Obec Velká Dobrá se rozkládá 4 kilometry jihozápadně od Kladna, v mírně zvlněné krajině. Za zhlédnutí stojí pozůstatky mohylového pohřebiště ze střední doby bronzové v lese Hora, severně od vsi.

Hledat firmy v obci Velká Dobrá
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Velká Dobrá 36 firem

OBEC Velká Dobrá - Karlovarská 15, Velká DobráwebFotografie u firmy

Obec Velká Dobrá se rozkládá 4 kilometry jihozápadně od Kladna, v mírně zvlněné krajině. Za zhlédnutí stojí pozůstatky mohylového pohřebiště ze střední doby bronzové v lese Hora, severně od vsi.

ČESKÁ POŠTA Velká Dobrá - Karlovarská 15, Velká Dobrá

DYKA s.r.o. - Unhošťská 505, Velká Dobrá

ŘEZNICTVÍ AULICKÝ, s.r.o. - Karlovarská 64, Velká Dobrá

CLOUDARC, s.r.o. - Západní 597, Velká Dobrá

HYGOP, s.r.o. - Lipová 218, Velká DobráFotografie u firmy

ZŠ Velká Dobrá - Náměstí Komenského 17, Velká DobráFotografie u firmy

BENZINA ORLEN Velká Dobrá - Velká Dobrá

BENZINA ORLEN Velká Dobrá - Velká Dobrá

MŠ Velká Dobrá - Školní 324, Velká Dobrá

VEDOX s.r.o. - Karlovarská 315, Velká Dobrá

LAPE AUTO - Lesní 391, Velká Dobrá

ŇAM ŇAM - Pražská 317, Velká Dobrá

PROCARS spol. s r.o. - Karlovarská 5, Velká Dobrá

DENTACK - Smrková 520, Velká Dobrá

PROWINE s.r.o. - Lesní 391, Velká Dobrá

A-BEL J&M spol. s r.o. - Karlovarská 345, Velká Dobrá

KOBILKOVÁ DANIELA Mgr. - Buková 422, Velká Dobrá

BAZÉNY FANDY - Karlovarská 11, Velká Dobrá

F.K.COMMERCIUM, s.r.o. - Kolmá 440, Velká Dobrá

Historie obce Velká Dobrá celá historie

U Velké Dobré je možno nalézt tzv. suky tvrdých buližníků, které vystupují na povrch a jsou pozůstatkem moře, kterým bylo Kladensko ve starohorách zatopeno. Okolí obce bylo osídleno už v pravěku. Mohylové pohřebiště v lese zvaném Hora patří k významným lokalitám mohylové kultury ze střední doby bronzové ze 13. – 11. století před naším letopočtem. Pohřebiště se nachází severozápadně od kapličky. Celkem zde bylo objeveno 64 mohyl (z toho prozkoumáno 41).

První informace o výkopech amatérské skupiny (místní hajný a lesní adjunktové) jsou z roku 1890. Ve výzkumu pokračoval prof. dr. Ladislav Píč z Národního muzea v Praze, který prozkoumal 19 mohyl, a Josef Szombathy z vídeňského muzea (17 mohyl). Nálezy z mohylového pohřebiště jsou uloženy v obou muzeích.

Mohyly je možno zařadit k vyspělému stupni mohylové kultury ze střední a mladší doby bronzové. Pohřbívalo se zde i v době halštatské a v raném středověku, kdy byly do stávajících mohyl zapuštěny ostatky dodatečně. Pohřby byly kostrové a žárové.

Pohřebiště má oválný půdorys o rozměrech 500 x 300 metrů. Mohyly ze střední doby bronzové mají průměr většinou 8 – 14 m, výšku 0,3 – 2 m, mladobronzové jsou menší (průměr 3 – 8 m, výška 0,43 – 2 m).

Z 41 prokopaných mohyl obsahovalo nálezy 25, a to keramiku a bronzové předměty (šperky, nádoba, zbraně, pilka). V dodatečných pohřbech bylo objeveno železné kopí a skleněný korál.

Na největší mohyle byl postaven pomník připomínající archeologický výzkum.

Při kopáí kladenského vodovodu poblíž Velké Dobré v září 1932 objevil prof. Žofka z kladenské reálky v hloubce 1,5, metru pruh popelovité hmoty a úlomky hliněných nádob. Bylo odkryto sídliště lidí mohylové kultury se základy obdélníkových chat (rozměrů 4 x 3 metry, situovaných od východu k západu s ohništěm vyhloubeným na severní straně), dále úlomky nádob, pazourkový nožík a brousek. Vzhledem k tomu, že nebyly nalezeny kosterní pozůstatky, se dá usuzovat, že mrtví byli pohřbíváni na pohřebišti v Hoře.

První zmínky o Dobré jsou ze 14. století a jsou spojené se jmény zemanů z Dobré. Byly zde vsi s názvy Velká (Hořejší) Dobrá, Malá (Dolejší) Dobrá a Pustá Dobrá. Tyto obce byly již ve středověku majetkově spojeny. V průběhu doby patřily obce či jejich části různým majitelům.

Mezi nejstarší známé majitele patří např. Zdislav z Dobré, místopísař zemský (1320 – 1356), Vladykové z Braškova (konec 14. stol.), podkomoří Zikmund Huller z Orlíka. Roku 1412 odkoupil část Velké Dobré Jan Kladenský z Kladna a roku 1419 část Malé Dobré Zdeněk Kladenský z Kladna, po nich zdědili území roku 1543 Žďárští ze Žďáru. Když zemřel poslední mužský potomek tohoto rodu, získala roku 1688 část majetku hraběnka Polyxena ze Štemberka, jejíž syn Jaroslav Florián Švihovský z Ryzmberka roku 1705 panství prodal Karlu Jáchymu Bredovi (příslušníku cizí pobělohorské šlechty). Roku 1732 ho za 954 166 zlatých koupila velkovévodkyně A. M. Toskánská. Roku 1741 přešlo panství na vévody bavorské (vnuky velkovévodkyně Toskánské), roku 1805 na rod habsburský a roku 1847 bylo přiděleno k soukromým statkům císařským. V roce 1918 přejala správu císařského majetku Československá republika. Část Malé Dobré (pravděpodobně zájezdní krčma) a dvě usedlosti Velké Dobré patřily Bořitům z Martinic a byly součástí smečenského panství až do zrušení poddanství.

V době třicetileté války byly ve Velké Dobré zpustošeny tři usedlosti a v Malé Dobré šest.

V roce 1935 došlo ke sloučení Malé a Velké Dobré.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.