Obec Vrbátky vznikla v šedesátých letech minulého století sloučením tří historicky samostatných vesnic Dubany, Štětovice a Vrbátky do jednoho územně správního celku. Nachází se severovýchodně od Prostějova, v samotném srdci úrodné Hané.

Hledat firmy v obci Vrbátky
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Vrbátky
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

DD SPORT-DOKOUPILOVÁ DANA - Dubany č. 64, Vrbátkyweb

Prodej a výroba- dresy (sportovní, basketballové, motocrosové, hokejové, hasičské, fotbalové, cyklistické, florbalové, ...)- sportovní oblečení (i na zakázku).

MŮJOBCHOD-POTRAVINY U DAVIDA - Vrbátky č. 215

ZŠ ZDENY KAPRÁLOVÉ A MŠ Vrbátky - Vrbátky č. 83webFotografie u firmy

Historie obce Vrbátky celá historie

Obec Vrbátky leží asi 8km severovýchodně od Prostějova. Obklopuje ji přívětivá krajina, úrodné brázdy žírné Hané. Na obzoru Kosíř, hanácká hora (443m n. m.). Nedaleko za vesnicí říčka Blata, která pamatuje časy, kdy jsme se v ní koupávali a nazývali ji „Zadní struhou“.

Dochované zbytky osídlení spadají do doby kamenné, lid kultury s lineární keramikou, jedná se o období 5700 let př. n. l. Při stavbě domku při silnici na Blatec (část obce Na břehu) v roce 1925 byla zajištěna při odkopání břehu kulturní vrstva platěnická – asi 500 let př. n. l. Obyvatelé v této době znali již železo, nádoby zdobili geometrickými vzorci, čárkami, tečkami a růžicemi.

První písemné zprávy uvádějí osadu Vrbátky v roce 1350, kdy jeden díl osady patřil Ludeři z Vrahovic, který ji roku 1359 prodal Tomáši z Letovic (bylo to období vlády Karla IV.). Kolem roku 1365 zde měl Jan z Vrbátek jeden svobodný dvůr. V témže čase zde měl jeden a půl lánu Jen z Ponětic, který později přešel v majetek Bočka z Kunštátu a ještě později Alberta ze Šternberka. Roku 1366 daroval kanovník olomoucký Herbert dómskému kostelu polovici Vrbátek. 1386 Benedikt z Vrbátek odstoupil svůj dvůr svému bratru Janu. Roku 1389 podstoupil Filip z Vrbátek jeden dvůr svému synu Adamovi. Víme tedy, že v tomto období až do závěru 15. století náležela osada Vrbátky několika majitelům z řad drobné šlechty. Víme také, že v roce 1583 patřila část osady Klariskám v Olomouci. K panství Vrbátky patřily také dva pololány ve Štětovicích a hospoda „Špice“ v Olomouci. Později náležela osada Vrbátky ke třem vrchnostem – Metropolitní kapitule olomoucké, která zde měla 24 domů, panství kralickému, které vlastnilo 4 domy a C. K. státní panství (dříve hradišťské), kterému náleželo 9 domů. Každé z těchto panství zde mělo svůj dvůr a hospodu. V roce 1781 byl vydán Císařský patent o zrušení nevolnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Dvory byly rozděleny v roce 1788, robotní povinnosti zůstávaly. Robota byla zrušena v roce 1848.

O vzniku osady Vrbátky není žádné pověsti. Své jméno dostala prý od množství vrb, které rostly v močálovité nížině podél Blaty. Lid v minulosti osadu nazýval Vrbátky i Vrbátka. Jméno obce však může pocházet i od ostatního jména Vrbata.

Obec náležela k farnosti dubanské. V roce 1750 vystavěli občané Vrbátek na prostranné návsi barokní kapli sv. Floriána. Před kaplí stojí kříž, který byl od roku 1821 černě natřen na památku zhoubného požáru, při němž téměř celá dědina lehla popelem. V roce 1840 byl na stejném místě postaven kamenný kříž. Kaple byla v roce 1829 přestavěna a zvětšena, další oprava se uskutečnila v roce 1924. Poslední velká rekonstrukce byla dokončena v roce 1999 a byla financována hlavně z darů paní Zdeny Kaprálové.

Velký rozmach naší zemi přineslo 19. století, zejména jeho druhá polovina.

Pod vlivem příznivých podmínek, jako bylo zrušení absolutismu (1860), zrušení roboty (1848), prvních voleb do zemských sněmů a parlamentu došlo k nevídanému hospodářskému i kulturnímu rozvoji. Do této doby se datuje i velký rozvoj naší obce. Po zrušení patrimoniální správy, se Vrbátky staly samostatnou obcí v soudním a později i politickém okrese Prostějov. Vesnička, do této doby rozdrobená pod správou šlechty a církve (tehdy měla asi 323 „duší“), se začala rozvíjet.

Je nespornou zásluhou našich předků, kteří se svojí pracovitostí, houževnatostí, moudrými rozhodnutími zasloužili o hospodářský a kulturní rozmach obce. 1869–1870 byl založen rolnický cukrovar – „slavnostně zasvěcen před rolnictvem a národem“ 11. 12. 1870, spoluzakladatelem byl J. R. Demel, prof. reálky v Olomouci. Na založení cukrovaru právě v naší obci měla rozhodující vliv skutečnost, že obcí probíhala „železná dráha“. Moravsko-slezská severní dráha z Brna do Šternberka se začala budovat v roce 1867, 1. července 1870 byla zahájena doprava zboží, v srpnu téhož roku doprava osob.

Další významnou událostí bylo založení rolnické záložny v Dubanech, které mělo také vliv na založení cukrovaru ve Vrbátkách. Význam naší obce a její postavení v oblasti ovlivnilo i zřízení poštovního úřadu v roce 1871 (1880 telegrafické, 1920 telefonní spojení).

1899 byla zřízena rolnická družstevní mlékárna a v roce 1924 byla sloučena s okresní družstevní mlékárnou. Budova mlékárny byla využita při zřízení družstevní pekárny v roce 1934. Dalšímu rozvoji zemědělství prospěla druhá regulace Blaty a odvodnění pozemků (1904–1920). V letech 1876–1922 byla budována okresní a obecní silnice.

V 70. letech 19. století se na vesnici jen zřídka odebíraly noviny a tím méně se četly knihy. Pro zlepšení tohoto stavu docházelo na venkově k zakládání osvětových spolků, které měly za cíl rozšíření vzdělanosti. Ve Vrbátkách byl již v roce 1871 založen čtenářský spolek, který měl velkou zásluhu na šíření vzdělaností, pokrokových myšlenek, rozhledu i vlasteneckého cítění. Prvním jeho předsedou byl Josef Přecechtěl (1871–1889). Zakládající členové byli z řad rolníků, živnostníků, řemeslníků, omladiny, vedoucích pracovníků cukrovaru. V roce 1893 čtenářský spolek splynul s pěveckým odborem, založeným v roce 1892 zdejším lékařem Dr. Františkem Budíkem a byl nazván Čtenářsko-pěvecký spolek „Křížkovský“. V roce 1906 se stal součástí tohoto spolku i kroužek divadelních ochotníků.

Spolek „Křížkovský“ působil v osvětové činnosti v naší obci desítky let – pořádal přednášky, besedy, koncerty, divadelní představení. Svou činnost ukončil až v roce 1950.

K rozvoji kulturního a společenského života v obci přispělo i založení obecní knihovny v roce 1898. Návrh na zřízení obecní knihovny podal člen OZ p. Šrámek. Prvním knihovníkem byl ustanoven pan Ondřej Procházka, nadučitel zdejší školy, který pak úřad zastával až do odchodu na odpočinek v roce 1923. Po založení knihovny předal spolek „Křížkovský“ svoji spolkovou knihovnu. V roce 1925 měla knihovna 791 svazků, dnes se knižní fond blíží k 5000 svazků. Od roku 2003 je knihovna umístěna v nové budově OÚ v přízemí.

Zdálo se, že příznivý rozvoj konce 19. století bude pokračovat i na začátku 20. století. Již 2. desetiletí však přineslo katastrofu. Po sarajevském atentátu 28. 6. 1914 vypověděl císař 30. 7. Srbsku válku. Mimořádná válečná opatření přinesla drahotu, lichvu, nesmírnou bídu a hlad. Zápisy v kronice z té doby jsou smutné: 13 padlých, 17 nezvěstných, 11 invalidů. Svoboda a vyhlášení samostatné ČSR 28. 10. 1918 přinesla úlevu, ale dlouhá léta přetrvává bída, těžkosti a rány lidí, které po sobě válka zanechala. Pomník padlým obětem 1. svět. války byl ve Vrbátkách postaven poměrně pozdě – až v roce 1931. Štíhlý žulový jehlan se zápisy jmen obětí 1. sv. války byl slavnostně odhalen 15. 8. 1931 za veliké účasti občanů. K jménům padlých a nezvěstných občanů z 1. sv. války přibyla na pomníku jména těch, kteří zahynuli v době fašistické poroby. Rodáci z Vrbátek – Ing. Leopold Šrámek, prof. Jaroslav Novotný.

Předznamenání hrůz fašistické okupace pocítili naši občané již na podzim roku 1938, kdy jsme po Mnichovské dohodě museli podstoupit Sudetoněmecké říši část území. Naše obec již na počátku září přijala první české vystěhovalce, během týdne vzrostl jejich počet na 60. Mezi nimi byl i MUDr. Číhal, praktický lékař z Uničova, který byl až do roku 1945 praktickým lékařem v naší obci. V obci se konaly sbírky pro vystěhovalce a uprchlíky. Březen 1939 přinesl okupaci zbytku republiky a vznik Protektorátu Čechy a Morava. Vrbátky byly přejmenovány na Weindenbusch, obecní knihy a kroniky odvezeny. Vrbátky, v porovnání s jinými obcemi, prožívaly dobu nesvobody poměrně klidně, avšak šikanování, ústrků, strachů si občané užili víc než dost. Muži sice nemuseli na frontu, avšak mladí lidé byli povoláni na nucené práce, především do válečných závodů v Říši i na území Protektorátu. Někteří občané Vrbátek museli uvolnit své domy pro německé rodiny. Zemědělci měli předepsané tvrdé dodávky, často přicházely hospodářské kontroly. Byly zavedeny potravinové lístky, lístky na ošacení, otop byl v zimě na příděl. Každý dům musel být dobře zatemněn, vesnice byla večer a v noci bez osvětlení. Z poněmčených Nemilan byla do Vrbátek přestěhována měšťanská škola. Podmínky pro výuku byly víc než špatné – umístění tříd mimo školní budovu, ve třídách zima, vyučování přerušovaly sirény, které ohlašovaly nálet, omezené krácené vyučování. Německou kapitulaci, konec války, osvobození Rudou armádou všichni vítali s radostí, úlevou a s novou nadějí.

Po únoru 1948 však přišel zánik demokracie, znárodňování, násilná kolektivizace venkova. Léta od roku 1948–1989 byla léty totalitního komunistického režimu.

Již v roce 1950 bylo založeno JZD Dubany. Ve Vrbátkách byl ustanoven výbor pro založení JZD v roce 1951 a od té doby se rozjela přesvědčovací kampaň mezi malými a středními rolníky. Dvě rodiny Gregorových (č. 28 a 51) byly nuceně vystěhovány z obce pro nesouhlas s kolektivizací a majetek jim byl vyvlastněn. V červnu 1952 bylo ve Vrbátkách zřízeno JZD prvního typu, mělo 37 členů, předseda byl pan E. Crha. V prosinci téhož roku bylo provedeno společné ustájení dobytka a v roce 1953 přechází JZD Vrbátky na třetí typ – společná sklizeň na velkých lánech. V roce 1950 byla na čísle 51 zřízena Státní traktorová stanice o rok později bylo započato se stavbou kravína. V roce 1960 dochází ke sloučení JZD Dubany a Vrbátky v jeden celek, a v dalším roce se připojuje i JZD Štětovice – sloučené družstvo nese název JZD Dubany se sídlem ve Vrbátkách. V roce 1976 dochází ke sloučení JZD Dubany, Olšany, Smržice a Prostějov. Vzniklo tak JZD Dubany se sídlem ve Vrbátkách o výměře 4 350 ha.

V roce 1960–1961 dochází ke sloučení obcí Vrbátky, Dubany a Štětovice a nově založený MNV řídil obec jako jeden celek, předsedou MNV byl František Procházka.

Obec se zvelebovala v následujících letech v akcích „Z“. Postupně se rozšiřují prostory školy, přistavuje se nová jídelna a školní dílny. V roce 1972 byla otevřena nová MŠ, později rozšířena o další třídu. V obci vyrostly nové bytovky a nová sídliště rodinných domů.

V roce 1978 bylo započato s postupnou plynofikací obce, Vrbátky se staly po okresním městě první plynofikovanou obcí okresu. Prováděly se postupné úpravy silnic a chodníků po plynofikaci. Závod cukrovaru prodělal v několika etapách svou modernizaci. Bývalá budova pekárny byla adaptovaná na novou družstevní vývařovnu.

Ve Vrbátkách žije k dnešnímu dni 872 obyvatel a ve všech sloučených obcích se dopočítáme 1586 lidí.

Na závěr nemůžeme opomenout zmínku o naší rodačce a spisovatelce paní Zdeně Kaprálové, rozené Šrámkové (1913–2005). Narodila se a své dětství a mládí prožila ve Vrbátkách. Jejím otcem byl pan Josef Šrámek, majitel selské usedlosti č. 41, starosta obce v letech 1918–1931. Rod Šrámků měl v naší obci dlouhodobé kořeny, snad již od roku 1525. V roce 1932 se provdala za pana Aleše Kaprála, rodáka ze Strmilova. Ing. Aleš Kaprál byl průmyslovým chemikem, velmi schopným a podnikavým. Po útrapách prožitých v době 2. sv. války rodina Kaprálových emigrovala a nakonec natrvalo zakotvila v USA. Na svou rodnou obec nikdy nezapomněla. Svůj vztah prokázala štědrými dary: roku 1991 věnovali manželé Kaprálovi farnímu kostelu zvon „Zdena“, roku 1994 přispěli na opravu památné kaple sv. Floriána ve Vrbátkách, roku 2002 byla ve Vrbátkách otevřena nová radnice, která je štědrým darem paní spisovatelky Zdeny Kaprálové, od roku 1995 škola ve Vrbátkách nese její jméno „Základní škola Zdeny Kaprálové“. Byla štědrou mecenáškou školy a postupně do ní investovala přes milion korun. Životní příběh svůj a své rodiny vypsala v knize „Zítra bude líp“. Zemřela 14. dubna 2005 v USA, pohřeb se konal 14. května ve Strmilově (od roku 2000 tam odpočívá i její manžel).

Hlačíková Eliška, kronikářka Vrbátek

OBEC Vrbátky

Sídlo úřadu

Vrbátky č. 41, 79813, Vrbátky

Osoby

  • Ing. Novotný Pavel, starosta

Kontakty