Obec Městečko se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 11 km jihovýchodně od Rakovníka a 1,5 km severozápadně od Křivoklátu.

Hledat firmy v obci Městečko
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Městečko
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

OBEC Městečko - Ohnivcova náves 70, MěstečkowebFotografie u firmy

Obec Městečko se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 11 km jihovýchodně od Rakovníka a 1,5 km severozápadně od Křivoklátu.

JEDNOTA, SPOTŘEBNÍ DRUŽSTVO V RAKOVNÍKU - Městečko č. 12

KAIL VILÉM - Městečko č. 50web

Historie obce Městečko celá historie

Počátky osídlení oblasti dnešního Městečka spadají až do 10. století. Vznik samotné obce byl úzce spjat s výstavbou blízkého hradu Křivoklát. V 11. století mohla být na místě dnešní obce osada, která plnila funkci podhradí. V polovině 13. století, kdy proběhla rozsáhlá přestavba a výstavba Křivoklátu, na hradě nastal nedostatek místa pro rodiny všech úředníků, služebníků a řemeslníků, proto pro ně byla v podhradí založena ves, které bylo ihned uděleno i týdenní trhové právo. To přitom dosud příslušelo pouze městům. Původní název obce byl Městec, tak se tehdy říkalo trhovým vsím. Jméno Městečko se poprvé objevuje až roku 1558. O vzniku názvu obce však existuje také lidová pověst, která říká, že jméno vzniklo na přání královny, která někde v místech u soutoku Rakovnického potoka s Ryzavou ráda odpočívala, bylo to její oblíbené "místečko". Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Městečku pochází z roku 1352. Již od nejstarších dob byla ves sídlem faráře a jeho úřadu (fary).

Král Přemysl Otakar II. pro zajištění ochrany hradu zavedl manský systém. Ten spočíval v tom, že svobodní obyvatelé vsí, dvorů a tvrzí měli za povinnost obranu hradu, poddaní pak vykonávali robotní manství. Řada úkolů v tomto systému připadla i na obyvatele Městečka. Nejzajímavější byla postava Ohnivce, který vykonával "služebnost s králem táhnouti a páliti, kde by král ukázal..". Jeho dvorec stál v obci v místech dnešního č.p. 24. Postava Ohnivce, který jezdil na bílém koni a nosil červené šaty, se stala i podkladem pro vytvoření erbu obce a jejího praporu. Posledního nositele této služebnosti ve vsi, Šimona Šípa, dokonce ztvárnil Alois Jirásek ve svém románu Mezi proudy.

Husitské války byly pro ves velikou ranou. Městečko při nich bylo vypáleno, po válkách pak muselo být znovu obnoveno. Obyvatelé mezitím žili v boudách postavených pod hradem v údolí Rakovnického potoka. Na konci 15. století začalo být těsné okolí hradu postupně znovu osidlováno a v polovině 16. století zde již existovala vesnice zvaná Budy. Městečko, které bylo od hradu dále, se pak začalo vylidňovat. Aby nezaniklo úplně, dala vrchnost vykácet a vyžďářit kus lesa a získanou půdu dala novým osadníkům. K roku 1556 tu hospodařilo na 165 stryších orné půdy celkem 5 sedláků a 14 chalupníků. Na konci 16. století městečská gruntovní kniha v obci uvádí tesaře, lazebníka, obročního, písaře, sládka, kováře, purkrabího, havíře, komornou, posla, hlásného, mlynáře, řezníka, pekaře, krejčího a hrnčíře.

17. století Evropě přineslo třicetiletou válku. Tato válka se do historie celého Křivoklátska zapsala černým písmem. V důsledku válečných útrap nezůstal v Městečku roku 1634 z 19 osedlých vůbec nikdo, 18 stavení bylo pustých a jedno spálené. Po skončení války v roce 1648 tu však nastala rychlá rekonstrukce a tak zde již roku 1651 žilo na 74 obyvatel, z toho 12 nekatolíků. Počet obyvatel pak v obci nadále pozvolna rostl, a to až do konce první republiky. Zdejší fara, která během války zanikla, však hned obnovena nebyla. Teprve v roce 1786 byla v Městečku zřízena lokálie, která byla roku 1853 povýšena na faru. Do farnosti patřily i Kalubice, Nový Dům, Pustověty, Velká Buková a samoty Amalie, Emilov, Míče a Požáry. Podle soupisu podaných z roku 1653 žili v Městečku 3 sedláci a 15 chalupníků. Roku 1733 byl místní kostel, zasvěcený sv. Jakubovi Většímu, přestavěn z původní gotické do barokní podoby.

Obyvatelstvo mělo povinnost vykonávat robotu, v roce 1777 měli městečtí předepsáno celkem 2134 dní roboty. V 70. letech 18. století však pro lid nastaly významné změny. V roce 1775 byl vyhlášen robotní patent, o dva roky později byla rozdělena půda mezi poddané a nakonec bylo roku 1781 Josefem II. zrušeno nevolnictví. V revoluční roce 1848 došlo k zániku feudalismu. V Městečku tak vznikl obecní úřad a rychtář se stal obecním starostou. K roku 1869 čítalo Městečko na 890 obyvatel, kteří žili v 96 domech. V roce 1876 byla otevřena železniční trať Rakovník-Beroun. Tato událost byla pro Městečko velice významnou, protože se jí obec zpřístupnila světu.

