Občanské centrum - je v něm kromě OÚ i ordinace praktického lékaře, Rodinné centrum Mašinka (neformální zařízení pro setkávání rodičů na MD s dětmi), knihovna, družina a učebna ZŠ, komerční prostory, společenská místnost, zasedací místnost OÚ.

Hledat firmy v obci Pržno
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Pržno
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

SDH Pržno - Pržno č. 140

PUR PĚNA - Pržno č. 91

AZ KOV-KOMAXIT, s.r.o. - Pržno č. 27

Historie obce Pržno celá historie

Když v roce 1573 prodal slezský kníže Václav frýdecké panství Matyášovi a Jiřímu z Lohova za 36 000 slezských zlatých, objevilo se v listinách jméno Pržno, jako jméno jedné z prodávaných vesnic na panství. Od tohoto časového údaje se pak počítá stáří Pržna spolu s jinými v listinách zmiňovanými lokalitami.

Je to však skutečné stáří? Určitě ne. Na území dnešního Pržna se jistě mohli usazovat a pravděpodobně i usazovali lidé již dávno před tímto datem. Samo jméno vesnice svědčí o tom, že někdo vypálil místo v tomto prostoru, aby zde mohl žít a nějakým způsobem hospodařit. Možná to byl včelař, uhlíř, nebo snad i zemědělec, nebo skupina lidí, které ta „vyžářená" země nějakým způsobem živila.

Místo leželo na samé hranici dvou feudálních panství, hukvaldského a frýdeckého a navíc i na hranici dvou vyšších útvarů, Moravského markrabství a Těšínského knížectví. Těžko bychom si mohli představit, že by hranice panství zůstala neobsazena a neosídlena, když na druhé straně hranice olomoucký biskup Bruno pilně kolonizoval své statky a vysazoval nové a nové vsi za účelem hospodářského využití a vojenského posílení pohraničního kraje. Navíc proti proudu Ostravice vedla i cesta, či stezka, která nebyla sice stejného významu jako cesta Jablunkovským průsmykem, ale v čase potřeby ji mohla nahradit. Byla to cesta přes dnešní Ostravici, Bílou, Hlavatou směrem na Slovensko, do tehdejších Uher. Cesta byla ze strany Slezska chráněna zřejmě hrádky, či jinými drobnými opevněními v Janovicích, nad soutokem Lubenského potoka a Ostravice naproti Frýdlantu a na Bílé.

K roku 1300 na místě dnešního Frýdlantu vznikla vesnice, kolonizačního založení. O jejím vzniku jsou dobové zprávy a jsou také zprávy o kolonizačních projektech na dalších místech hukvaldského panství. Kozlovice vznikají v roce 1294 jako typická lánová ves a protože Pržno svým dělením plužiny (obdělávané a využívané půdy) je také jasným příkladem lánového kolonizačního půdorysu, nabízí se otázka, zda nevzniklo snad již někdy v této době, jako nové osazení, možná i na již starším sídlišti.

Kolonizace probíhala tehdy tak, že majitel pozemků postoupil tzv. lokátorovi ohraničený pozemek, na který si on pak přivedl osadníky, se kterými půdu obsadil (případně i se stávajícími usedlíky), rozměřil jim nově půdu na lány na kterých pak hospodařili a z nichž odváděli dávky majiteli panství. U nás se lokátorovi říkalo fojt a jako zakladatel nové osady měl právo na tzv. „fojtský lán", který měl větší výměru než lány ostatní, selské (lán měl v různých obdobích různou výměru cca 18-32 ha a existovaly lány selské, kostelní, panské aj.). Fojt také vykonával, ve jménu vrchnosti, omezenou soudní pravomoc v dané obci.

Pozemky se dělily většinou tak, aby každý z osedlých (cítíte již jméno sedlák?) měl půdu stejné kvality a tak vznikaly lánové dispozice, kde jednotlivé lány ležely vedle sebe, odděleny cestami na pole, s usedlostmi zpravidla uprostřed lánu, obvykle u cesty, nebo potoka. Lesy a pastviny bývaly na okraji území. Podle tohoto schématu je vlastně ještě dodnes rozdělen i katastr Pržna, i když za staletí bylo mnoho změn, které pravidelnost lánů porušily a hlavně tzv. socializace setřela hodně z původního stavu. Ale ještě nyní je možné dobře pozorovat úvozy na terase původního břehu Ostravice (nad Plavařským potokem), kterými vedly cesty na pole od jednotlivých „gruntů". A v paměti starších občanů se uchovala také jména jednotlivých držitelů těchto polí a cest.

V soupisech a urbářích je v Pržně uváděno okolo deseti až jedenácti sedláků s lány, které od severního okraje katastru po jižní by bylo možno označit čísly od I. do X. a k nim si dnes přiřadit jména posledních hospodářů v dlouhé řadě majitelů. Pravděpodobně se tento počet příliš po staletí neměnil. Pouze velikost výměry se jistě dělením a naopak slučováním v běhu času změnila. Ještě o jedné skutečnosti je nutno se zmínit, protože stopa po ní se rovněž dochovala do dneška. V urbářích a soupisech je v Pržně uváděn mlýn. Ten se do dneška nezachoval, ale náhon od splavu stojí dodnes a je dokladem pravdivosti zápisů. U mlýnů obvykle vznikaly také pily a zdá se, že ta prženská je vlastně nástupkyní zaniklého mlýna, nebo po něm zbyla, či snad vznikla jeho přestavbou. Stojí totiž určitě na jeho náhonu.

Při pozorném pohledu na terénní útvary v obci, čtením pomístních jmen a názvů můžeme nalézt mnoho z toho, co se zdá již být dávno zmizelým. Právě proto můžeme právem předpokládat také to, že historie Pržna se neodvíjí až od zmíněného roku 1573, kdy máme první psanou zprávu o obci, ale již od časů dávnějších, mnohem asi starších.

OBEC Pržno

Pržno č. 201, 73911, Frýdlant nad Ostravicí

Osoby

  • p. Blokša Petr, starosta

Kontakty

1 části obce: