Hledat firmy v obci Mezná
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Mezná
Živé firmy - počet: 5, obec Mezná

KOVO BOUŠKA - Mezná č. 6Fotografie u firmy

OBEC Mezná - Mezná č. 43Fotografie u firmy

PETRA ŠTEFANOVÁ - Mezná č. 32

SK RAPID MEZNÁ 02, SPOLEK - Mezná č. 43

ŠVARC JIŘÍ - Mezná č. 47

Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

KOVO BOUŠKA - Mezná č. 6Fotografie u firmy

OBEC Mezná - Mezná č. 43Fotografie u firmy

ŠVARC JIŘÍ - Mezná č. 47

Historie obce Mezná celá historie

Jedna z prvních zmínek o obci Mezný se podle poznámek tehdejšího mezenského kronikáře Vojtěcha Sirového datuje z roku 1362, ale jak sám poznamenává, zcela určitě existovala již mnohem dříve. Hlavním stavením byl dům s tvrzí majitelů obce (č.1). Tvrz byla dřevěná, pevně stavěná, okrouhlého tvaru s vodním příkopem. Kromě hlavního stavení a tvrze obec sestávala z několika dalších, tehdy samozřejmě převážně dřevěných.

Roku 1362 se jako majitelé dvora s tvrzí a Meznýho připomínají Gottfried a Bohunka, dále Jan Zoubek ze Samosol (1385), Léva z Meznýho na Mnichu (1405), jehož potomci se nazývali Mezenští z Meznýho a měli ve znaku dvě labutí hlavy a krky k sobě obrácené na černém poli. Roku 1415 podepsal Vaněček z Meznýho stížný list proti upálení mistra Jana Husa, čímž se zachoval jako správný vlastenec. Před rokem 1537 prodal poslední Burjan Mezenský z Meznýho tvrz, dvůr a ves Anně ze Lhoty, choti Jana Leskovce, jež vše odkázala dcerám Dorotě a Mandaléně. Dorota se ujala správy Meznýho (provdala se za Ladislava Ostrovce z Kralovic). Po ní statek dědily dcery, z nichž jej přejala v roce 1564 Anastázie, provdaná za Adama Vítu ze Rzavého. Po jejím synovi Ladislavu Vítovi zdědil ho Benjamin Fruwein z Podolí, ale pro účast v odboji proti králi Ferdinandovi II. roku 1621 po bitvě na Bílé Hoře byl statku a obce zbaven. V roce 1623 koupil Mezný Jan Řepický ze Sudoměře, po jehož smrti byl 22.dubna 1650 prodán Václavu Vratislavu z Mitrovic.

Historie obce 1650 - 1900

Od této doby je Mezný spojen se statkem Dírenským. Václava (+1660) následoval syn Kryštof František (+1689), jeho syn František Karel (+1718) učinil ze statku svěřenství. To potom obdržel František Karel (+1750), který zastával různé vysoké úřady a hostil na zámku v Dírném dokonce ruskou šlechtičnu, která se později stala carevnou. Dále následovali: František Adam (+1788), Vincenc Ignác (+1794), František Adam (+1819), Gustav (+1827), František Jan (+1858), Evžen (+1897) a Josef Osvald, v roce 1925 dle poznámek kronikáře Vojtěcha Sirového žijící. Z ostatních rodů v obci samotné je starousedlý rod Klípů a Drsů (č.2) - tento rod je zde původně usedlý a statek nepřetržitě držící. Mezi starousedlé patří také rod Špinglů - ten vždy vynikal znalostmi v léčení dobytčat, ale i lidí a byl uznáván široko daleko.

Počínaje rokem 1810, navštěvovali mezenští mladí jednotřídní školu v sousedních Kvasejovicích. V zimě, kdy byla cesta neschůdná, docházel do Mezné učitelský pomocník z Kvasejovic a učil v obecní pastoušce (č.25). Od roku 1854 chodily děti do Tučap - až do doby, než byla škola vystavěna a zřízena zde v Mezné. Po roce 1848 (zrušení roboty a poddanosti) byly zřízeny samosprávné obce - Mezná byla sloučena s obcemi Zářičí a Nová Ves. Občanstvem volený starosta úřadoval v Mezné a někdy v Zářičí. Později se Zářičí stalo samostatnou obcí.

Výnosem Zemské školní rady v Praze 24.června 1888 č.28.112 je obci Mezná povoleno zřízení školy. Starosta Tomáš Klípa (č.17) přenechal jednu místnost pro školní účely. Vyučovat se zde začalo 23.září 1889. Uplně prvním správcem školy a učitelem se stal pan Vojtěch Sirový - zde mu byl Tomášem Klípou poskytnut také byt.

