Jméno Cerhenice mělo původně tvar Crhynice, tedy ves lidí Crhyňových. Crh nebo Crha bylo domáckým tvarem osobního jména Cyril. K místnímu jménu pronikla nejdříve k r doprovodná samohláska obdobná samohlásce v druhé slabice a tak vznikly Cyrhynice, později se v druhé slabice y změnilo v hlásku e a nakonec se e objevilo i v slabice první a ustálilo se dnešní jméno Cerhenice.

Hledat firmy v obci Cerhenice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Cerhenice
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

GOLA NÁŘADÍ, s.r.o. - Nádražní 226, Cerheniceweb

Nářadí "Gola" poskytuje svým uživatelům vysokou kvalitu při velice příznivé ceně. Právě díky kvalitě a ceně je toto nářadí určeno jak pro průmyslovou aplikaci, tak i do dílen kutilů.

COOP JEDNOTA Cerhenice - Nádražní 158, Cerhenice

MĚSTYS Cerhenice - Školská 444, CerhenicewebFotografie u firmy

Jméno Cerhenice mělo původně tvar Crhynice, tedy ves lidí Crhyňových. Crh nebo Crha bylo domáckým tvarem osobního jména Cyril. K místnímu jménu pronikla nejdříve k r doprovodná samohláska obdobná samohlásce v druhé slabice a tak vznikly Cyrhynice, později se v druhé slabice y změnilo v hlásku e a nakonec se e objevilo i v slabice první a ustálilo se dnešní jméno Cerhenice.

Historie obce Cerhenice celá historie

Jméno Cerhenice mělo původně tvar Crhynice, tedy ves lidí Crhyňových.

Crh nebo Crha bylo domáckým tvarem osobního jména Cyril. K místnímu jménu pronikla nejdříve k r doprovodná samohláska obdobná samohlásce v druhé slabice a tak vznikly Cyrhynice, později se v druhé slabice y změnilo v hlásku e a nakonec se e objevilo i v slabice první a ustálilo se dnešní jméno Cerhenice.

V roce 1118 měl být v Cerhenicích založen první panský pivovar v Čechách a možná v celé Evropě. Názory odborníků se však různí, písemné doklady zatím chybějí.

Ve 13. – 15. století byly Cerhenice střídavě v držení drobné šlechty.V písemných památkách se objevují poprvé v roce 1295 jako sídlo vladyky Oldřicha z Cerhenic (Ulricus de Chyrhinitz). Kolem roku 1345 byly v Cerhenicích tři statky - Peškův, Ješkův a Heřmanův. Později byla vybudována i tvrz, která stávala na místě někdejšího pivovaru. Roku 1379 se ve starých zápisech objevovalo jméno Bohuňka Hájka z Cerhenic, který byl panošem vyšehradského probošta Jana Soběslava. Jedním ze zástupců převora dominikánského kláštera v Kolíně byl v letech 1381-1401 Jan Crhyně.

V průběhu let se držitelé statků i dvora střídali, z přehlídky jmen připomeňme Hracha z Cerhenic, Pavla z Cerhenic, Jana Hůrku (jindy je uváděn také jako Jan, řečený Horka), kterému patřila cerhenická tvrz za časů krále Jiřího z Poděbrad. V Jiříkově vojsku, které dobylo Prahy, byl i Bernart z Cerhenic. Jím končí řada těch, kteří se po zdejší tvrzi jmenovali.

Ve 14. století se v Cerhenicích a Dobřichově pěstovala vinná réva.

Když Jan Hůrka zemřel, připadla roku 1474 tvrz i ves králi Vladislavovi a od něho si ji pro sebe a svého syna Hynčíka vyprosil Bernart Bírka z Násilí. S tím se však nechtěla vdova po Janu Hůrkovi Eliška ze Střížkova smířit a u dvorských úředníků hájila své nároky tak obratně, že jí po roce tvrz připadla zpět. Znovu se vdala, vzala si pána z Dražovic a měla s ním syna Mikuláše. Jejím třetím mužem se pravděpodobně v roce 1481 stal Kryštof Košín z Košíně, který pak byl pánem na Cerhenicích v letech 1481-1493.

