HRAD: jeho nejstarší gotickou část postavili Rýzmburkové v první půli 14. století. Klenotem gotické části je hradní kaple Navštívení Panny Marie z roku 1400.

Hledat firmy v obci Bečov nad Teplou
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Bečov nad Teplou
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

ELEKTROMONTÁŽE NEPRAŠ s.r.o. - U Trati 331, Bečov nad Teplouweb

Naše dlouholeté zkušenosti Vám pomohou při výběru nejefektivnějšího řešení elektroinstalace v bytové a průmyslové výstavbě dle ČSN.

HRADNÍ BAŠTA - nám. 5. května 19, Bečov nad Teplou

LAVERNA ROMANA s.r.o. - nám. 5. května 28, Bečov nad Teplou

Historie obce Bečov nad Teplou celá historie

Počátky Bečova souvisejí s důležitou zemskou komunikací z Čech do Německa. Vedla směrem od Žlutic do Chebu. K její ochraně byl na skalní ostrožně nad Teplou ve 13. století založen opevněný objekt se strážní a celní funkcí. Roku 1387 král Václav potvrdil Boršovi z Rýzmburka právo vybírat v Bečově a Dražově clo.

Dalším důležitým faktorem rozvoje Bečova bylo ve 13.-16. století rudné hornictví v centrální části Slavkovského lesa (zlato, stříbro, cín). Zejména zdejší těžba cínu měla celoevropský význam a znamenala pro kraj hospodářskou a kulturní konjunkturu. Klíčovou roli při důlní exploataci Slavkovského lesa sehrály šlechtické rody Rýzmburků z Oseka a Pluhů z Rabštejna. Těžba cínu kulminovala v první půli 16. století, poté došlo k jejímu pozvolnému úpadku, který završila třicetiletá válka.

Hledání nové obživy obyvatel vedlo k rozmachu řemeslné cechovní výroby. Na Bečovsku se rozvinula četná specifická řemesla (cínařství, postřihovačství, tkalcovství, koželužství, kloboučnictví aj.). Podivuhodnou zvláštností kulturního života Bečovska se po roce 1650 stal mimořádně úspěšný rozkvět lidové hudební tradice. Mnohé obce prosluly svými nadanými muzikanty (Bečov, Javorná, Dražov, Chodov, Nová Ves).

V době baroka v 17. a 18. století se výrazně změnila tvářnost Bečova a okolních míst. Sídelní lokality byly v duchu baroka přestavěny. Pouze v půdorysech a jádrech domů si zachovaly svůj gotický a renesanční ráz. Přestavby se dotkly hlavně bečovského hradu a kostela svatého Jiří. Nové barokní kostely a kaple byly postaveny např. v Javorné, Nové Vsi, Dražově a Dolní Hluboké.

Devatenácté století bylo pro Bečov stoletím rozvoje silniční a železniční dopravy. Mílové kroky učinilo i poštovnictví. Ze zajímavých výrob a řemesel Bečovska v době 18.-19. století připomeňme tradiční cínařství, dále knoflíkářství, smolaření, výrobu koženého zboží a obchod chmelem. Na venkově se nejvíce obyvatel živilo chovem dobytka (zejména ovcí) a drobným zemědělstvím. U Chodova byla zřízena výrobna kyseliny sírové (Vitriolka). Kolem roku 1800 začaly v kraji pracovat první malé manufaktury. V blízkém Horním Slavkově byla v roce 1792 založena první česká porcelánka. Pokusná výroba porcelánu však byla zahájena již o tři roky dříve (1789) v obci Háje u Bečova. Mnoho pracovních příležitostí skýtaly rozsáhlé lesy Bečovska, jež tvořily důležitý hospodářský faktor panství již od středověku. Hudební tradice Bečovska byly v první půli 19. století obohaceny působením osvíceného pedagoga Karla Veita. V roce 1887 byla v Bečově založena renomovaná hudební škola. Studovali na ní žáci z celých severozápadních Čech.

Dvacáté století přineslo Bečovsku další zlepšení dopravních a poštovních spojů. V roce 1901 byla dokončena železnice z Krásného Jezu do Lokte. I do odlehlých vsí byl postupně zaveden elektrický proud. Přírodní krásy Slavkovského lesa začali již od sklonku 19. století objevovat a obdivovat turisté i přírodovědci.

První světová válka znamenala i pro oblast Slavkovského lesa úpadek ekonomiky, bídu a žal nad ztrátou drahých. Smutnou reminiscencí oněch časů jsou desítky obecních pomníků padlým v letech 1914-1918. Po válce došlo na Bečovsku k rychlému odumírání posledních zbytků svérázné lidové kultury. S tím souvisel i zánik typické hrázděné architektury. Stará, výrazově a stavebně hodnotná venkovská stavení byla nahrazována uniformními domy, jež kopírovaly městské vzory.

Konec druhé světové války měl pro Bečovsko a jeho obyvatele dalekosáhlé důsledky. Došlo ke složitému procesu odsunu Němců a znovuosidlování kraje českým obyvatelstvem. Odlehlé končiny Bečovska lákaly nové osídlence jen málo, neboť měly špatné spojení a špatné zásobování. Pracovních příležitostí bylo minimálně. Mnohé lokality po vysídlení Němců zcela osiřely.

Nové oživení přinesl až po roce 1950 rozmach těžby uranové rudy v okolí Horního Slavkova (Krásno, Ležnice, Krásný Jez aj.). Po vyčerpání uranových ložisek (kolem roku 1960) nastaly pro Slavkovský les opět klidnější časy. Pozornost se začala věnovat jeho lesnímu a zemědělskému hospodaření. Postupně dochází k "znovuobjevování" přírody Slavkovského lesa pro rekreaci. Po roce 1968 propukl i na Bečovsku "boom" chataření a chalupářství.

Bečov se stal sídlem několika menších podniků (např. Elektro). Dobré renomé si získala místní líheň pstruhů.

V roce 1974 byla zřízena chráněná krajinná oblast Slavkovský les, zahrnující do svého území celý region Bečovska. Bečov nad Teplou je ideálním východiskem výletů do CHKO Slavkovský les. Městečkem prochází zeleně značená turistická cesta od Javorné do Pramenů.

Současný Bečov usiluje o vybudování nového atraktivního "image", jež má zvýšit turistický ruch. Za tímto účelem se postupně opravuje historické jádro městečka, jehož chloubou je barokní zámek, zpřístupněný v roce 1996. Hlavním exponátem a magnetem zámku je od května 2002 vzácný relikviář svatého Maura z první třetiny 13.století století, unikátní románská památka evropského významu.

MĚSTO Bečov nad Teplou

nám. 5. května 1, Bečov nad Teplou, 36464, Bečov nad Teplou

Osoby

  • p. Haláková Olga, starostka

Kontakty