V roce 1891 byl starostou obce zvolen dosavadní člen výboru Šimon Klípa, rolník z čísla 3. Postupem let se stal velice oblíbeným. Jako starosta obce se těšil značné úctě - byl spravedlivý a s obecním majetkem nakládal a hospodařil tak, že po vzdání se úřadu v roce 1907 přenechal svému nástupci Františku Záhorovi (č.7) obecní jmění se "600 korunami přebytku". Mezi tím nechal dokonce přestavět obecní pastoušku. Starostou byl Šimon Klípa několikrát opakovaně zvolen a v roce 1907 se úřadu po 16 letech sám vzdal. Po zřízení školy v naší obci byla v roce 1890 nově vystavěna také školní budova-k veliké radosti všech občanů! Později školu schválil okresní školní úřad v Táboře, budova byla vysvěcena a odevzdána ke školním účelům.

Historie obce 1900 - 1939

V prvém roce dvacátého století byla dostavěna silnice z Kvasejovic do Mezné ke školní budově a v průběhu roku 1907 pokračovala v díle dále do Nové Vsi firma Františka Roubala ze Soběslavi. Prvním cestářem zde byl určen František Ondřej, nádeník z čísla 24. Rok 1910 přinesl kromě dalších událostí celonárodní sčítání lidu. V Mezné ho provedl správce školy Vojtěch Sirový a napočítal 274 osob, v Nové Vsi 146 - vesměs národnosti české a náboženství katolického. V říjnu roku 1910 proběhla volba starosty obce - při ní byl opět zvolen František Záhora, rolník z čísla 7 a tři roky poté, při další volbě, již František Kupka, rolník z čísla 20.

Jedním z nejsmutnějších dnů historie Mezné byl určitě 26.červenec 1914 (pout v Tučapech, krásný letní den), vyhlášením mobilizace začala Světová válka. První skupinu mezenských záložníků, kteří obdrželi povolávací rozkaz, čekala cesta na soběslavské nádraží a odtud dál do Jindřichova Hradce k svému 75.pluku. Se spoluobčany se v tento den přišla rozloučit takřka celá obec. Docházelo tehdy k srdcervoucím výjevům, loučení bylo hodně smutné... Jména devíti mužů, kteří jako vůbec první občané Mezné okusili hrůzy I. světové války stojí za připomenutí: Jan Drs č.5, Karel Voráček č.6, František Kupka č.20, Jan Šebek č.26, František Oubram č.30, Václav Zima č. 32, Josef Pokorný č.35, František Kundrát č. 18 a Václav Koloušek č. 42. Další muži byli povoláváni po častých prohlídkách obce během samotné války.

28.října 1918 proběhla oslava "STÁTNÍHO PŘEVRATU"! "Celá vesnice vyšla na Hořejší obce spálit pozůstatky po Habsburských tyranech", napsal tehdy do mezenské kroniky řídící učitel Vojtěch Sirový. 9.prosince 1920 byla odtržena Nová Ves, 16.února 1921 bylo provedeno další sčítání lidu. Sčítacím komisařem byl opět Vojtěch Sirový a napočítal 237 lidí v 42 domech. 10.července 1921 byl slavnostně odhalen pomník padlých vojínů z I.světové války. Přišel na 1800 korun - částkou 904 korun přispěli mezenští divadelníci, 684 korun činila sbírka od místních občanů a zbytek doplatil správce školy V.Sirový ze svého. Právě on byl iniciátorem vzniku tohoto pomníku.

1.září 1924 - první a dlouholetý správce školy Vojtěch Sirový odešel do výslužby a odstěhoval se do Soběslavi.

Zima 1929 - abnormálně krutá zima. V únoru teplota kolísala mezi -30 až -40 stupni. Ještě v březnu bylo naměřeno -41 C. Tehdejší místní pamětníci tvrdili, že podobně krutá zima nebyla 150 let. Škody byly velké - ovocné stromy mráz téměř zničil, uhynulo mnoho lesní zvěře, práce na polích byly opožděny. Noviny prý tehdy psaly o počátku nové doby ledové...

1930 - první motorové vozidlo v Mezné! Druhý správce zdejší školy Václav Syrovátka zakoupil auto značky Praga.

1931 - nákladem 92 000 korun byla provedena elektrizace obce - "peníze byly opatřeny výpůjčkou od záložny". Další důležitou událostí v tomto roce byla montáž prvého hromosvodu v obci - na školní budovu.

8.července 1934 - první mezenská pout! Ráno se sloužila mše v místní kapličce (farář Jindřich Papač z Tučap), poté kázání, odpoledne požehnání. Ze Soběslavi přijeli cukráři, odpoledne a večer proběhla v místním hostinci taneční veselice. Byl krásný letní den.

15.září 1935 - v Soběslavi zemřel první správce mezenské školy a kronikář obce VOJTĚCH SIROVÝ. Polovinu života zasvětil naší obci, mnoho dalších generací na něho s láskou vzpomínalo.

1939 - v Mezné 248 obyvatel.

Sestaveno podle zápisů kronikářů Vojtěcha Sirového, Karla Korousa, Václava Syrovátky a Františka Vrhela.

Text je upraven a zkrácen.

Zpracoval: Jan Kolář, kronikář obce Mezné.

OBEC Mezná

Sídlo úřadu

Mezná č. 43, 39201, Soběslav

Osoby

  • Mgr. Chvojková Romana, starostka

Kontakty

1 části obce: