Centrum Kraslic leží v nadmořské výšce 525 m, nejvyšší místa správního území dosahují přes 900 m. Okolí tvoří dosud nepoškozená přírodní území s řadou vzácných druhů rostlin a živočichů. Proto tu jsou výborné možnosti pro turistiku a zimní sporty.

Hledat firmy v obci Kraslice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Kraslice
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

KUKAL & UHLÍŘ s.r.o. - Tisová č. 241, Krasliceweb

LEPIČ JAROSLAV-VELKOPEKÁRNA - Rybná 1508/13, Kraslice

PENSION-RESTAURACE U RYTÍŘE - Havlíčkova 727/21, Kraslice

Historie obce Kraslice celá historie

Nejstarší historie města je zahalena tajemstvím. Jisté je, že Kraslickým průsmykem vedla prastará obchodní stezka z Německa do České kotliny, později nazvaná „Zlatá cesta erfurtská“. V okolí žili příslušníci Lužické kultury (Cheb), které na části území vystřídali Keltové (Kolová u Kynšperka) a později zcela nahradili Slované. Ani jedna ze starověkých kultur však v průsmyku zřejmě nezřídila stálé sídliště. Dalo by se spekulovat o strážních hradištích na místech pozdějších hradů (Kraslice, Hartenberg, Týn, Lipnice a další), ale důkazy chybějí.

Prokazatelně první zmínka o osídlení tohoto území se objevuje za panování krále Vladislava, který je daroval klášteru ve Waldsassenu. Cisterciáčtí mniši pozvali rolníky z Bavorska a Falce, aby kolonizovali do té doby zřejmě lidskou činností jen velmi málo dotčené území. Mezi lety 1150 až 1350 příchozí zakládají první obce – Kostelní, Počátky, Černou, Mlýnskou, Krásnou, Sněžnou. Někdy v té době zřejmě strážci obchodní stezky (známí i v Krušnohoří jako Chodové) vybudovali na vrchu Hausberg tyčícím se nad údolím Svatavy tvrz. V polovině 13. století je na jejím místě postaven strážní hrad nazývaný Neuen Haus a v podhradí se rozrůstají osady. V polovině 14. století se z nich stává jediná obec zvaná Greslas. Název je zřejmě zkomoleninou nářečného označení kopce porostlého jehličnatým lesem. Po obci jméno přechází také na hrad.

Klášter ve Waldsassenu nevlastnil Kraslicko dlouho. Roku 1272 je král Přemysl Otakar II. měl dát jako léno Jindřichu staršímu z Plavna. Tento akt však provází mnoho otazníků, jelikož listina, která jej dokládá byla zfalšována v 15. století. Přesto je jisté, že páni z Plavna ve 14. století držiteli Kraslic skutečně byli. Už v té době se v kopcích kolem obce začaly kutat rudy stříbra, olova a cínu, což rozvoji kraje jen prospívalo. Roku 1356 předává zeť Jindřicha z Plavna rytíř Rüdiger von Sparneck Kraslicko i s hradem a podhradím králi Karlu IV., který mu je vzápětí dává jako léno. Po smrti rytíře však král celé léno odkupuje ve prospěch Českého království. Vláda Karla IV. znamenala rozmach také pro Kraslice. Státem podporovaný obchod a důlní průmysl začal městečku přinášet zisky i nové obyvatele. Kromě horníků tu žili také početní dřevorubci těžící dřevo v dosud panenských pralesích, lovci zvěře a uhlíři. Otevření nových dolů a další příliv horníků vedl k tomu, že Karel IV. 15. srpna 1370 povýšil Kraslice na královské město.

Roku 1401 zastavil král Václav IV. hrad Greslein nad Kraslicemi jako léno bratrům Jindřichovi a Konrádovi z Reitenbachu. Ti však nepatřili k ctnostným rytířům a blízkosti obchodní stezky využili po svém – začali se věnovat loupežným nájezdům. Krasličtí loupeživí rytíři si záhy vybudovali takovou pověst, že v roce 1412 svolal loketský purkrabí vojsko, vytáhl na Greslein, vypálil jej a Kraslice vyplenil. Osidlování kdysi bohatého kraje mohlo začít znovu. O 115 let později získává Kraslicko Jeroným Šlik a Kraslice jsou povýšeny na svobodné horní město. Roku 1541 je mu udělen nový městský znak – stříbrné písmeno G v modrém poli. Rozmach hornictví a rozkvět řemesel byl přerušen událostmi po Bílé hoře. Ze značné části protestantské obyvatelstvo prchá před násilnou rekatolizací na druhou stranu hranice a v obci Klingenthal zakládá „nové Kraslice“. Od roku 1666 až do přelomového roku 1848 pak českým Kraslicím vládnou Nosticové.

Od 17. století rudné dolování v okolí Kraslic upadá. Obyvatelé kraje si musejí hledat nové způsoby obživy, a tak začíná rozmach původně lidových řemesel – krajkářství, textilní průmysl, výroba hraček a především výroba hudebních nástrojů. Význam Kraslicka opět roste a to se odráží například na vybudování železnice ze Sokolova (tehdy Falknova) do Klingenthalu v roce 1886. V polovině 18. století zakládá továrnu na výrobu hudebních nástrojů Josef Jan Anger. Věhlas po celém světě získává v následujících desetiletích zejména značka Amati. Jako první na světě začínají v Kraslicích a Klingenthalu s hromadnou výrobou foukacích harmonik. Rozvíjí se také textilní výroba, hlavně sametu a plyše.

Slibný rozvoj území zastavila druhá světová válka a zejména vysídlení sudetských Němců po jejím skončení, které postihlo velkou většinu původních obyvatel. V současnosti se Kraslice potýkají s typickými problémy menších pohraničních měst, nezaměstnaností dosahující 10% a s tím souvisejícím odchodem lidí. Nový rozvoj by mohl zabezpečit hraniční přechod do Klingenthalu otevřený v roce 2002 a postupně stále sílící spolupráce se sousedním německým městem.

MĚSTO Kraslice

Sídlo úřadu

nám. 28. října 1438/6, Kraslice, 35801, Kraslice

Osoby

  • p. Kotilínek Roman, starosta

Kontakty