Pravlov

Na vedlejší mapce jsou nakreslena naleziště , kde učitel +Oldřich Svoboda uskutečnil s archeologickým kroužkem školy v Dolních Kounicích řadu nálezů-dokladů osídlení a činnosti pravěkých obyvatel v rozsáhlém okolí Dolních Kounic, včetně Pravlova. V jeho práci pak pokračoval a do dnešní doby pokračuje pan Antonín OTTA z Dolních Kounic, kterému se podařilo díky nálezům tzv. pěstních klínů, podle vyjádření ústavu Anthropos z Brna , posunout hranicí stáří nalezených artefaktů až do doby cca 400.000 let před n. l., tedy starší jak období neandrtálského člověka. V Pravlově byly učiněny různé nálezy z různých období viz příklady: Naleziště z různých období prehistorie.

Nálezy pana Antonína Otty , které popsal Dr. Karel Valoch v Přehledu výzkumů ročník 1991, mají pokračování i v ročníku 1992. Zde Dr. Valoch popisuje nálezy A. Otty na staropaleolitickém sídlišti PRAVLOV I. Tato lokalita zjištěná A.Ottou je svým obsahem nejvýznamnější staropaleolitickou lokalitou celého regionu.

Nástroje nasbírané na lokalitě PRAVLOV I. se od ostatních jihomoravských kolekcí liší tím, že kromě valounů křemene a křemence byly v hojném počtu štípány i valouny rohovce. Všechny nástroje s výjimkou jediného kusu jsou obroušeny větrem, tak že štěpné plochy jsou oleštěny a jejich hrany zaobleny . Rohovce jsou navíc ještě šedé a až šedobíle patinovány, také některé křemence mají patinu. Celá kolekce čítá několik desítek kusů nástrojů a na následující stránce je zobrazen výběr nejlepších nástrojů.

V Pravlově byl na konci 19. století uskutečněn nález kostí mamuta a spolu velmi zajímavý nález nástroje – harpuny, vyrobené z kořene mamutí stoličky. Nález byl popsán ve výroční zprávě Muzejního spolku v Brně r. 1893/1894-8 a je uložen v Moravském muzeu v Brně.

Následovala období jednotlivých kultur a dob, od doby kamenné přes bronzovou, nálezy kultury unětické, dobu železnou, tzv.halštatskou, k prvým formacím národních typů, např. národ Skythů.

Dalším historickým národem na našem území byli KELTOVÉ ( Galové ).Z keltských kmenů je u nás nejznámější kmen Bójů, který nakonec dal jméno i celé naší zemi.Přítomnost keltských kmenů u nás prozrazují četná kostrová, později též žárová pohřebiště. Také v Pravlově byly učiněny nálezy z doby Keltů.

Přes další období starých Slovanů se dostáváme k době, kdy se začínají formovat první státní útvary, až se dostáváme ke vzniku našich měst, městeček a vsí.

HISTORICKÉ OBDOBÍ

Pravlov - velmi starobylá obec , která se objevuje již na konci v 11. století, možná i s ještě starší historií. Jednalo se o starou trhovou osadu, která ležela na brodu řeky Jihlavy , později s mýtním mostem, na křižovatce velmi důležitých středověkých cest – od Znojma k Brnu a z Uher přes jižní Moravu Hustopeče-Velká Bíteš až do Čech. Historik František Palacký píše o Pravlovu jako o městečku se župními úřady. V létech 1213 až 1225 se v zemských listinách vyskytuje jméno pana Prosimíra, nazývaného „ praefectus de Prauloue“.

Patrně zde v těch dobách stával hrad, asi dřevěný a vodní, neboť se píše k roku 1225 o tom, že právě na Pravlově se uskutečnila smlouva mezi Heilvidou ze Znojma a klášterem v Třebíči za přítomnosti Pana Prosimíra a mnohých “vzácných pánů“. Pravlov pak byl městečkem královským, a to do r.1323, neboť to dokládají dokumenty o výměně kounického klášterního majetku v Hajanech a na Starém Brně za Pravlov ,s králem Janem Lucemburským a královnou vdovou Eliškou v roce 1323.Stal se v tom roce majetkem kláštera a od té doby také součástí dolnokounického panství. Jeho další expanze jako města se zastavila a naopak se význam počal snižovat. Přesto však v r.1486 dochází k tomu, že uherský král Matyáš, zeť Jiřího z Poděbrad ( v té době byl Jiří již mrtev) , jako vládnoucí král český udělil městečku Pravlovu spolu s pečetí i právo pečetit zeleným voskem, potvrdil jim znak , trhy a statut městečka a uděl i Hrdelní právo.

Podle literatury nesla nejstarší pečeť obraz kosíře, mezi dvěma hrozny.

Štít polcený, modrý s červený. V pravé polovině stojí svisle doprava obrácená sladovnická limpa zlaté barvy, v levé je svisle postavený vinařský nůž podobný srpu špicí doprava s výstupkem uprostřed levého vyklenutého hřbetu čepele. Nůž je stříbrný se zlatou rukojetí.

Původně se v literatuře uvádělo, že se jedná o radlici a kosíř, ale je zřejmé, že šlo o omyl, neboť to byla sladovnická limpa a ne rádlo, o čemž svědčí otvor k snadnějšímu držení limpy. Je to vcelku pochopitelné, neboť Pravlov měl právo vaření piva.

Na kótě 259 m na levém břehu řeky Jihlavy, vedle cesty k Mělčanům a k Brnu, bývalo popravní místo v trati“ Hibelberg,“ zvané „Gerichts-marter“, po zániku hrdelního soudu v r.1729 zde byla postavena Boží muka.

PAMÁTKY, ZAJIMAVOSTI, PŘÍRODA

Ze všech památek, které přetrvaly z minulosti je třeba si povšimnout především farního kostela, který byl do roku 1772 zasvěcen Sv.Martinovi, od toho roku pak je to kostel Navštívení P. Marie. Je to půdorysem gotická stavba, jak dokumentuje masivní věž a opěrné pilíře kolem, přestavěná renesančně , s opravami z let 1750 –1772.Naproti kostelnímu průčelí stojí fara, která byl přestavěna v r.1761.

Ani minulý, ani dnešní Pravlov si nelze představit bez dobrého vína. V minulosti zde bylo sice více vinařů než dnes, ve druhé polovině minulého století bylo největším pěstitelem především zemědělské družstvo. to sice v poslední době zaniklo , ale odrůdy, které se s úspěchem pěstují i v okolí, jako jsou vína Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrébe, Müller – Thurgau, nebo Veltlínské zelené se pěstují a vyrábí úspěšně i v Pravlově.