, který zasahoval do okolí i vzdálenějších míst, jak celkem podrobně a dostupně popsal F. V. Peřinka ve Vlastivědě moravské. Až ze závěru existence statku máme i zprávu o poddaných . Je to popis z roku 1500. Ale to jsme již na konci existence olbramkostelského proboštského statku, který byl roku 1526 posledním proboštem Dr. Janem Skálou z Doubravky se svolením olomouckého biskupa prodán královskému městu Znojmo. Tak přešel Olbramkostel, tehdy ves, do vlastnictví města Znojma jako součást městského statku. Další osudy jsou pak na dlouhou dobu spojeny s osudy tohoto statku města Znojma.

Za dvanáct let po prodeji statku městu Znojmu došlo k významné události pro Olbramkostel. Listinou danou dne 10. září 1538 v Linci, povýšil král Ferdinand vesnici na městys, kterému dal právo, aby se v něm mohli usazovat řemeslníci, dále znak, právo pečetit zeleným voskem, konat týdenní trh a jeden trh výroční. Tato česká listina, dochována v originále, je uložena v Okresním archivu ve Znojmě, ve fondu Archiv města Znojma, listiny, čís. 204. Uprostřed listiny je barevně namalován přidělený znak dle popisu v textu listiny. Olbramkostel se stal střediskem několika obcí statku města Znojma a udělení těchto uvedených práv Olbramkostel bylo jistě i v zájmu samotného města. Město Znojmo zde mělo pivovar, hostinec, pozemky a rozsáhlé lesy, v neposledním místě, co do významu byly i četné zdejší rybníky, významný činitel ve středověkém hospodářství velkostatku. Trosky tohoto majetku se udržely v obci až do prvé poloviny 20. stolení. Významným podnikem bývala i potašárna (salajna).

Znak městyse Olbramkostela v původní podobě byl popsán takto: „….štít červený, v němž ve spodku kopec zelený, na kterémžto kopci dvě věže bílé okrouhlé stojí, majíce dveře žluté barvy a v každé věži pět oken, nebo-li střílen, nad nimiž krovy špičaté, křidlicí pokryté a makovice a korouhvičky žluté jsou, mezi kterýmižto věžemi na kopci zeď cihelné barvy, se třemi stíny a uprostřed té zdi střílna jest, nad tou zdí a mezi těmi dvěma věžemi korec, neboližto sypeň a veslo, kterým slad míchají, na kříž předložené…“ Setkáváme se tu už ve znaku z roku 1538 s přímou narážkou na pivovar.

Druhý znak městyse Olbramkostela je značně mladší a postrádáme v něm ony dva nástroje, používané při vaření piva. Znak je jen částečnou obdobou prvního znaku a je doložen roku 1749. Ve znaku vyjádřené písmeno Z je jistě poukazem na město Znojmo.

Třetí znak je doložen roku 1810. Představuje podobu kostela s věží a strom, dole letopočet 1810.

Poslední znak je obdobou znaku prvního, volně podanou. Nahoře uprostřed jsou dva křížem položené srpy, svědectví, že pivovar dávno přestal existovat.