Mikuláš Cerhenský z Dražovic se do Cerhenic vrátil před rokem 1504. Roku 1512 založil velký rybník Klenot mezi Dobřichovem a Cerhenicemi. Jeho délka byla přibližně 3,2 a šířka 1,3 km, plocha asi 416 ha. Kromě Cerhenic mu patřily také dům a dvůr v Kolíně, dům v Praze, vsi Dobřichov, Lipec, Radovesnice a Domanovice, dvůr v Pečkách a Ratenicích a krčma v Blince. Nakonec se zadlužil tak, že téměř o všechno jmění přišel. Jeho matka Eliška ze Střížkova si však Cerhenice nejen udržela, ale dosáhla i povýšení na městečko.

V roce 1524 sepsala závěť a odkázala svůj majetek vnukům Janovi a Burianovi, synům Mikuláše. Co k majetku patřilo? Tvrz Cerhenice s poplužním dvorem, s dědinami, lukami, štěpnicemi a vinicemi, s rybníky, lesy a vrbinami, celé městečko Cerhenice, Popovice, dnes už dávno zaniklá ves u Velimi a dvory v Cerhýnkách, Ratenicích a Pečkách. Pokud by vnuci Mikuláše předčasně zemřeli, měly Cerhenice připadnout Jindřichovi z Košíně, jejímu synovi z manželství s Kryštofem z Košíně. Mikuláš měl celý majetek spravovat do konce svého života.

Mikuláš z Dražova měl kromě synů i dceru Alenu, kterou si vzal za ženu David Střela z Rokyc. Patřilo mu několik statků a dvorů a roku 1550 převzal od Aleniných bratrů Cerhenice. David Střela neměl jako zeman dobrou pověst a patřil mezi výtržníky a rváče. Jeho statky Cerhenice, Krucemburk a Štěpánov po něm zdědil syn Mikuláš Střela.

V roce 1592, krátce před svou smrtí, sepsal Mikuláš Střela závěť. Od krále Rudolfa II. měl dovoleno, že svým majetkem může nakládat libovolně. Stanovil proto, že v případě jeho smrti bude až do dospělosti synů Davida a Purkharta spravovat Cerhenice jeho žena Johanka ze Sloupna. Josef Tůma v knize Paměti osad na Kouřimsku, vydané v Kolíně roku 1915, k závěti dodává: O synech svých ustanovil, aby každý z nich v deseti nebo ve dvanácti letech ven ze země dán byl a to v místa náležitá, kdež by učení podobojí dobré a křesťanské bylo. Který ze synů doroste, měl se hned statku ujati a vydati matce polovinu svršků a klenotů.

Paní Johanka spravovala Cerhenice až do roku 1602, kdy se také znovu provdala. K Cerhenicím již tehdy patřily celé Ratenice.

Od roku 1588 měla v Cerhenicích sídlo Jednota českých bratří. Poznávacím znamením byla podoba beránka v prstenu. Správcem sboru byl od zmíněného roku až do své smrti v roce 1605 bratr Pavel Černý. Jednota českých bratří vznikla v 15. věku v lidu selském. Svou věrouku založila na spisech Petra Chelčického... Byli stíháni, Pikartů jim přezdíváno, ale přece jich stále přibývalo. Své chrámy měli v Bydžově, Chlumci, Cerhenicích, Brandýse a Mladé Boleslavi. Pod ochranou pánů Krajířů z Krajku i zámeckých hejtmanů v Lysé a Poděbradech, též též vrchností po vsech, dosáhli v první polovici 16. věku v Polabí největšího rozkvětu. Stráň, kde chrám stával, posud se zve Na beránku, píše František Čečetka v knize Zlatý prut z roku 1913.

MĚSTYS Cerhenice

Školská 444, Cerhenice, 28102, Cerhenice

Osoby

  • PhDr.Bc Semerád Marek, starosta

Kontakty