Druhá polovina 19. a počátek 20. století byly obecně dobou velkého rozvoje kulturního a společenského života. Také v Městečku bylo toto období ve znamení zakládání nejrůznějších spolků a sdružení. Jako první tu v roce 1879 vznikl sbor dobrovolných hasičů. Po něm byl v obci roku 1897 založen dobový čtenářsko-ochotnický spolek. Roku 1911 byl pro Městečko, Kalubice a okolí založen Spořitelní a záložní spolek, spolek však brzy zanikl. V roce 1913 tu byl ustanoven Spolek malozemědělců a domkářů. V následujícím roce v Městečku vznikla Tělocvičná jednota Sokol. Ta zde v době první republiky pořádala množství zábav, akademií, divadelních představení, přednášek a dalších podniků, kterými značně přispívala k bohatému kulturnímu životu obce.

Rozvoj spolkového a kulturního života v obci násilně přerušila první světová válka, která se rozhořela v roce 1914. Byla to zlá doba, ve které lidé trpěli nedostatkem, potraviny a další zboží byly k sehnání pouze na lístky a jejich příděly se přitom stále zmenšovaly, obyvatelstvo muselo pro potřeby armády odvádět nejrůznější produkty a výrobky. Řada mužů odešla na frontu a jejich práci musely zastat ženy a staří lidé. Nejhorší ze všeho byla smuteční oznámení, která začala přicházet rodinám vojáků... V roce 1920 byl padlým první světové války v Městečku postaven pomník.

Po válce se život v obci pomalu uklidnil a Městečko se z prožitých útrap postupně vzpamatovávalo. Velkou událostí byla elektrifikace obce, která proběhla v letech 1926-1927. K roku 1927 bylo v Městečku 123 domů, žilo zde na 719 obyvatel. V obci byla trojtřídní obecná škola, z průmyslových podniků tu byl válcový mlýn, parní pila a cementárna. V roce 1929 byl založen Sportovní klub Městečko, jeho pokračovatelkou se stala Tělovýchovná jednota Sokol. Hlavním sportem v obci se stal fotbal. V roce 1938 získali místní hasiči první motorovou stříkačku. Ve stejném roce přešli členové Spolku malozemědělců a domkářů do vlastenecko-dobročinného spolku Baráčníků. Tento spolek si kladl za cíl udržovat staročeské zvyky a obyčeje a sběr krojových a historických památek po předcích. Během své existence také uspořádal množství přednášek, zábav a divadelních představení.

Do života obce vstoupila další světová válka. Během ní všude vládl strach z nacistického teroru. Za války se nedaleko Městečka odehrála událost, kterou připomíná pomníček na kraji lesa v Jedličkách u osady Požáry. V březnu roku 1942 seskočilo na Požárech sedm československých parašutistů. Ukryli tu svůj materiál a odešli do Prahy, kde se spojili s dalšími parašutisty. Jejich anglickou vysílačku však mezitím našli zemědělští dělníci z Požárů, kteří nález ohlásili četnictvu a kladenské gestapo následně nechalo místo střežit. Když se pak pro materiál parašutista rtm. Arnošt Mikš se svým ubytovatelem z Bělče u Litně vrátil, narazil na hlídkující četníky. Při přestřelce zahynul jeden četník, zraněný rtm. Mikš se zastřelil, aby ho nepřítel nezajal.

Po válce se život v Městečku postupně vrátil do starých kolejí. V 60. a 70. letech dvacátého století pak obec čekalo období velkého rozvoje. V roce 1965 získali zdejší fotbalisté konečně hřiště vyhovující pravidlům. V této době byl fotbal v Městečku velice populární, svou jedenáctku tu tehdy měly dokonce i ženy. V polovině 60. let byla svépomocí vybudována hasičská zbrojnice. Na konci 60. let v obci propukla výstavba chat, kterých zde během dvaceti let vyrostlo na 70. I bez nich bylo v obci k roku 1980 celkem 184 domů, žilo tu 444 obyvatel.

V letech 1967-1968 byly vyasfaltovány místní komunikace, ve stejné době proběhla generální oprava kostela. V roce 1970 na ní navázala generální oprava školy. Dále byl opraven hřbitov, v roce 1968 bylo zrekonstruováno veřejné osvětlení a v roce 1970 i místní rozhlas. V 70. letech pak byla dokončena přestavba obecního úřadu, v cípu mezi železným mostem a domkem č.p. 145 byla rodiči postavena chatička, která sloužila jako dětská klubovna, děti si ji pojmenovaly Jitřenka. V č.p. 19 byl roku 1974 vybudován společenský dům, v roce 1977 bylo slavnostně otevřeno umělé koupaliště. To bylo v roce 1997 renovováno a znovuotevřeno.

Dnes v Městečku žije přibližně 400 trvale žijících obyvatel, v letní sezóně se obec díky krásnému prostředí, přírodnímu bohatství a okolním hlubokým lesům stává útočištěm mnoha chatařů, chalupářů a rekreantů. V obci je stanice dráhy Rakovník-Beroun, dva obchody s potravinami, dvě restaurace a koupaliště.

Použitá literatura: Biedermann, F., Krůta, V.: Městečko. OÚ Městečko, 1997

OBEC Městečko

Sídlo úřadu

Ohnivcova náves 70, Městečko, 27023, Křivoklát

Osoby

  • p. Gorčík Jaroslav, starosta

Kontakty

1 části obce: